Ruslan Gasymov
| Ruslan Gasymov | |
|---|---|
| Narození | 8. listopadu 1979 (43 let) Petrohrad |
| Alma mater | Petrohradská státní univerzita |
| Povolání | judista |
| Ocenění | medaile Za bezchybnou službu 3. třídy medaile Za bojovou spolupráci Medaile «Za zásluhy ve službě» medaile Za hrdinství ve službě Řád přátelství … více na Wikidatech |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
| Mistrovství Evropy v judu | ||
| zlato | ME 2006 | polotěžká váha |
| stříbro | ME 2007 | polotěžká váha |
| bronz | ME 2005 | polotěžká váha |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
| Mistrovství světa v zápasu sambo | ||
| zlato | MS 2005 | těžká váha |
| Mistrovství Evropy v zápasu sambo | ||
| zlato | ME 2004 | těžká váha |
Ruslan Gasymov (rusky Руслан Мирагаевич Гасымов, * 8. listopadu 1979) je bývalý ruský zápasník–sambista a judista azerského původu.
Sportovní kariéra
S úpolovými sporty začínal pod vedením sambistického trenéra Alexandra Jerjomina v Petrohradu. V roce 2005 se jako sambistický mistr světa a Evropy poprvé výrazně prosadil v první ruské judistické reprezentaci v polotěžké váze. V roce 2008 se však na olympijské hry v Pekingu nekvalifikoval kvůli, na jeho poměry, nevýrazným výsledkům. Kvalifikační kvótu získal pro Rusko v olympijském roce Aslan Unašchotlov, kterého však při interní nominaci porazil a byl nominován do Pekingu. Na olympijských hrách v Pekingu nepřešel přes první kolo, když ho po dvou minutách boje hodil na ippon technikou seoi-nage Němec Benjamin Behrla. Po olympijských hrách v ruské reprezentaci ukončil činnost.
Ruslan Gasymov byl judista s nestandardním levým úchopem a s osobní technikou kata-guruma a kučiki-taoši.
Výsledky
Judo
| Turnaj | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 |
|---|---|---|---|---|
| 26 | 27 | 28 | 29 | |
| polotěžká váha | ||||
| Olympijské hry | úč. | |||
| Mistrovství světa | — | úč. | ||
| Mistrovství Evropy | 3. | 1. | 2. | — |
Ocenění
- Řád přátelství (Rusko) (14. října 2020) — za přínos k rozvoji tělesné kultury a sportu, za aktivní společenské působení[1].
Odkazy
Reference
- ↑ Указ Президента Российской Федерации от 12.10.2020 № 617 ∙ Официальное опубликование правовых актов ∙ Официальный интернет-портал правовой информации [online]. [cit. 2023-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-20. (anglicky)
Související články
- Zápas v Rusku
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
.svg)
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
.svg)
.svg)
.svg)
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
