Rusko-turecká válka (1735–1739)
| Rusko-turecká válka z let 1735–1739 Rakousko-turecká válka 1737–1739 | |||
|---|---|---|---|
Mapa ruského tažení | |||
| Trvání | 1735 –1739 | ||
| Místo | Balkán a Východní Evropa | ||
| Výsledek | Nišský a bělehradský mír | ||
| Změny území | Rakousko postoupilo Osmanské říši Srbské království, Olténii, severní Bosnu a jižní Banát. Osmanská říše postoupila Azov Rusku. | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Rusko-turecká válka (označovaná též jako rusko-rakousko-turecká válka) v letech 1735–1739 byla pátou ze série válek mezi Ruským impériem a Osmanskou říší.
Byla vyprovokována osmansko-perskou válkou, která trvala od roku 1730 do roku 1735. Tu vedla Osmanská říše s perskou dynastií Afšárovců a v jejím průběhu došlo k nájezdům krymských Tatarů na ruské území. Následná válka mezi Ruskem a Osmanskou říší byla vedena také ve znamení neustálé snahy Ruska o zajištění přístupu k Černému moři.
V roce 1737 se na ruské straně zapojilo do války Rakousko, čímž začala Rakousko-turecká válka 1737–1739. Tento krok však Vídni nepřinesl žádný prospěch, naopak po sérii porážek Rakousko přistoupilo na potupný mír, kterým vrátilo Turkům část území získaných roku 1718, konkrétně zábor v Srbsku včetně Bělehradu (kde byl mír 21. 8. 1739 podepsán) a Malé Valašsko. Rakousko-turecká hranice tak byla stanovena na linii Sáva–Dunaj–Karpaty.
Carská vojska byla na bojišti podstatně úspěšnější a vstoupila až do Moldávie, ale rakouské odpadnutí a obavy z osmanských spojenců, zejména Švédů, je vedly k uzavření míru v Niši (29. 9. 1739). Válka nakonec přinesla Rusku jen zisk pevnosti Azov a upevnění pozice v Záporoží. Petrohrad se zavázal demilitarizovat pobřeží Azovského moře a nevysílat své lodě do Černého moře.[1]
Reference
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rusko-turecká válka na Wikimedia Commons
Reference
Média použitá na této stránce
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of arms of the Cossack Hetmanate (1649–1764)
.svg)
Autor: Sir Iain, eagle by N3MO, Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, with the arms of Austria.
Autor: BlinxTheKitty, Licence: CC BY-SA 4.0
Possible flag or banner of the Ottoman Empire (or Ottoman army) according to Hieronymus (aka Jérôme) Bosch (crwflags.com), the painter lived in the Middle Ages (c. 1450–1516) in Brabant and some of his paintings show Ottoman flags. These are generally red with a white crescent. It was the end of the XVth century, when the Ottomans had just conquered Constantinople and thus ended the Byzantine Empire, that was a shock for the Christian world.
Flag of Wallachia (cca. 1593 - 1611). This model was composed by Romanian heraldist Dan Cernovodeanu, after two (almost) identical contemporary descriptions of the flag of en:Michael the Brave (1593 - 1601) and en:Radu Şerban (1602 - 1611):
The flag is from white damascus on which is depicted a raven [sic!] with a red double cross and a red star in his berk, standing over a green juniper. (Ciro Spontoni, Historia della Transilvania, Venice, 1638)
The bird is a combination between aquila and raven, as it appears on contemporary seals.
Russian Operations in the Russian-Turkish war 1736–1739
.svg)
Autor: Samhanin, Licence: CC0
Flag of Kingdom of Serbia (1718-39)
Contemporary reconstruction. Flag of Moldavia in the 15th-16th centuries. Made after: Seal of en:Alexandru cel Bun (1400-1432) from the National Museum of History of Romania. [1], Image:AlexandruCelBunSeal.png, Image:StefanCelMareSeal.png. The first information regarding the color of the Moldavian flag (including elements) comes from a book of documents published in Krakow in 1533: The grand flag had a red field on which was nicely painted with gold the coat of arms of Moldavia (banderim magnum sericeum, coloris rubri, in quo arma terrae Moldaviae pulhre auro depicta erant).
