Ruzyňský hřbitov
Ruzyňský hřbitov | |
---|---|
Hřbitov v Ruzyni | |
Lokalita | |
Stát | Česko |
Obec | Praha |
Adresa | Praha 6-Ruzyně |
Zeměpisné souřadnice | 50°4′36,99″ s. š., 14°18′35,1″ v. d. |
Odkazy | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ruzyňský hřbitov se nachází v Praze 6 v městské čtvrti Ruzyně mezi Karlovarskou silnicí a ulicí Pod Hřbitovem. Hlavní brána je na jeho východní straně, na ploše o rozloze 0,42 hektaru se nachází 30 hrobek, 660 hrobů a 110 urnových hrobů. Hřbitov spravuje příspěvková organizace Hřbitovy a pohřební služby hl. m. Prahy, Hřbitovní správa Malvazinky a Bubeneč.
Historie
Hřbitov byl v Ruzyni založen jako druhý v pořadí. Zatímco toleranční hřbitov z let 1784-1788 v Huberově ulici byl výlučně pro evangelíky, tento asi z roku 1900 byl původně určen pro římskokatolické obyvatelstvo vesnice Ruzyně, přifařené k Libockému vikariátu. Hřbitov v Dolní Liboci již nedostačoval, sloužil také obyvatelům Vokovic a pro ruzyňské se jevil být daleko.
Rozkládá se na obdélném pozemku severně podél Karlovarské silnice pod její úrovní. Ve starší, východní části stojí v ose centrální cesty kamenný kříž se sochou Ukřižovaného na podstavci (datovaný 1902). Centrální cesta vede od hlavní brány západním směrem k novogotické kapli sv. Václava s márnicí, postavené z kvádříkového zdiva bělohorské opuky v letech 1902-1903; původně v ní byl oltář s obrazem sv. Václava. Ruzyňským obyvatelům zde bylo povoleno oslavit každoročně Svatováclavské posvícení[1]. Kapli benedikoval a 2. října 1905 první mši svatou sloužil libocký farář a spisovatel P. Vlastimil Hálek. Za kaplí a márnicí západním směrem se vstupuje do druhé části hřbitova, založené kolem roku 1943.
Hroby
- Remigius von Bergamin (27.5.1854 - 27.2.1941) s rodinou; švýcarský šlechtic původem z Obervazu, kanton Graubünden, ředitel Strassernova (Hugona rytíře von Strassern) cukrovaru v Ruzyni; mezi 1.8.1921-30.11.1926 honorární vicekonzul Švýcarské konferedace v Československu[2] Remigius byl synem Jakuba Bergamina, majitele statku v Obervazu v kantonu Graubünden ve Švýcarsku. Matka byla Josefina Strassernová z Feldkirchu z Tyrolska. Remigius se 29.6. roku 1878 v Liboci oženil s Paulinou Schmidovou, dcerou Františka Schmida, ministerského úředníka ve Vídni a Marie Christiny Dinglerové z Vídně. V hrobce je pohřben Remigius a jeho manželka Paula (Paulína), Remigius, Paul, Amálie von Bergamin. Hrobka byla původně v Liboci, po zrušení tamního hřbitova přenesena na zdejší hřbitov.[3]
- Tři hrobky rozvětvené rodiny Kubrovy, ruzyňských rolníků a statkářů, z nichž dva byli zvoleni starosty Ruzyně
- Hromadný hrob 19 vojáků 3. pluku 1. pěší divize Ruské osvobozenecké armády (ROA), padlých 6. května 1945 při osvobozování letiště v Ruzyni[4]
- Zrušen byl hrob amerického pilota, kapitána Roberta B. Holmese, který se svou stíhačkou Mustang havaroval 16. dubna 1945 v lese v Divoké Šárce. Po válce Američané jeho ostatky exhumovali a pohřbili je na americkém válečném hřbitově v Saint Avold ve Francii, na žádost rodiny byl později pohřben na Fort Snelling National Cemetery, jižně od Minneapolis ve státě Minnesota v USA [5]. Na místě katastrofy v lese je umístěn památník.
Galerie
- Ruzyňský hřbitov - cesta k vstupní bráně
- Kamenný kříž (1902)
- Kaple sv. Václava a márnice
- Hroby
- Pohled od schodů ulice Pod hřbitovem
Odkazy
Reference
- ↑ Podlaha 1911, s. 58
- ↑ https://dodis.ch/P38908
- ↑ KOLAČKOVSKÝ, Ladislav. Švýcarský honorární vicekonzul z Ruzyně – Remigius von Bergamin [online]. [cit. 2024-03-04]. Dostupné online.
- ↑ https://vova.pomortzeff.com/vlasov/cz
- ↑ http://www.leteckabadatelna.cz/havarie-a-sestrely/detail/27/
Literatura
- KOVAŘÍK, Petr. Klíč k pražským hřbitovům. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 369 s. ISBN 80-7106-486-6. S. 160 - 161
- PODLAHA, Antonín: Posvátná místa král. hl. m. Prahy, Arcidiecéze pražská, díl V. Vikariát libocký. Praha 1911, s. 45, 49, 58.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ruzyňský hřbitov na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Ruzyňský hřbitov - hroby
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Ruzyňský hřbitov - vstupní brána
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Ruzyňský hřbitov - kaple sv. Václava a hrob se sochou anděla s křížem, odlitek z římského cementu, kolem 1905
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Ruzyňský hřbitov - pohled od severovýchodu
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Ruzyňský hřbitov - kaple sv. Václava, márnice a náhrobky
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Ruzyňský hřbitov - Ruzyňský hřbitov - společný hrob 19 padlých vojáků Ruské osvobozenecké armády z května 1945
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Ruzyňský hřbitov̠, kamenný kříž (1902)