Ryšánka (usedlost)
| Ryšánka | |
|---|---|
.jpg) (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 Usedlost Ryšánka | |
| Základní informace | |
| Sloh | neogotika |
| Přestavba | 1860 |
| Další majitelé | hejtman Ryšánek |
| Poloha | |
| Adresa | K Ryšánce 19/18, 294/20a, 1668/16, Praha 4-Krč,  Česko |
| Ulice | K Ryšánce |
| Souřadnice | 50°2′15,93″ s. š., 14°25′43,64″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 40272/1-1344 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Usedlost Ryšánka se nachází v Praze 4, Krči, v ulici K Ryšánce, západně od bývalého centra obce Dolní Krč. Areál bývalé viniční usedlosti pochází z poloviny 19. století. Je vynikajícím dokladem předměstské zástavby a je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] V areálu usedlosti sídlí projekční kancelář Pragoprojekt.
Historie usedlosti
Usedlost Ryšánka vznikla patrně po roce 1857a byla postavena v novogotickém stylu. Na západě sousedila s branickými usedlostmi Dobeška a Zemanka. Až do poloviny 19. století byla nazývána pouze „Na vinici“.[2] Jméno Ryšánka získala za majitele hejtmana Ryšánka, který nechal kolem roku 1860 obytnou budovu usedlosti přestavět na zámeček.
Posledním majitelem usedlosti byl baron Maxmilián Sanleque. Zámeček využíval jako své letní sídlo do roku 1945. V Čechách se usídlil už jeho předek, který utekl do Prahy před Francouzskou revolucí. Na konci druhé světové války utekl z Prahy i baron Maxmilián Sanleque, protože se přihlásil k německému občanství a obával se trestu. Útěk musel být velmi rychlý, neboť po sobě zanechal bednu s historickými písemnostmi, včetně dopisu psaného francouzským králem Ludvíkem XVI.[3] Ten byl revolucionáři popraven v roce 1793 na gilotině.
Po válce byla usedlost využívána jako nájemní vila a postupně chátrala. Díky firmě Pragoprojekt (projektově-inženýrská společnost v oboru dopravních a inženýrských staveb), která si tento areál vybrala za své sídlo, se ho podařilo zachránit. V letech 1977–1984 provedla firma rozsáhlou rekonstrukci s drobnými přístavbami. Autorem rekonstrukce byl Ing. arch. Jan Štípek za spolupráce akad. arch. Jana Kerela a Vladimíra Stehna. Na projektech interiérů se podíleli Ing. arch. Jiří Žentel, Josef Vaněk a spolupracovníci.
Popis usedlosti
Usedlost tvoří soubor budov seskupených kolem velkého obdélníkového dvora. Do něj vede zděná vjezdová brána s ozdobnou mříží a s postranními brankami pro pěší. Vpravo od vjezdu stojí jednopatrová budova, která má charakter zámečku s novogotickou fasádou z doby kolem roku 1860. Dvůr je uzavřen skupinou hospodářských budov. Uprostřed dvora se nachází kašna. Tuto moderní fontánu s kovovou plastikou vytvořil sochař Miroslav Jirava. Osazena byla v závěru rekonstrukce v roce 1984.
Na severní straně areálu se nachází pozdně klasicistní kaplička.[4] Je to nejcennější stavba areálu. Má čtvercový půdorys a je zastřešena stanovou stříškou a zaklenuta valenou klenbou. Areál obklopuje park v anglickém stylu. Ve svahu parku poblíž areál stojí zahradní stavení.
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 152330 : venkovská usedlost – předměstská, Ryšánka, viniční. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: CPO evid. č. 1314-1, mapový list č. III. Dostupné z WWW.
- ↑ Plechová krabice vydala poklad. V Hořovicích našli dopis od Ludvíka XVI.
- ↑ Barbora Lašťovková: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. S. 255.
Literatura
- LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ryšánka na Wikimedia Commons - Pragoprojekt Archivováno 13. 11. 2020 na Wayback Machine.
- Pražské kašny: Kovová fontána v bývalé usedlosti Ryšánka
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Usedlost Ryšánka v roce 1913 (foto Český svět))
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Krč, K Ryšánce, brány zahrady usedlosti Ryšánka.