Rybnik

Rybnik
Hlavní náměsti
Rybnik – znak
znak
Rybnik – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška210 až 308 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíSlezské
Okresměstský okres
Administrativní dělení27 městských částí
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha148,36 km²
Počet obyvatel139 129 (2018)
Hustota zalidnění937,8 obyv./km²
Etnické složeníPoláci, Slezané a další
Náboženské složenířímští katolíci, luteráni a další
Správa
StarostaPiotr Kuczera
Oficiální webwww.rybnik.pl
Adresa obecního úřaduul. Chrobrego 2
44-200 Rybnik
Telefonní předvolba+48 32
PSČ44-200 až 44-292
Označení vozidelSR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Budova okresního hejtmanství
Hlavní pošta
Rybnické divadlo
Důl Ignacy
Elektrárna a Rybnická přehrada

Rybnik (česky též Rybníky[1]) je město a městský okres v jižním Polsku ve Slezském vojvodství vzdálené zhruba 20 km od českých hranic. Žije zde 139 tisíc obyvatel (2018) a spolu s městy Żory, Jastrzębie-Zdrój, Wodzisław Śląski a dalšími tvoří půlmilionovou aglomeraci (viz Rybnický uhelný okruh) navazující na jihu na ostravskou a na severu na katovickou aglomeraci. Leží na území historického Horního Slezska na soutoku řek Rudy a Nacyny. Z geomorfologického hlediska se rozkládá na Rybnické plošině, která je součástí Slezské vysočiny. Při sčítání lidu  2011 se 27 % obyvatel Rybniku a 41,5 % obyvatel okresu Rybnik-venkov hlásilo ke slezské národnosti,[2] většina z nich se však také hlásila k polské národnosti jak v Rybniku, tak v okrese (v Polsku lze uvést i dvě národnosti), takže k polské národnosti se přihlásilo 85,2 % obyvatel Rybniku, zatímco v okrese se 79,8 % obyvatel hlásilo k polské národnosti.[zdroj?]

Dějiny

Název města je odvozen od českého a slezského slova rybník, jeho dávné dějiny jsou totiž spjaty s rybářstvím a v oblasti se vyskytovaly četné rybníky. Tuto skutečnost odráží i podoba městského znaku: modrý štít s vyobrazením ryby. Město bylo založeno na magdeburském právu poblíž starší rybářské osady na přelomu 13. a 14. století, první písemná zmínka o něm pochází z roku 1308.

Rybnik byl od svého vzniku součástí Ratibořského knížectví. Tomu vládli do roku 1336 slezští Piastovci a posléze Přemyslovci, načas bylo i sloučeno s Opavským knížectvím (1336–1377). Od roku 1327, kdy Lešek Ratibořský složil spolu s ostatními slezskými knížaty lenní slib Janu Lucemburskému, patřilo toto území pod Země Koruny české. Roku 1532 bylo zřízeno rybnické stavovské panství, které nejdéle patřilo rodům Lobkoviců (1557–1682) a Uherských (1682-1788). Po Habsburky prohrané první slezské válce v roce 1742 se Rybnik spolu s většinou Slezska stal součástí pruského státu. Roku 1788 bylo rybnické panství odprodáno přímo pruskému císaři Fridrichu Vilémovi II. V 18. století byl Rybnik součástí daňové inspekce v Prudníku.[3]

V roce 1818 se Rybnik stal okresním městem. Podle Topografického popisu Slezska z roku 1865 ve městě žilo tehdy 3 169 obyvatel, z toho mluvilo doma 58 % německy a 42 % polsky, resp. slezským nářečím. Zásadní zlom v dějinách dosud provinčního městečka a zemědělského regionu přinesla výstavba železniční trati (1855) a rozvoj průmyslu v druhé polovině 19. století. V roce 1890 byla Uherskými založená huť v obci Paruszowiec přestavěna na moderní železárny Silesia, které později prosluly hlavně výrobou hrnců, stolního náčiní a dalšího vybavení domácnosti. V roce 1880 Jakob Müller zřídil v centru Rybniku pivovar a roku 1899 byla zprovozněna továrna na těžní stroje známá později pod názvem Ryfama. Uhlí se těžilo ve velkém od roku 1896 v Chwałowicích (Donnersmarck-Grube, později KWK Chwałowice) a Niedobczycích (Römer-Grube, později KWK Rymer), pak také od roku 1916 v Boguszowicích (Blücher-Schächte, později KWK Jankowice). V roce 1886 byl otevřen Ústav pro duševně nemocné, pro nějž vznikl rozlehlý novogotický areál na sever od městského centra.

Během hornoslezského plebiscitu po první světové válce se 71 % obyvatel Rybniku vyslovilo pro setrvání v rámci Německa, přesto ale bylo město připojeno v roce 1922 k Polsku, protože v okrese více než 65 % obyvatel volilo Polsko. Rybnický okres byl v meziválečné době jedním z devíti okresů autonomního slezského vojvodství. Státní hranice probíhala pouhých několik kilometrů na severozápad od města. Po druhé světové válce se Rybnik ocitl opět v polských hranicích, tentokrát v rámci Katovického vojvodství.

