Ruslan Chasbulatov

Ruslan Imranovič Chasbulatov
Ruslan Imranovič Chasbulatov (16. srpna 2011)
Ruslan Imranovič Chasbulatov (16. srpna 2011)
Stranická příslušnost
ČlenstvíKomunistická strana Sovětského svazu (1966–1991)

Narození22. listopadu 1942
Grozný
Úmrtí3. ledna 2023 (ve věku 80 let)
Mozhaysky District
Alma materPrávnická fakulta Lomonosovovy univerzity (do 1965)
Profesepolitik, vysokoškolský učitel, ekonom a právník
Náboženstvíislám
Oceněnízasloužilý vědec Ruské federace
medaile Za pracovní udatnost
PodpisRuslan Imranovič Chasbulatov, podpis
CommonsRuslan Khasbulatov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ruslan Imranovič Chasbulatov (rusky Русла́н Имранович Хасбула́тов, čečensky Хасболтера Ӏимранан кӏант Руслан; 22. listopadu 1942 ve vesnici Tolstoj-Jurt nedaleko Grozného, SSSR3. ledna 2023 Olgino, Rusko) byl ruský ekonom a politik čečenského původu, který sehrál jednu z hlavních rolí při konfliktu prezidenta Borise Jelcina s parlamentem v roce 1993.

Život

Narodil se dne 22. listopadu 1942 nedaleko Grozného. Jeho otec Imran Chukijevič Chasbulatov byl předsedou kolchozu, poté ředitelem největšího strojírenského závodu v Grozném. V roce 1944 byl dvouletý Chasbulatov spolu s matkou, dvěma bratry a sestrou deportován z Čečenska do Kazachstánu, kde prožil dětství a mládí. Otec kvůli nemoci zůstal v Grozném, kde brzy zemřel na tyfus.[1]

Po studiích v Alma-Atě se v roce 1962 přestěhoval do Moskvy, kde vystudoval prestižní Moskevskou státní univerzitu. Po jejím absolvování v roce 1965 se věnoval vědecké a pedagogické činnosti v oboru ekonomie. V roce 1980 obhájil doktorskou disertační práci.[2] Po nástupu Michaila Gorbačova k moci v roce 1985 Chasbulatov podpořil myšlenku perestrojky. V té době publikoval své články o ekonomické situaci SSSR.[3]

Dne 4. března 1990 byl zvolen poslancem RSFSR. Ve svém volebním programu navrhoval sjednocené Rusko s širokými prvky autonomie, rovnosti s ostatními republikami SSSR, vytvoření demokratických mocenských struktur a přeměnu místních sovětů na efektivní samosprávné orgány. O tři měsíce později se Chasbulatov stal prvním místopředsedou Nejvyššího sovětu RSFSR.[4]

V říjnu 1991 se Chasbulatov postavil do čela ruského parlamentu a funkci si udržel i po rozpadu SSSR. Ze začátku byl spojencem ruského prezidenta Jelcina, společně s ním vzdoroval pokusu o puč. Později se čečenský akademik postavil prezidentově snaze prosadit v Rusku autoritářský prezidentský systém. Po konfliktu, který vyústil ostřelováním parlamentu, zápas s Jelcinem prohrál. Chasbulatov a jeho spolupracovníci byli obviněni z organizování nepokojů a na čas uvězněni. V roce 1994 jim byla udělena amnestie. Chasbulatov se následně vrátil na akademickou půdu a v Moskvě přednášel o ekonomii.[5][6]

V letech 2002–2003 při setkáních s představiteli čečenských separatistů v Evropě konstatoval nutnost intervence mezinárodních mírových sil k řešení problému rusko-čečenských vztahů. Vyzval k udělení statusu mezinárodní autonomie pro Čečensko, která měla být garantována Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Podle Chasbulatova plánu měli být na území Čečenska rozmístěni stálí mezinárodní pozorovatelé. Zároveň navrhoval zachovat společné občanství a společnou měnu s Ruskem.[1] Veřejně Chasbulatov prohlašoval, že Čečensko nemůže být součástí Ruské federace, protože mezi federální vládou a Čečenskem leží 200 000 mrtvých.[7]

