Ruth Šormová

Ruth Šormová
Ruth Šormová (2016)
Ruth Šormová (2016)
poslankyně Federál. shromáždění (SL)
Ve funkci:
1990 – 1992
Stranická příslušnost
ČlenstvíOF (1989-91)
OH (1991-)
Rodné jménoRuth Eislerová
Narození14. prosince 1965 (58 let)
Praha
ChoťZdeněk Šorm (od 1985)
RodičePavel Eisler a Eliška Novotná
Alma materPedagogická fakulta Univerzity Karlovy (1985–1993)
gymnázium
Profesepolitička, sociální pracovnice, pastorační asistent, speciální pedagožka, politická aktivistka a překladatelka
NáboženstvíČeskobratrská církev evangelická (od 1983)
OceněníŽena regionu (2017)
účastník odboje a odporu proti komunismu
CommonsRuth Šormová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ruth Šormová, též Rút Šormová (* 14. prosince 1965 Praha[1][2]), je česká sociální pracovnice a speciální pedagožka, bývalá politička, za normalizace opoziční aktivistka, po sametové revoluci československá poslankyně Sněmovny lidu Federálního shromáždění za Občanské fórum, později za Občanské hnutí.

Biografie

Matka Ruth Šormové je socioložka Eliška Novotná, otec byl ekonom Pavel Eisler, v 60. letech působil na Vysoké škole ekonomické, ale v roce 1966 tragicky zahynul během bouřky v Alpách. Bratr žil v Londýně, kam za ním mohla Ruth Šormová v sedmnácti letech vycestovat na dvoje prázdniny. Během návštěvy Anglie pracovala na brigádě v domově pro lidi s mentálním postižením, což ji velmi ovlivnilo v dalším životním směřování.[3] Po návratu do Prahy se dostala do prostředí evangelické mládeže, kde se seznámila se svým manželem, evangelickým farářem Zdeňkem Šormem.[4]

Koncem 80. let byla aktivní v opozičních hnutích mládeže (Nezávislé mírové sdružení). V roce 1988 podepsala Chartu 77.[4] V té době žila v Soběslavi, v tamním farním sboru působil její manžel. Tehdy se ji pokusil kontaktovat agent Státní bezpečnosti Ludvík Zifčák, který se snažil proniknout do opozičních struktur.[5][6] Během sametové revoluce vznikalo v Soběslavi Občanské fórum u Šormů na faře.[3]

Ve volbách roku 1990 zasedla do Sněmovny lidu (volební obvod Jihomoravský kraj) za OF. Po rozpadu Občanského fóra v roce 1991 přešla do poslaneckého klubu OH. Ve Federálním shromáždění setrvala do voleb roku 1992,[7] kdy ještě kandidovala za OH, které ale ve volbách neuspělo.[3]

Působí jako sociální pracovnice a speciální pedagožka. Překládá z angličtiny odbornou literaturu.[8] Založila středisko Diakonie Rolnička v Soběslavi, zaměřené na sociální, vzdělávací, terapeutické, pracovní a rehabilitační služby pro postižené.[9] Poté byla ředitelkou Portimo, o.p.s. v Novém Městě na Moravě.[10] V roce 2017 zvítězila v anketě Žena regionu.[4][11] Od září 2018 je ředitelkou pražského hospicu Cesta domů.[12]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ruth Šormová [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-20. 
  2. ↑ [http://www.pametnaroda.cz/story/sormova-ruth-1965-5131 profil na webu Paměť národa
  3. ↑ a b c PODAŘILOVÁ, Lucie. Musíme zase klesnout na dno? ptá se bývalá chartistka a žena regionu. iDNES.cz [online]. 2017-11-16 [cit. 2017-11-16]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c ŠAROUNOVÁ, Irena. Církev, Charta 77 a práce v Anglii předurčila Ruth Šormové celý život. Teď je Ženou regionu. Rozhlas.cz [online]. 2017-09-28 [cit. 2017-10-05]. Dostupné online. 
  5. ↑ Nezávislé mírové sdružení - Iniciativa za demilitarizaci společnosti [online]. vons.cz [cit. 2012-08-01]. Dostupné online. 
  6. ↑ Žáček, Pavel: „Legalizace“ poručíka Ludvíka Zifčáka [online]. ustrcr.cz [cit. 2012-08-01]. Dostupné online. 
  7. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-08-01]. Dostupné online. 
  8. ↑ Heading : Šormová, Ruth, 1965- [online]. katalog.svkul.cz [cit. 2012-08-01]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  9. ↑ O Rolničce [online]. rolnicka.cz [cit. 2012-08-01]. Dostupné online. 
  10. ↑ Redakce. Ruth Šormová: Snažíme se, aby byla benefice pokaždé nová. Deník.cz [online]. 2015-10-11 [cit. 2016-10-10]. Dostupné online. 
  11. ↑ SVATOŠOVÁ, Jitka. Ženou regionu je Ruth Šormová. Kr-vysocina.cz [online]. 2017-09-15 [cit. 2017-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-10-05. 
  12. ↑ web Cesty domů

Externí odkazy

Média použitá na této stránce