Ruská nacionálně socialistická strana práce

Ruská nacionálně socialistická strana práce
Znak Lokoťské samosprávy
Zkratka	RNSSP (rusky NSTPR)
Datum založení	26. listopadu 1941 jako Lidová socialistická strana Ruska ("Viking"), od srpna 1943 změněn název na Ruská nacionálně socialistická strana práce
Datum rozpuštění	září 1944
Předseda	Bronislaw Kaminski
Vůdce	Bronislaw Kaminski
Zakladatel	Konstantin Voskobojnikov
Sídlo	Do roku 1943 Lokoťská samospráva, následně Lepel, Říšský komisariát Ostland
Ideologie	Ruský nacionalismus Nacionální socialismus Agrarismus Antisemitismus
Mládežnická org.	Svaz ruské mládeže
Stranické noviny	Hlas lidu (rusky Голос народа)
Počet členů	do 400
Slogan	Vše pro lid, vše skrz lid!
Volební výsledek	Bez svobodných voleb
Vlajka strany
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ruská nacionálně socialistická strana práce (rusky Национал-социалистическая трудовая партия России přečíst) byla ruská nacistická politická strana založená vedoucími činiteli Lokoťské samosprávy s ideologií ruského nacismu, či rolnického fašismu, působící na okupovaných územích SSSR v letech 1941-1944.

Politická strana s původním názvem Lidová socialistická strana Ruska (Viking) byla založena 26. listopadu 1941 v Lokoti Konstantinem Voskobojnikovem, který podepsal její manifest pod pseudonymem Inženýr Země.^[1] Při založení se strana skládala z celkem 5 lidí (Voskobojnikov, Kaminski, Ivanov a jména dalších dvou lidí jsou na originálním dokumentu nečitelná). Podle své vytvořené propagandistické legendy strana vznikla již dávno před válkou v sibiřských koncentračních táborech jako protibolševické podzemní hnutí.^[2]

Ve svém manifestu vzniklého při založení se strana zavázala vytvořit vládu, která zajistí klid, pořádek a všechny podmínky nezbytné pro rozkvět pokojné práce v Rusku k zachování jeho cti a důstojnosti. Ve své činnosti se řídila následujícím programem:^{[pozn. 1]}

1. Úplné zničení komunistického a kolchozního systému v Rusku.
2. Bezplatný převod orné půdy rolníkům k věčnému a dědičnému užívání s právem pronájmu a směny pozemků, avšak bez práva je prodat. V rukou rolníka může být pouze jeden pozemek s výměrou 10 hektarů.
3. Bezplatné přidělení pozemku každému občanovi Ruska k věčnému a dědičnému užívání s právem směny, ale bez práva na prodej. Velikost pozemku je 1 hektar.
4. Svobodný rozvoj soukromého a živnostenského podnikání tak, aby se soukromé osoby mohly svobodně věnovat všem řemeslům, živnostem a budování výroby nebo podniků. Výše kapitálu v soukromém vlastnictví je omezena na pět milionů zlatých rublů^{[pozn. 2]} na každého dospělého občana.
5. Právo dvouměsíční dovolené ročně pro všechny druhy výroby za účelem jejího využití na práci na přidělených pozemcích. V náročné či zdraví nebezpečné práci se délka dovolené prodlužuje na čtyři měsíce.
6. Poskytování stavebního dříví zdarma pro každého občana pro stavbu vlastních obydlí.
7. Nezcizitelné a neměnné státní vlastnictví klíčových podniků a výrob, lesů, železnic a přírodních zdrojů.
8. Amnestie pro všechny členy Komsomolu.
9. Amnestie pro běžné členy strany, kteří se neprovinili znevažováním^{[pozn. 3]} důstojnosti lidu.
10. Amnestie pro všechny komunisty, kteří se podíleli na svržení stalinského režimu.
11. Amnestie pro Hrdiny Sovětského svazu.
12. Nemilosrdné zničení židovských rudých komisařů.^[2]

Manifest končí prohlášením:

• Všechny výhody získají občané, kteří se zbraní v ruce nešetříce své životy se podíleli na budování a posilování nového řádu.
• Proti všemu parazitismu a krádežím je vyhlášen smrtelný boj.
• Naše strana je národní stranou. Pamatuje si a oceňuje nejlepší tradice ruského lidu. Ví, že vikingští rytíři, opírající se o ruský lid, vytvořili ruský stát již v dávnověku.^{[pozn. 4]}
• Naše země je zničena a rozvrácena pod vládou bolševiků. Nesmyslná a ostudná válka způsobená bolševiky proměnila mnohatisícová města a továrny u nás v ruiny.
• Strana VIKING ale věří v občanskou statečnost ruského lidu a složila přísahu, že oživí ruský stát z bolševických ruin.
• Ruská armáda za starých časů bojovala a vítězila s obrazem sv. Jiří a bude tomu tak i nadále. Proto je naší národní vlajkou bílý prapor s obrazem sv. Jiří a s jeho křížem v levém horním rohu.
• Lidová socialistická strana Ruska posílá pozdravy odvážnému německému lidu, který v Rusku zrušil stalinské nevolnictví.^[3]

Hlavní osou ideologie strany bylo - svobodná práce, soukromé vlastnictví v mezích stanovených zákonem, státní kapitalismus doplněný a korigovaný soukromou iniciativou a občanská statečnost jako základ pro budování nového státního zřízení v Rusku.

