Ruth Hálová
RNDr. Ruth Hálová | |
---|---|
Narození | 26. února 1926 Český Krumlov Československo |
Úmrtí | 28. dubna 2020 (ve věku 94 let) Holubov Česko |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Povolání | malířka, mikrobioložka a překladatelka |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ruth Hálová, rozená Adlerová (26. února 1926 Český Krumlov – 28. dubna 2020 Holubov) byla česká mikrobioložka, amatérská malířka a jedno z tzv. Wintonových dětí.
Dětství
Narodila se rodičům Leopoldu a Zdeňce Adlerovým jako jejich druhá dcera. Matka pocházela z české rodiny, otec z německy mluvící židovské rodiny. Její sestra Eva byla o 5 let starší. Když bylo Ruth deset měsíců, její otec zemřel. Matka poté pracovala ve Spirově továrně jako sekretářka a o domácnost se starala babička Marie Kohnová.
Vlivem vzrůstajících protižidovských nálad byla její rodina nucena se přestěhovat z Českého Krumlova nejprve do Protivína a poté do Prahy. Matka se dozvěděla o akci Nicholase Wintona a oběma dcerám vymohla zařazení do tzv. Wintonova vlaku. Původní plán byl do Anglie přepravovat celé židovské rodiny. Ukázalo se však, že to nebude proveditelné. Přistoupilo se tedy k tomu, že zachraňovány budou pouze židovské děti. Ruth odjela 29. června 1939 z pražského Wilsonova nádraží, sestra Eva odjela vůbec posledním Wintonovým vlakem 2. srpna 1939 z Wilsonova nádraží do Londýna.[1]
Působení ve Velké Británii
Ruth se ujala rodina Jonesových v Shirley u Birminghamu. Od roku 1940 navštěvovala obecnou školu, poté přešla na střední školu v Rugby. V té době se o Ruth staralo více anglických rodin a Ruth mezi nimi pendlovala. Ruth po ukončení střední školy a získání nižší maturity pokračovala ve studiu na československé škole ve Walesu, kde v dubnu 1945 složila maturitu.[2]
Návrat do vlasti
24. září 1945 se Ruth vrátila do Československa. Její matka přečkala válku v Terezíně. Po válce Ruth Hálová vystudovala mikrobiologii na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, studia skončila v roce 1952. Poté pracovala v diagnostické laboratoři nemocnice v Motole, dále v sanatoriu v Karlových Varech a v Ústí nad Labem. Později se přestěhovala do rodných jižních Čech a až do své smrti žila v Holubově u Českého Krumlova.[2]
Osobní život
S prvním manželem Ing. Hanušem Eisnerem se setkala v roce 1946, brali se v listopadu 1947 v Praze. Koncem prosince 1948 se jim narodil syn Petr, za tři roky poté se narodila dcera Hana. Od svého muže nakonec pro neshody odešla. Na vernisáži dětských kreseb se seznámila s mladým houslistou Milanem Hálou, brali se 25. února 1965. Strávili spolu 41 let. V důchodu začala jako samouk malovat a v roce 2015 měla samostatnou výstavu obrazů v krumlovské synagoze.[3]
Životní moudra Ruth Hálové
- „Jako malá jsem nechtěla chodit spát. Měla jsem totiž pocit, že život je příliš zajímavý na to, abych ho prospala. Ze stejného důvodu jsem později nechtěla ani číst – život je přece příliš cenný na to, abych ho promarnila čtením!"[1]
- „Už odmalička jsem velice obdivovala přírodu. Milovala jsem život a milovala jsem barvy."[1]
- „Dávno jsem přestala věřit na náhody. Existuje vesmírný plán a ten, kdo je jeho autorem, je také jeho dramaturgem a režisérem. My jsme pouze herci na jevišti života."
Dílo
- Ruth Hálová: Jen z Boží milosti, Český Krumlov 2005
- Prašnóttara Váhiní, vydala Ruth Hálová, 2003
- Myšlenka pro každý den, 1008 výroků Bhagavána Šrí Satja Sáí Báby, vydala Ruth Hálová a Marie Nováková, 2003
Odkazy
Reference
- ↑ a b c ruth hálová | centropa.org. www.centropa.org [online]. [cit. 2020-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-24.
- ↑ a b Ruth Hálová (1926 - 2020). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2020-05-04]. Dostupné online.
- ↑ VÝSTAVA OBRAZŮ RUTH HÁLOVÉ. akce.ckrumlov.cz [online]. [cit. 2020-05-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ruth Hálová na Wikimedia Commons
- Ruth Hálová na portálu Paměť národa
- Město Český Krumlov
- Český rozhlas
- Winton film
- Cesty vášně Archivováno 14. 7. 2021 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Ruth Hálová