Prezidentské volby v Rusku 2018

Ruské prezidentské volby se uskutečnily v neděli dne 18. března 2018.^[1][2] Dosavadní prezident Vladimir Putin obhájil svůj mandát se 76,66 % hlasů (účast 67,47 %), ve funkci prezidenta je s přestávkou (2008–2012) již po čtvrté volební období. O další budoucí kandidatuře údajně již neuvažoval.^[3] O dva roky později podepsal ústavní zákon, který mu umožňuje kandidovat na další dvě volební období.^[4]

Volby provázely kontroverze a podvody, počínaje nepřipuštěním opozičního kandidáta Alexeje Navalného a konče nucením voličů k účasti a falšováním výsledků.^[5][6] Předsedkyní ruské Centrální volební komise byla od roku 2016 jmenovaná někdejší ochránkyně lidských práv a kdysi známá kritička Kremlu Ella Pamfilovová.^[7] Ta uvedla, že v pěti okrscích mělo docházet k případům podezřelého vhazování lístků do uren, ve všech těchto okrscích bylo hlasování anulováno.^[8] Takovýchto narušení ovšem bylo nahlášeno mnohonásobně více.^[9] Podle předsedkyně bylo v porovnání s rokem 2012 o polovinu tolik oznámených porušení, ale žádné nebylo tak vážné, aby to jakkoli ovlivnilo hlasování.^[10][11]

OBSE ve zprávě ze své pozorovatelské mise uvedla, že v těchto volbách nebylo konkurentní prostředí, provázelo je porušování základních lidských práv, Vladimir Putin byl nepřiměřeně protežován médii a voliči byli nuceni k účasti.^[11][12] Hlavní pozorovatel Šanghajské organizace pro spolupráci označil volby za „transparentní, věrohodné a demokratické“. Zástupce vedoucího monitorovací skupiny Občanské komory Ruské federace je nazval „bezprecedentně čistými“.^[13] Druhý nejúspěšnější kandidát Pavel Grudinin označil ruské volby za „nejšpinavější v postsovětském prostoru“.^[14]

Kandidáti

V první polovině prosince roku 2017 bylo oznámeno, že se bude o prezidentský úřad ucházet i počtvrté Vladimir Putin, dosavadní prezident.^[15] Dále kandiduje Pavel Grudinin, ředitel Leninova sovchozu, kandidující za komunistickou stranu,^[16] Vladimir Žirinovskij – ruský nacionalista, předseda Liberálně-demokratické strany Ruska,^[17] Xenija Sobčaková – novinářka a televizní moderátorka,^[18] Grigorij Javlinskij – ruský liberální ekonom, bývalý předseda liberálního opozičního politického hnutí Jabloko,^[19] Boris Titov – politik, podnikatel a předseda Strany růstu,^[20] Maxim Surajkin – předseda strany Komunisté Ruska a Sergej Baburin – dřívější poslanec Státní dumy a lídr strany Ruský všenárodní svaz. Hlavní kandidát opozice Alexej Navalnyj nebyl k volbám připuštěn kvůli jeho dřívějšímu odsouzení z údajného korupčního jednání.^[21]

Výsledky

První kolo 18. března 2018,[22] volební účast: 67,53%[23]
Místo	Kandidát	Obrázek	Strana	Hlasů	Procent
1.	Vladimir Putin		nezávislý	56 433 927	76,69 %
2.	Pavel Grudinin		nestraník, navržený Komunistickou stranou Ruské federace	8 659 666	11,77 %
3.	Vladimir Žirinovskij		Liberálně-demokratická strana Ruska	4 155 168	5,65 %
4.	Xenija Sobčaková		Občanská iniciativa	1 238 180	1,68 %
5.	Grigorij Javlinskij		Jabloko	769 751	1,05 %
6.	Boris Titov		Strana růstu	556 880	0,76 %
7.	Maxim Surajkin		Komunisté Ruska	499 369	0,68 %
8.	Sergej Baburin		Ruský všenárodní svaz	479 037	0,65 %