Za současnou podobu Rybnik vděčí administrativním reformám v 70. letech 20. století. Mezi lety 1973 až 1977 bylo k němu přičleněno až 13 obcí, včetně Chwałowic, Boguszowic a Niedobczyc, které od 50. let byly samostatnými městy. Připojení těchto měst, sídlišť a vesnic způsobilo rapidní nárůst obyvatelstva: ze 43 tisíc v roce 1970 na 122 tisíc v roce 1980. Také v 70. letech došlo k výstavbě rybnické elektrárny a s tím souvisejícího vzniku Rybnické přehrady na řece Rudě. Ekonomická transformace po roce 1989 vedla k pádu mnoha podniků v výrazně průmyslovém městě v čele s železárenskými závody Silesia uzavřenými v roce 1998. Dosud jsou v provozu doly KWK Jankowice a KWK Chwałowice a také Ryfama prodaná v roce 2010 společnosti Kopex Machinery.

Památky a turistické zajímavosti

  • Zástavba v městském centru:
    • klasicistní Stará radnice na hlavním náměstí z roku 1822, nyní Městské muzeum, a funkcionalistická Nová radnice z roku 1928;
    • veřejné stavby ve stylu novogotiky: nemocniční areál Julius (1869) s kaplí sv. Julia (1894), okresní hejtmanství (1887), pošta (1905), gymnázium (1910);
    • kostely: farní Bolestné Matky Boží (1797–1801), Na horce – první gotický farní kostel přestavěný po roce 1797 na hřbitovní kapli, obklopuje ho park sv. Jana Sarkandra na místě někdejšího hřbitova, evangelický přestavěny v roce 1791 ze zámeckého skladiště rybářských sítí;
    • Okresní soud, klasicistní stavba z roku 1789 postavená na místě někdejšího rybnického zámku;
  • Bazilika sv. Antonína Padovského, se dvěma 95 metrovými věžemi nejvyšší kostel Horního Slezska, postavený v novogotickém slohu mezi lety 1903 až 1906;
  • Psychiatrická nemocnice, novogotický areál z roku 1886 na sever od městského centra; v lidové řeči obyvatel polského Slezska je slovo „Rybnik“ pro velikost a význam zdejší léčebny užíváno jako symbolické obecné označení blázince nebo psychiatrického ústavu;
  • Důl Ignacy v okrajové městské části Niewiadom, zprovozněný v roce 1792, od roku 1999 hornický skanzen;
  • Dělnické kolonie z přelomu 19. a 20. století v městských částech Paruszowiec, Chwałowice a Boguszowice;
  • Rybnická přehrada, vodní nádrž o rozloze 4,5 km² vzniklá v 70. letech v souvislosti s výstavbou elektrárny (zdroj vody na chlazení turbín), slouží i rekreačním účelům, plachetní sezona zde trvá od dubna do října;
  • Chráněná krajinná oblast Cisterciácké krajinné kompozice Velkých Rud, lesní komplex o rozloze 493,87 km² rozkládající se na sever a západ od Rybniku, jehož podoba byla ovlivněna několikasetletou působností cisterciáckého řádu v klášteře Rudy (asi 10 km severozápadně od města);

Doprava

Železniční stanice v Rybniku

Rybnik má v současnosti osobní vlakové spojení ve čtyř směrech: Katovice, Bohumín, Ratiboř a Pština/Bílsko-Bělá. V provozu je na území města osm železničních stanic a zastávek. Na stanici Rybnik (hlavní nádraží) zastavují i mezinárodní rychlíky do Prahy, Vídně, Varšavy a Budapešti. Od roku 2018 je realizován projekt Rychlé příměstské železnice (Szybka Kolej Aglomeracyjna) mezi Rybnikem a městem Wodzisław Śląski.

V Rybniku je největší počet kruhových objezdů v celém Polsku: do roku 2019 jich bylo postaveno 42. Východně od města vede dálnice A1, která od Bohumína navazuje na českou D1.

Městskou autobusovou dopravu zajišťuje 40 linek ZTZ Rybnik. Jezdí sem i vybrané spoje MZK Jastrzębie-Zdrój.

Osobnosti města

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922
  2. Narodowość śląska w powiatach wg GUS [online]. Stowarzyszenie Osób Narodowości Śląskiej, 26.07.2013 [cit. 2021-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-26. (polsky) 
  3. Historia Powiatu Prudnickiego - Starostwo Powiatowe w Prudniku. www.powiatprudnicki.pl [online]. [cit. 2020-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-16. 
  4. Boehm, Hermann Paul Rudolph . | WW2 Gravestone. ww2gravestone.com [online]. [cit. 2023-08-08]. Dostupné online. 
  5. Archbishop Damian Zimoń [Catholic-Hierarchy]. www.catholic-hierarchy.org [online]. [cit. 2023-08-08]. Dostupné online. 
  6. Piotr Mowlik - History (Detailed view). www.transfermarkt.com [online]. [cit. 2023-08-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Liverpool career stats for Jerzy Dudek - LFChistory - Stats galore for Liverpool FC!. www.lfchistory.net [online]. [cit. 2023-08-08]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Rybnik, main post building 01.jpg
Autor: Kamil Czainski, Licence: CC BY-SA 4.0
Main post building in Rybnik, Upper Silesia, Poland
Budynek Starostwa Powiatowego w Rybniku 2.JPG
(c) Photo: Hons084 / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 pl
This is a photo of a monument in Poland identified in WLM database by the ID
Rynek w Rybniku 10.JPG
(c) Photo: Hons084 / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 pl
This is a photo of a monument in Poland identified in WLM database by the ID
Rybnik, Ignacy Mine 03.jpg
Autor: Kamil Czainski, Licence: CC BY-SA 4.0
Bývalý důl Ignacy v Rybniku-Niewiadomi, nyní hornické muzeum.
Rybnik, Theater.jpg
Autor: Kamil Czainski, Licence: CC BY-SA 4.0
State theater in Rybnik, Upper Silesia, Poland