Program a zásady strany se staly oficiální ideologií Lokoťské samosprávy. Strana byla také jedinou povolenou stranou.^[1]

Program strany kopíroval nacistické myšlenky upravené pro ruské prostředí. Zejména důsledně byl uplatňován článek 12 o rudých komisařích realizovaný jako velmi tvrdá protižidovská politika, neboť stranická propaganda židovské rudé komisaře vykreslovala jako hlavní strůjce komunistického teroru. V tehdejší propagandě se stalinský systém běžně nazýval židobolševismus. Program měl být realizován po ukončení války vítězstvím Německa a nástupu strany k moci jako výraz sjednocení ruského lidu.^[1][2] Kaminski počítal s tím, že v nové ruské vládě organizátoři z Lokotě obsadí ministerské posty.

Popis stranického ústředí z pera dobového německého novináře:

Manifest strany nevyvolal velkou odezvu mezi obyvatelstvem okupovaných zemí a do strany vstupovali nejvíce příslušníci lokoťské veřejné správy, police a vojska. Němci stranu nechávali působit pouze v oblasti působnosti samosprávy a propagaci mimo její území bránili.

Počátkem roku 1942 měla strana asi 300 členů, vstoupili do ní všichni zaměstnanci samosprávy a policie. Pro zapojení bylo nutné vyplnit dotazník, napsat přihlášku a životopis, který později nebyl již požadován. Pro vstup do strany nebyla vyžadována žádná doporučení nebo záruky. Vojenská organizace strany s černým svatojiřským křížem byla přeměněna na útvar, který dostal později název Ruská osvobozenecká lidová armáda.

Po smrti Voskobojnikova 8. ledna 1942 se vůdcem strany stal Kaminski, který stál v čele organizačního výboru strany.^[4] V březnu 1942 poslal Kaminski Hitlerovi dopis, ve kterém popisoval své obtíže s přechodem ze státem řízeného hospodářství, uplatňováním nacistických ideálů a žádal o podporu. V létě 1942 Kaminski pozastavil rozvoj strany, protože se potřeboval soustředit na výkon čistě vojenských úkolů. K dalšímu budování strany byla nezbytná podpora německých úřadů, která s ohledem na válečný stav neměla prioritu.

Tento stav znamenal zklamání, protože Voskobojnikov i Kaminski předpokládali podporu německé správy při propagandě v sovětském týlu a očekávali pozvání do Berlína, které nikdy nepřišlo. Strana nebyla nikdy oficiálně povolena, protože vznik svrchovaného ruského státu nebyl v souladu s německými zájmy.

V roce 1943 v důsledku porážek německé armády na východní frontě a malému vlivu strany na protibolševické hnutí došlo k její reorganizaci a přejmenování na Ruskou nacionálně socialistickou stranu práce. Kaminski se chtěl přiblížit programu NSDAP a získat tak vůdčí postavení v ruském odboji poté, co se odmítl podrobit Vlasovovi a přidat se k jeho hnutí. Manifest strany hovoří o straně prodchnuté myšlenkami nacionálního socialismu a nesmrtelného vůdce Adolfa Hitlera. Programový manifest strany měl následující hlavní body:

1. Svržení krvavého bolševického systému v Rusku.
2. Vytvoření svrchovaného státu sjednocujícího národy Ruska.
3. Uznání práva na sebeurčení pro jednotlivé národnosti Ruska zralé na samostatnou existenci.
4. Vytvoření spravedlivého sociálního řádu v novém Rusku s ukončením třídního boje uměle vytvořeného bolševiky.
5. Orná půda bude převedena do soukromého užívání rolníkům.
6. Osvobození dělníků ze závislého postavení a jejich proměna na účastníka na zisku vytvářeného jejich prací.
7. Svoboda tisku a slova^{[pozn. 5]}. Osvobození tvůrčí inteligence ze stranických a politických okovů.
8. Všechna vlastnická práva bývalých vlastníků statkářů a kapitalistů (ruských i zahraničních) jsou považována za nenávratně ztracená.
9. Boj proti židovskému internacionalismu idejemi lásky k vlasti a svému lidu.

V důsledku reorganizace strana dostala centrálně řízenou strukturu. Nejvyšším orgánem byl sjezd, dále ústřední organizační výbor, krajské, okresní a základní stranické organizace. Rozpočet strany se skládal ze vstupních a členských příspěvků. Zapojit se mohl kdokoli, komu je více než 18 let a nebyl Žid. Všichni zaměstnanci lokoťské samosprávy a velitelští pracovníci RONA byli povinni do strany vstoupit. Manifest strany byl vyhlášen v německém rozhlase v březnu 1944.

Reorganizací strana získala i mládežnickou organizaci Svaz ruské mládeže, která měla být obdobou německé Hitlerjugend. Její charta, podle které měla být ruská mládež vedena, obsahovala následující body:

1. Vštěpovat mladé generaci Rusů pocit lásky k vlasti a ke svému lidu.
2. Veškerá možná pomoc a aktivní účast v boji za svržení a nastolení nového národního systému práce v Rusku.
3. Odhalování učení Marxe jako škodlivého, protinárodního a prospěšného pouze Židům, kteří nemají vlast.
4. Vštěpovat lásku k jakékoli práci zaměřené na prospěch státu a národa. Pamatovat na to, že práce je zdrojem majetku a vlastnictví prací nabytého majetku je klíčem ke svobodě.
5. Pěstovat lásku k vědě a umění.
6. Pěstování vysokých morálních a etických kvalit, čestnosti a solidarity.
7. Všestranné rozvíjení fyzických a sportovních dovedností pro upevnění zdraví.

Činnost strany ustávala od července 1944 se začátkem evakuace civilních uprchlíků a RONA na západ před postupující Rudou armádou. V září 1944, po smrti Kaminského a likvidaci RONA jako uskupení, se konalo poslední zasedání ústředního výboru. Zde bylo přijato usnesení o nepotřebnosti pokračování ve stranické práci a tímto aktem strana definitivně zanikla.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Национал-социалистическая трудовая партия России na ruské Wikipedii.