Kontroverze

Kontroverze kolem kandidatury A. Navalného

Alexej Navalnyj je opoziční politik, předseda Strany pokroku a zakladatel Fondu boje s korupcí. Více než rok před volbami vedl velmi intenzivní předvolební kampaň, v níž dokázal aktivizovat stovky tisíc lidí napříč celým Ruskem i přes informační blokádu v celostátních médiích. Na desítky setkání s Navalným po celé zemi přicházely tisíce zejména mladých lidí.^[24] Kampaň provázel velký tlak ze strany úřadů, jeho stoupencům nebylo povolováno organizovat mítinky a demonstrace a poté docházelo k věznění organizátorů mítinků, jeho příznivci a členové jejich rodin byli zatýkáni, zastrašováni, došlo i k výpovědím ze zaměstnání či vyloučení ze studia.^[25] Sám Navalnyj byl v průběhu kampaně odsouzen dvakrát, jednou na 15, podruhé na 20 dní vězení. Centrální volební komise jej nakonec 25. prosince odmítla registrovat, neboť Navalnyj byl pravomocně odsouzen v kauze zpronevěry v podniku Kirovles. Rozsudek v této kauze však byl již dříve zpochybněn Evropským soudem pro lidská práva.^[26] Za politicky motivovaný proces označil tuto kauzu např. tehdejší velvyslanec USA v Rusku, Evropská unie a řada vysokých představitelů evropských zemí.^[27][28] Navalnyj v reakci na znemožnění kandidovat vyhlásil stávku voličů.^[29]

V souvislosti se zamítnutím kandidatury Alexeje Navalného ze strany ruské Centrální volební komise na základě jeho údajné zpronevěry v kauze Kirovles vydala Evropská služba pro vnější činnost tiskové prohlášení. V něm vyjádřila vážnou pochybnost nad politickým pluralismem v Rusku a nad uskutečněním demokratických voleb v příštím roce. Prohlášení také připomíná, že v kauza, která znemožnila Navalného kandidaturu, byla již jednou Evropským soudem pro lidská práva zpochybněna. Vyzývá také, aby politicky motivované rozsudky nebyly používány k omezení politické soutěže.^[30]

Mluvčí ministerstva zahraničí USA Noel Clay vyjádřil znepokojení nad rozhodnutím Centrální volební komise nepřipustit Navalného k prezidentským volbám. Zároveň sdělil, že USA vyzývají ruskou vládu k provedení čestných voleb, které budou transparentní, spravedlivé a svobodné a budou garantovat svobodné vyjádření vůle lidu.^[31]

28. ledna 2018 proběhly ve více než 100 ruských městech od Vladivostoku po Kaliningrad protesty proti nepřipuštění Alexeje Navalného k volbám a za jejich bojkot.^[32] Podle Navalného byli k volbám připuštěni pouze ti kandidáti, které Putin osobně vybral a kteří jej ani v nejmenším neohrožují.^[33] V sibiřském Jakutsku lidé vyšli nehledě na teplotu −45 °C.^[34] V Jakutsku, Jekatěrinburgu a Petrohradě se sešlo okolo 1 000 lidí, v Moskvě asi 3 000 - 4 000 lidí.^[35] V asi 20 % měst demonstrace nebyly povoleny.^[32] Zadrženo bylo po celé zemi 371 lidí, v souvislosti s protesty 120 osob dostalo pokuty v rozmezí 500 až 150 000 rublů nebo zatčeno v rozsahu 1 až 30 dní (k 31. lednu 2018).^[36]

Nátlak na nezávislé pozorovatele

Již před volbami byl vyvíjen nátlak na nezávislou pozorovatelskou organizaci Golos a na organizaci Alexeje Navalného, která k volbám vyslala přes 30 tisíc pozorovatelů. Nejdříve bylo oběma organizacím znemožněno vyslat pozorovatele přes jejich oficiálně zaregistrovaná média, takže museli požádat o pověření od kandidátů.^[37] Těsně před volbami proběhla po celém Rusku vlna domovních prohlídek a zatýkání. Na dobu voleb byli uvězněni někteří koordinátoři a lektoři pozorovatelů, zároveň se policie v některých regionech snažila zabavit aktivistům pověření pro pozorovatele. Jenom v Kemerovské oblasti takto policie zabavila přes 1600 pověření.^{[38][39][40][41]}

Během voleb

Opoziční pozorovatelé a novináři v průběhu voleb zdokumentovali množství kontroverzí a podvodů.^[10] Například v některých urnách již v momentě otevření volebních místností ležely hlasovací lístky.^[42] Centrální volební komise a zejména nezávislí pozorovatelé zveřejnili řadu videí, ve kterých členové volebních komisí vhazovali do uren svazky hlasovacích lístků. Šéf volební místnosti nedaleko Moskvy byl suspendován a druhý muž obviněný z toho, že hodil do urny vícero hlasů na dalekém východně byl zatčen.^[43]

Některým voličům bylo umožněno hlasovat více než jednou, což potvrdil i kandidát za komunistickou stranu Pavel Grudinin.^[14] Některé takové případy byly dokonce zachyceny kamerami.^[44]

