Rusalka (pramen)

7. Rusalka
V dubnu 2019
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Kraj	Karlovarský
Město	Karlovy Vary
Zeměpisné souřadnice	50°13′31″ s. š., 12°52′56″ v. d.
Parametry
Objevení	16. století
První záchyt	rok 1746
Teplota	60,2 °C
Vydatnost	4–7 l/min.
Obsah CO2	600 mg/l
Ostatní
Původní název	Nový pramen
Typ	teplý minerální pramen
Nadm. výška	390 m n. m.
Přístupnost	volně přístupný
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pramen Rusalka, původně Nový pramen, je sedmý karlovarský minerální pramen. Nachází se na levém břehu řeky Teplé uprostřed lázeňské části Karlových Varů. Umístěn je na Mlýnské kolonádě, jeho teplota je 60,2 °C a vydatnost 4–7 litrů/min. Je volně přístupný.

Historie

Pramen byl známý již od 16. století, vyvěral přímo v korytě řeky a jmenoval se Nový. Prameny bývaly v Karlových Varech tehdy využívány výhradně k dlouhodobým koupelím a teprve v 16. století se pomalu vedle koupelové léčby začala vyvíjet i léčba pitná. Významnou měrou k tomuto pokroku přispěl doktor Václav Payer z Lokte, který v roce 1522 vydal první tištěný kritický vědecký spis o Karlových Varech a tamní léčbě Pojednání o Karlových Varech (latinsky, v roce 1984 do češtiny přeložil Bohumil Ryba). Na základě informací a zkušeností karlovarských lékařů doporučil minerální vodu pít, a léčebné cykly, které ve spisu navrhl, se s úspěchem stále praktikují.^[1]

Jiný karlovarský lékař, dr. C. Springsfeld, provedl chemickou analýzu pramene a doporučil jej k užívání. Pramen byl roku 1746 zachycen a jímán jímkou z borového dřeva, které bylo časem nahrazeno lipovým.^[2] Pramen Rusalka byl i po polovině 18. století stále nazýván Nový pramen. Jeho vývěr se tehdy nacházel v sousedství Mlýnských lázní. Nejprve jej chránil jednoduchý přístřešek, v letech 1792–1793 nad ním byla vystavěna nová dřevěná promenádní hala. Ta byla první stavbou svého druhu v Karlových Varech. Kolonáda skýtala lázeňským hostům možnost zdržovat se zde i za nepříznivého počasí. Přímo u pramene také ordinovali lázeňští lékaři. V roce 1811 byla na místě původní stavby postavena nová empírová Giesselova kolonáda Nového pramene. V letech 1871–1881 byla nahrazena novorenesanční kamennou Mlýnskou kolonádou podle projektu architekta Josefa Zítka.

Současný stav

Pramen je od roku 1984 jímán 7,8 metrů hlubokým vrtem.^[3] Jeho teplota je 60,2 °C, vydatnost 4–7 litrů/min. a obsah CO₂ 600 mg/litr.^[4] Vyvěrá v promenádní hale Mlýnské kolonády (ještě s dalšími dvěma prameny – Knížetem Václavem a Libuší. Z obou stran promenádní haly mají své pramenní vázy také prameny Mlýnský a Skalní).

Odkazy

Reference

Literatura

• VYLITA, Břetislav; KLSÁK, Jiří; BURACHOVIČ, Stanislav, DOLINA, Jaroslav. Karlovy Vary – město lázní a pramenů. 1. vyd. Karlovy Vary: Mirror Promotion, 2007. 364 s. ISBN 978-80-254-0808-7. 
• KOLÁŘOVÁ, Margita; MYSLIL, Vlastimil. Minerální vody Západočeského kraje. Praha: Ústřední ústav geologický, 1979. 286 s. Kapitola Karlovy Vary, s. 135. 
• NIKOLOVOVÁ, Soňa. Minerální prameny Karlovarského kraje. Praha, 2009 [cit. 2019-03-30]. 62 s. bakalářská práce. Pedagogická fakulta UK. Vedoucí práce RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D. Dostupné online.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rusalka na Wikimedia Commons
• Rusalka v databázi eSTUDÁNKY
• Referenční laboratoře PLZ – Tajemství karlovarských pramenů
• EnviWeb Zpravodajství životního prostředí – Karlovarské prameny
• iDnes.cz – Výjimečné prameny
• Infocentrum města Karlovy Vary – Prameny Karlovy Vary
• Infocentrum města Karlovy Vary – Kolonády Karlovy Vary