Rwandské království

Rwandské království Ubwami bw'u Rwanda Koninkrijk Roeanda Royaume du Rwanda Königreich Ruanda ←  15. století–1961  → vlajka znak
Geografie
Hlavní město	Nyanza
Obyvatelstvo
Jazyky	Kinyarwanda, Francouzština, Němčina (1897-1916), Nizozemština (1922-1961)
Státní útvar
Státní zřízení	absolutní monarchie
Mateřská země	Nezávislý stát (15. století–1897) Část Německé východní Afriky (1897–1916) Část Ruanda-Urundi (1922–1961)
Vznik	15. století
Zánik	1. července 1961 (vyhlášena republika)
Státní útvary a území
Předcházející ? Následující Rwanda

Rwandské království (též známé jako Království Banyarwanda) bylo bantuským královstvím na území dnešní Rwandy, které se stalo vládnoucí monarchií Tutsiů.^[1] Bylo jedním z nejstarších a nejvíce centralizovaných království v regionu střední a východní Afriky.^[2] Později bylo připojeno pod německou a belgickou koloniální nadvládu, přičemž si udrželo část své autonomie. Monarchie Tutsiů byla zrušena v roce 1961 poté, co vypuklo etnické násilí mezi Hutu a Tutsi během rwandské revoluce, která začala v roce 1959.^[3] Po referendu v roce 1961 se Rwanda stala republikou ovládanou Hutu a získala nezávislost na Belgii v roce 1962.^[4]

Po revoluci byl poslední vládnoucí monarcha Kigeli V. vyhoštěn a nakonec se usadil ve Spojených státech. Od zrušení monarchie je udržována exilová vláda mimo Rwandu. Od 9. ledna 2017 je současným vyhlášeným králem Rwandy Yuhi VI.^[5]

Historie

Pravděpodobně v 15. století se jednomu království podařilo pod vedením krále Gihangy začlenit několik svých blízkých sousedských území a vytvořit tak království Rwanda. Většina Hutuů, tvořící 82–85 % populace, byli převážně svobodní rolníci, zatímco králové, známí jako Mwami, byli výhradně Tutsiové z klanu Nyiginya. Někteří Hutuové byli jistě součástí šlechty, a stejně tak došlo ke značnému prolínání.

Před 19. stoletím bylo všeobecně přijímáno, že Tutsiové disponovali vojenskou mocí, zatímco Hutuové excelovali v zemědělských dovednostech.

Pozice královny matky byla důležitá, řídila královskou domácnost a byla silně zapojena do dvorské politiky. Když jejich synové nastoupili na trůn, matky přijaly nové jméno. Toto by se skládalo z nyira-, což znamená „matka“, za kterým by obvykle následovalo královské jméno nového krále; pouze králové jménem Mutara se neřídí touto konvencí, jejich matky berou jméno Nyiramavugo (matka dobré rady).

Pozice královny matky byla významná, neboť měla na starosti řízení královské domácnosti a byla aktivně zapojena do dvorské politiky.^[6] Když pak její synové usedli na trůn, matky přijímaly nová jména. Ty se skládala z "nyira-", což znamená „matka“, následovaného královským jménem nového panovníka. Výjimkou jsou králové jménem Mutara, jejichž matky nesledovaly tuto konvenci a používaly jméno Nyiramavugo (matka dobré rady).^[7]

Když králové centralizovali svou moc a autoritu, přistoupili k rozdělování půdy mezi jednotlivce, spíše než aby dovolili, aby přešla přes skupiny linií, přičemž mnoho dědičných náčelníků byli Hutuové. Většina náčelníků jmenovaných Mwamimi byli Tutsiové.^[8] Přerozdělení půdy, nařízené mezi lety 1860 a 1895 Kigeli IV Rwabugiri, vyústilo v uvalený patronátní systém. Podle tohoto systému požadovali jmenovaní tutsiští náčelníci manuální práci od Hutuů výměnou za právo zabírat jejich zemi. Tento systém zanechal Hutu v nevolnickém stavu, s tutsijskými náčelníky jako jejich feudálními pány.^[9][10]

Pod Mwami Rwabugiri se Rwanda stala expanzivním státem. Rwabugiri se nezabýval hodnocením etnické identity dobytých národů a jednoduše je všechny označil jako „Hutu“. Titul „Hutu“ se tak stal transetnickou identitou spojenou s podmaněním. I když nadále zbavoval Hutu společenských a politických práv, tato strategie přispěla k upevnění přesvědčení, že "Hutu" a "Tutsi" jsou spíše socioekonomickými než etnickými rozdíly. V praxi to znamenalo, že bylo možné kwihutura, tj. "zbavit se hutuství", hromaděním bohatství a vzpourou proti sociální hierarchii.^[11]

Koncem 19. století uzavřel hranice království Mwami Rwabugiri, který je považován za největšího rwandského krále. V roce 1900 se tak Rwanda stala jednotným státem s centralizovanou vojenskou strukturou.^[12]

Díky své izolaci bylo zapojení Rwandy do obchodu s otroky v Indickém oceánu až do konce 19. století extrémně omezené. První Evropané dorazili do Rwandy až v roce 1894, čímž se Rwanda stala jednou z posledních oblastí Afriky, kterou Evropané prozkoumali.^[13] V roce 1897 založilo Německo přítomnost ve Rwandě a vytvořilo alianci s králem, což znamenalo začátek koloniální éry.^[14]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kingdom of Rwanda na anglické Wikipedii.

Literatura

• ZÁHOŘÍK, Jan. Dějiny Rwandy a Burundi. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 264 s. ISBN 978-80-7422-175-0

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rwandské království na Wikimedia Commons