Docházelo také k zatýkání a napadání pozorovatelů přímo ve volebních místnostech.^[45] Ve městě Dolgoprudnyj dva opilí lidé vyhnali z volební místnosti pozorovatele kandidáta Borise Titova, ten se do místnosti poté vrátil. V Machačkale byli údajně napadeni volební pozorovatelé.^[46][47] Předsedkyně Pamfilovová však jakékoliv vykázáni, či dokonce napadení pozorovatelů popřela a označila je za zvěsti,^[11] ačkoliv řada incidentů byla zachycena kamerami.^[48]

Několik stovek lidí si oficiálně stěžovalo, že byli nuceni k účasti ve volbách pod různými pohrůžkami, například nižším platem, nebo ztížením zkoušek na škole. Účast ve volbách museli dokazovat například fotografií z volební místnosti.^[49][50]Jednalo se nejenom o státní zaměstnance,^[51] ale i o studenty^[52] a zaměstnance soukromých podniků.^[53]

Záběry zveřejněné Golosem ukazují kamery ve volebních místnostech, které byly záměrně zakrývány, aby znemožnily pozorovat dění, například balónky.^[10]

Nesrovnalosti ve výsledcích

Podle zpráv nezávislých pozorovatelských organizací byla ve volebních místnostech, kde byl přítomen nezávislý pozorovatel, volební účast nápadně nižší než v ostatních. V Penzenské oblasti například pozorovatelé od Alexeje Navalného napočítali účast asi 50 %, oficiální volební účast v regionu ovšem činila 70 %. Zároveň bylo ve volebních místnostech Penzenské oblasti bez nezávislých pozorovatelů napočítáno o 15-20 % hlasů za Vladimira Putina více než na těch bez pozorovatelů.^[54] V Čečensku, kde k volbám přišlo oficiálně téměř 90 % voličů, odvolilo v místnostech pokrytých pozorovateli více než dvakrát méně lidí.^[55] Celkově Navalnyj uvádí, že oficiální údaje byly navýšeny asi o 10 %.^[56] Pozorovatelé agentury Reuters počítali u 12 volebních místností, kolik do nich za celý den přijde voličů. Oficiální výsledky v 9 z nich byly o 10 i více procent vyšší než údaje pozorovatelů.^[44]

Fyzik a matematik Sergej Špilkin, který se dlouhodobě zabývá podáváním matematických důkazů falzifikace ruských voleb, odhaduje, že v těchto prezidentských volbách bylo Putinovi přičteno okolo 10 milionů falešných hlasů. Vychází přitom z analýzy statistických anomálií, kdy Putin ve volebních místnostech s nižší účastí získal výrazně menší počet hlasů než ve volebních místnostech s vysokou účastí. Podle Špilkina se tak ale paradoxně jedná o nejčestnější volby v Rusku za posledních 15 let.^[57][58]

Zajímavosti

Na ruské ambasádě v Paříži hlasoval také francouzský herec Gérard Depardieu, který v roce 2013 obdržel od prezidenta Putina ruské občanství.^[59]

Poprvé se přímo pod ruskou vládou hlasovalo na Krymu. Voliči tam dostávali odznak s nápisem „S Ruskem na věčné časy“.^[59]

Ukrajina se rozhodla, že hlasování ruským občanům na svém území nedovolí – například ambasáda v Kyjevě byla blokována policejními jednotkami. Ukrajinská vláda tímto opatřením zareagovala na ruskou výzvu, aby zajistila bezpečnost zastupitelských úřadů v den voleb. Rusko postup Ukrajiny označilo za porušení mezinárodního práva.^[59]

Reakce

Čína byla první světovou velmocí, která reagovala na výsledky voleb, se slibem, že s Ruskem vytáhne vztahy na „vyšší stupeň“.^[60] Další země, které následovaly byly: Ázerbájdžán, Arménie, Bělorusko, Bulharsko, Chorvatsko, Kuba, Česká republika, Egypt, Německo, Guatemala, Maďarsko, Indie, Írán, Izrael, Japonsko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Malajsie, Moldavsko, Saúdská Arábie, Sýrie, Tádžikistán, Uzbekistán a Venezuela. 20. března, tedy ještě před sečtením 100 % hlasů, Putinovi gratuloval předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a telefonicky také americký prezident Donald Trump.^[61][62]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ruské prezidentské volby 2018 na Wikimedia Commons
• https://www.youtube.com/watch?v=tvgi9F-vIz4 - výběr některých volebních podvodů, zachycených kamerami