Ruské carské námořnictvo

Ruské carské námořnictvo
ZeměRuské carstvíRuské carství Ruské carství
Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Vznik1696
Zánik1917
Účast
VálkyRusko-turecká válka 1686–1700
Severní válka
Rusko-perská válka 1722–23
Rusko-švédská válka 1741–1743
Sedmiletá válka
Rusko-turecká válka 1768–74
Rusko-švédská válka 1788–1790
Rusko-turecká válka 1787–92
Napoleonské války
Rusko-turecká válka 1828–29
Krymská válka
Rusko-japonská válka
První světová válka
Ruská občanská válka
Insignie
ZnakNaval ensign of Russia.svg
Vlajka
Naval Jack of Russia.svg
Jack

Ruské carské námořnictvo (rusky Российский императорский флот, Rossijskij imperatorskij flot) bylo v letech 1696 až 1917 válečné námořnictvo Ruského impéria. Formálně bylo založeno v roce 1696 a existence trvala až do rozpuštění během únorové revoluce v roce 1917. Vyvinula se z menší jednotky, která existovala před založením moderního ruského námořnictva carem Petrem Velkým během druhého azovského tažení. K růstu došlo v druhé polovině 18. století a vyvrcholilo počátkem 19. století, kdy bylo co do velikosti větší pouze britské a francouzské námořnictvo.

Důstojnictvo bylo nabíráno z řad aristokracie ruské říše a patřilo k ruské pravoslavné církvi. Mladí šlechtici byli školeni v národní námořní škole. Od roku 1818 byli do funkce hlavního ředitele rusko-americké společnosti, která sídlila v ruské Americe (dnešní Aljaška) pro kolonizaci a rozvoj obchodu s kožešinami, jmenováni pouze důstojníci ruského carského námořnictva. Zpočátku bylo námořnictvo tvořeno placenými zahraničními námořníky, ale později začala vláda přijímat domácí námořníky na základě branné povinnosti. Služba u námořnictva byla celoživotní.

V první polovině 19. století ruské námořnictvo zabředlo do období úpadku kvůli pomalému technickému a ekonomickému rozvoji říše. Oživení se dočkalo ve druhé polovině století za vlády cara Mikuláše II., nicméně většina tichomořské floty byla spolu s baltskou flotou, která byla poslána na Dálný východ, zničena v ponižující rusko-japonské válce v roce 1904/5.

Námořnictvo mělo během první světové války smíšené zkušenosti, přičemž převahu v Baltském moři získalo Německé císařství, zatímco Rusové kontrolovali nad Černým mořem. Říjnová revoluce znamenala konec carského námořnictva; jeho důstojníci většinou zůstali při carovi a námořníci se rozdělili a bojovali na obou stranách. Přeživší lodě převzalo sovětské námořnictvo, které bylo založeno v roce 1918 po revoluci.

Války s Osmanskou říší

Podrobnější informace naleznete v článku Rusko-osmanské války.

Byly většinou úspěšné, většina ruských carů chtěla ovládnout Bospor a dorazit slabou Osmanskou říši. Prakticky celá Evropa se spolčila proti Osmanům. Osmanské námořnictvo bylo zničeno v bitvě u Navarina, ale Velká Británie nechtěla, aby Rusové ovládli Bospor a tak Osmanská říše přežila. Rusové se však nevzdali a znovu začaly války, jež vyvrcholily krymskou válkou, kde se ostatní velmoci zastaly Osmanské říše. 9. září padl Sevastopol a 30. března Rusko kapitulovalo. Velká Británie se snažila obnovit Osmanské námořnictvo, ale roku 1877 vypukla nová válka. Válka skončila jasným ruským vítězstvím, potopeny byly dvě Osmanské bitevní lodě (Lutfi Dželil a ještě jedna) nakonec jen díky umění generála Osmana Nuri Paši jsou podmínky pro Osmany překvapivě nízké. Od té doby Osmanské námořnictvo jen zastarávalo.

Rusko-japonská válka

Související informace naleznete také v článcích Rusko-japonská válka a Bitva ve Žlutém moři.

Když Japonci vedli úspěšnou válku s Čínou, Rusové obsadili důležitý přístav Port Arthur a další důležitá území. To vyprovokovalo Japonce k akci, napadli Port Arthur a po ztrátách jej dobyli. Rusové převeleli do Tichomoří Baltské loďstvo. Po dlouhé plavbě, kdy Rusové vyvolali mezinárodní incident (začali střílet na britské rybáře v domnění, že to jsou Japonci) dorazili do Tichomoří. V bitvě u Cušimy byli Rusové drtivě poraženi. Následkem toho byl uzavřen mír, jenž omezil ruskou moc v Tichomoří a Rusové ztratili Port Arthur, jižní Sachalin a uznali japonské panství nad Koreou.

První světová válka

Související informace naleznete také v článku První světová válka.

Rusové na začátku první světové války měli 4 dreadnoughty, 13 predreadnoughtů, 6 pancéřových křižníků a 9 křižníků. Hlavní nevýhodou Ruského carského námořnictva bylo to, že velká část loďstva byla zablokována na Černém moři a to, že dreadnoughty se nezúčastňovaly bojů, protože si je ruské velení chtělo ponechat.

Baltské moře

Dreadnought Baltského loďstva Poltava v roce 1916.

Roku 1914 Rusové ztratili jeden pancéřový křižník a Němci také. Rusové dále ztratili dvě minolovky a dva torpédoborce. Němci dva lehké křižníky, jeden torpédoborec a jednu torpédovku.

Roku 1915 se situace nezměnila. Rusové vyhráli bitvu u Östergarnu a Němci ztratili křižník Albatross. Roku 1916 se na Baltu nic závažného nestalo. Roku 1917 došlo k porážce Rusů. Němci se silným svazem napadli Moonsudské ostrovy. V bitvě v Kassarském zálivu byl potopen ruský torpédoborec Grom. Následná bitva v Rižském zálivu vedená hlavními silami skončila potopením ruské řadové lodě Slava. Nakonec byly Moonsudské ostrovy evakuovány.

Černé moře

Roku 1914 napadli Osmané ruské přístavy. Vyvolalo to válku mezi Dohodou a Osmanskou říší, jež se připojila k Centrálním mocnostem. Poměr na moři se nezměnil. Roku 1915 a 1916 Rusové potopili většinu obchodních plavidel nepřítele. Roku 1917 vypukla v Rusku revoluce, a ta se rozšířila i do Černomořského loďstva.

Odkazy

Literatura

  • WATTS, Anthony J. The Imperial Russian Navy. [s.l.]: Arms and Armour, 1990. 192 s. ISBN 0-85368-912-1. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Oryol ship (variant).svg
Autor: Osipov Georgiy Nokka, Licence: CC BY-SA 3.0
Proposed design of the flag of the ship "Eagle"
The Poltava.jpg
Imperial Russian dreadnought battleship Poltava at full steam in 1916.
Naval ensign of Russia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Naval Jack of Russia.svg
Naval jack of the Russian Federation