Ruslan Gasymov
Ruslan Gasymov | |
---|---|
Narození | 8. listopadu 1979 (45 let) Petrohrad |
Alma mater | Petrohradská státní univerzita |
Povolání | judista |
Ocenění | medaile Za bezchybnou službu 3. třídy medaile Za bojovou spolupráci medaile Za zásluhy ve službě medaile Za hrdinství ve službě Řád přátelství … více na Wikidatech |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Mistrovství Evropy v judu | ||
zlato | ME 2006 | polotěžká váha |
stříbro | ME 2007 | polotěžká váha |
bronz | ME 2005 | polotěžká váha |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Mistrovství světa v zápasu sambo | ||
zlato | MS 2005 | těžká váha |
Mistrovství Evropy v zápasu sambo | ||
zlato | ME 2004 | těžká váha |
Ruslan Gasymov (rusky Руслан Мирагаевич Гасымов, * 8. listopadu 1979) je bývalý ruský zápasník–sambista a judista azerského původu.
Sportovní kariéra
S úpolovými sporty začínal pod vedením sambistického trenéra Alexandra Jerjomina v Petrohradu. V roce 2005 se jako sambistický mistr světa a Evropy poprvé výrazně prosadil v první ruské judistické reprezentaci v polotěžké váze. V roce 2008 se však na olympijské hry v Pekingu nekvalifikoval kvůli, na jeho poměry, nevýrazným výsledkům. Kvalifikační kvótu získal pro Rusko v olympijském roce Aslan Unašchotlov, kterého však při interní nominaci porazil a byl nominován do Pekingu. Na olympijských hrách v Pekingu nepřešel přes první kolo, když ho po dvou minutách boje hodil na ippon technikou seoi-nage Němec Benjamin Behrla. Po olympijských hrách v ruské reprezentaci ukončil činnost.
Ruslan Gasymov byl judista s nestandardním levým úchopem a s osobní technikou kata-guruma a kučiki-taoši.
Výsledky
Judo
Turnaj | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 |
---|---|---|---|---|
26 | 27 | 28 | 29 | |
polotěžká váha | ||||
Olympijské hry | úč. | |||
Mistrovství světa | — | úč. | ||
Mistrovství Evropy | 3. | 1. | 2. | — |
Ocenění
- Řád přátelství (Rusko) (14. října 2020) — za přínos k rozvoji tělesné kultury a sportu, za aktivní společenské působení[1].
Odkazy
Reference
- ↑ Указ Президента Российской Федерации от 12.10.2020 № 617 ∙ Официальное опубликование правовых актов ∙ Официальный интернет-портал правовой информации [online]. [cit. 2023-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-20.
Související články
- Zápas v Rusku
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.