Ryba na suchu

Ryba na suchu
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazykčeština
Délka86 minut
Žánrkomedie
PředlohaKarel Konstantin
(divadelní hra Ryba na suchu)
ScénářVladimír Slavínský
RežieVladimír Slavínský
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleVlasta Burian
Marie Štrosová
Vítězslav Vejražka
Jaroslav Marvan
Václav Trégl
Josef Gruss
ProdukceOldřich Papež
HudbaRoman Blahník
KameraFerdinand Pečenka
StřihAntonín Zelenka
ZvukMiroslav Prokeš
ArchitektJan Zázvorka
Výroba a distribuce
PremiéraČeskoslovensko 11. září 1942
Produkční společnostLucernafilm
DistribuceLucerna film
Ryba na suchu na FP, ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ryba na suchu je český film z roku 1942 v režii Vladimíra Slavínského, v němž hlavní roli vytvořil Vlasta Burian.

Děj

František Ryba (Vlasta Burian) je převozník a majitel půjčovny loděk, který na řece Lužnici zachránil už 98 lidí! Jednou ráno zachránil Květu Pěknou (Ema Gonicová) a ještě pana Vodičku (Josef Gruss), ten se zamiloval do Rybovy dcery Anči (Marie Štrossová). Ta však miluje Ing. Pánka (Vítězslav Vejražka), ten má dělat na řece regulaci. O té nechce starý Ryba nic slyšet, to by byl konec jeho živnosti a zachraňování. Už mu chybí jen jeden člověk. Když se dozví, že si jeho dcera chce vzít Pánka, tak se v hospodě opije a urazí svého přítele starostu Hořánka (Jaroslav Marvan), se kterým se i popral. Ryba pak seděl v hospodě celou noc. V noci však do řeky spadl kluk a Pánek ho zachránil. Ve městě si ale mysleli, že kluka zachránil Ryba. A začali chystat slavnost. Celé město přišlo k jeho chalupě, ale Ryba je vyhodil. Poté se smířil s regulací i s tím, že si jeho dcera vezme Pánka. Vodička kvůli tomu, že ho Anča nechce, skočil do vody a Ryba ho zachránil – zachránil svého stého! Penzista Tichý (Václav Trégl) ještě zastihl průvod, ten se vrátil a byla oslava, na které si Ryba i zazpíval...

Poznámky

  • Burianova trochu vážnější role ale byla dobrá. Tento film je také prvním, který režíroval Vladimír Slavínský, jde o Burianův třicátý třetí film. Dobře je zde udělán přechod z exteriéru do ateliéru.

Obsazení

Vlasta Burianmajitel půjčovny loděk František Ryba
Marie ŠtrossováAnči, Rybova dcera
Vítězslav Vejražka[pozn. 1]Ing. František Pánek
Jaroslav Marvanstarosta obce Jaroslav Hořánek
Zdeňka Baldovástarostova žena
Dagmar LehovcováPepička, starostova dcera
Václav Tréglpenzista Tichý
Josef Grussúčetní Vodička
Helena Bušováhostinská Boženka
Rudolf Deylstarý profesor
František Filipovskýčlen obecní rady Rypáček
Vladimír Řepačlen obecní rady Hoblík
František Paulčlen obecní rady Žužla
Gabriel Hartčlen obecní rady Pěkný
Slávka DoležalováPěkného žena
Ema Gonicovádcera Pěkných Květa
Anna LetenskáKučerová
Darja HajskáMastná
Vladimír Růžičkačlen obecní rady Kličinský
Karel Kolárčlen obecní rady
Sláva Grossmannčlen obecní rady
F. X. Mlejnekčlen obecní rady
Viktor Nejedlýčlen obecní rady
Emanuel Hříbalměstský zřízenec
Antonín Jedličkakominický učeň Pepík, syn Kučerové
Zdeněk Šavrdainženýr při regulaci
Vladimír Štrosparťák při regulaci
Karel Němecstrážník
Antonie Langrováhospodyně u Hořánků

Autorský tým

Technické údaje

Odkazy

Poznámky

  1. Hrál pod pseudonymem Petr Vít.

Reference


Literatura

Knihy
  • ČÁSLAVSKÝ, Karel. Filmový Vlasta Burian. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 1997. 160 s. ISBN 80-7200-159-0. 
  • Kolektiv autorů. Český hraný film II. 1930–1945. 1. vyd. Praha: Národní filmový archiv, 1998. 504 s. ISBN 80-7004-090-4. 
Články v periodikách
  • HAVELKA, Jiří. Vděčné prostředí. Filmový kurýr. Praha: Českomoravské filmové ústředí, 3. červenec 1942, roč. 16, čís. 27, s. 4. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“