V roce 2003 plánoval kandidovat na prezidenta své rodné republiky, ale nikdy se nepřihlásil.[4]

V listopadu 2010 přednášel na Evropském polytechnickém institutu v Kunovicích,[8] v říjnu 2013 byl na přednáškovém turné v České republice.[9]

V roce 2021 podpořil znovuzvolení Ramzana Kadyrova prezidentem.[4]

Zemřel večer 3. ledna 2023 na své dači ve vesnici Olgino v Moskevské oblasti.[2] Dne 5. ledna 2023 se konalo pietní rozloučení s Chasbulatovem v Grozném. Politikovi se přišlo poklonit několik set lidí, mezi nimi čečenský spisovatel Kanta Ibragimov a poslanec Šamsail Saraliev. Chasbulatov byl pohřben na hřbitově ve svém rodišti, v osadě Tolstoj-Jurt.[10] Čečenský prezident Kadyrov prohlásil, že Chasbulatov byl nejjasnějším představitelem čečenského národa a jedním z nejslavnějších Čečenců v Rusku i daleko za hranicemi. Kadyrov nazval smrt Chasbulatova nenapravitelnou ztrátou pro celý čečenský lid.[4]

Rodina

Ruslan Chasbulatov spolu se svou ženou Raisou (1952) vychoval dvě děti – syna Omara (1973) a dceru Selimu (1974–2022). Chasbulatova dcera zemřela ve věku 47 let na následky covid-19.[11]

Reference

  1. a b Биография Руслана Хасбулатова. TACC [online]. [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. 
  2. a b Умер экс-председатель Верховного совета РСФСР Руслан Хасбулатов. Коммерсантъ [online]. 2023-01-03 [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. (rusky) 
  3. «Надо драться, а не сдаваться». Коммерсантъ [online]. 2022-11-22 [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. (rusky) 
  4. a b c d ТЕКЕЕВ, Ислам. Собирал трубки, но потерял власть. Чем запомнился политик Руслан Хасбулатов. AiF [online]. 2023-01-04 [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. (rusky) 
  5. Zemřel někdejší spojenec a později hlavní Jelcinův sok Ruslan Chasbulatov. EuroZprávy.cz [online]. [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. 
  6. V Rusku došlo k prudké ústavní krizi, v níž nakonec dominoval Boris Jelcin — Ve stopách doby — Vyprávěj. Česká televize [online]. [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. 
  7. УЗЕЛ, Кавказский. Хасбулатов Руслан Имранович. Кавказский Узел [online]. [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. 
  8. LAPČÍK, Michael. V Kunovicích přednáší Ruslan I. Chasbulatov. Slovácký deník [online]. 2010-01-03 [cit. 2023-01-03]. Dostupné online. 
  9. http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/chasbulatov-rusko-diky-rope-sili-ale-nema-perspektivu-rozvoje/1002339
  10. ГАМОВ, Александр. Прощались сотни человек, пришел и Рамзан Кадыров. В Чечне похоронили экс-председателя Верховного Совета РСФСР. kp.ru [online]. 2023-01-05 [cit. 2023-01-05]. Dostupné online. (rusky) 
  11. Последний председатель Верховного Совета РСФСР Руслан Хасбулатов. Досье. AiF [online]. 2023-01-04 [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Ruslan Khasbulatov signature.png
Подпись Р. И. Хасбулатова под Почётной грамотой Президиума Верховного совета Российской Федерации.
Ruslan Khasbulatov August 2011 Moscow.jpg
Autor: A.Savin, Licence: CC BY-SA 3.0
Ruslan Khasbulatov, a former politician from Chechnya/Russia