Rychlobruslařský ovál ve Svratce

Původní rychlobruslařský ovál ve Svratce

Rychlobruslařský ovál ve Svratce byl otevřen v roce 1954, jednalo se o první rychlobruslařskou dráhu v Československu. Ve Svratce byla pořádána mistrovství republiky i mezinárodní závody a přes obtíže spojené s ledováním přírodním ledem zůstala tato 400 metrů dlouhá škvárová dráha pod širým nebem v provozu do roku 1991, kdy ji vystřídal nedaleký ovál o délce 333 metrů. Ten fungoval do roku 2004, kdy zde proběhly poslední závody.

Historie dráhy

Rychlobruslařská dráha byla ve Svratce postavena v letech 1953–1954, když dosavadní podmínky bruslení na zamrzlých rybnících nebo řekách již nevyhovovaly. Sportovní oddíl TJ Spartak (později Mars) Svratka tehdy stavěl novou atletickou dráhu a k tomuto projektu se připojili také rychlobruslaři. Škvárový, 400 metrů dlouhý ovál (49°42′29″ s. š., 16°1′41″ v. d.) byl realizován brigádnicky členy oddílu a obyvateli Svratky, kteří přemístili 5100 m³ zeminy, zpracovali 580 m³ kamene, 12 vagónů písku a 28 vagónů škváry. Rychlobruslařská dráha byla otevřena na začátku roku 1954, když byla i s pomocí hasičů, kteří poskytli dostatečná čerpadla pro vodu z řeky, zaledována 25 cm tlustou vrstvou ledu. Již od 11. do 13. února toho roku se zde konaly první mezinárodní závody, kterých se zúčastnili také východoněmečtí, maďarští a polští sportovci. Jednalo se o první stálou dráhu v Československu, díky tomu zde bylo již během první sezóny pokořeno 102 československých rychlobruslařských rekordů. Vybavení stadionu se postupně zlepšovalo, bylo vybudováno osvětlení, tribuna pro diváky, pořízena silnější vodní čerpadla a dva traktory pro údržbu dráhy. Byla zde pořádána mistrovství Československa, protože ale byla dráha ledována přírodním ledem, v některých letech se stávalo, že rychlobruslařský ovál nemohl být kvůli vysokým teplotám v zimě vytvořen nebo po zaledování vydržel pouze krátkou dobu.[1] Od počátku se o dráhu v zimě staral Jiří Schöppe, rychlobruslař a později trenér; Petr Novák uvedl, že „kdyby nebylo Šepáka, jak mu všichni říkali, jeho nadšeného sportovního srdce, hlavy a pracovitých rukou, rychlobruslení by u nás nepřežilo, nemělo by šanci“.[2] V roce 1991 byl škvárový stadion s fotbalovým hřištěm zatravněn, čímž byla ukončena existence původního 400metrového oválu za základní školou.[1][3]

Nový rychlobruslařský ovál ve Svratce z roku 1991

V sousedství původní dráhy byl v roce 1991 vybudován kratší, 333 metrů dlouhý rychlobruslařský ovál (49°42′30″ s. š., 16°1′48″ v. d.), který nadále sloužil potřebám závodníků. Z roku 1997 pochází plány na asfaltovou dráhu, která by pomohla při ledování, vzhledem k nedostatku financí ale realizována nebyla.[1] O ovál se nadále staral Jiří Schöppe,[4] poslední závody se zde konaly v únoru 2004, od té doby není využíván ani zaledňován,[1] zatravněná plocha uprostřed bývalého oválu funguje jako tréninkové fotbalové hřiště. Město Svratka plánovalo po roce 2010 obnovu dráhy a vybudování asfaltového in-line oválu, který by bylo možné v zimě jednodušeji zalednit.[5][6]

Závodníci

Svratecký rychlobruslařský oddíl se v 50. letech 20. století stal díky své dráze jedním z center československého rychlobruslení. K jeho odchovancům patří Jarmila Šťastná a Jiří Schöppe, jež byli několikrát mistry republiky,[1] Šťastná také startovala na Zimních olympijských hrách 1964.[7] Schöppeho žákem byl rychlobruslař a pozdější trenér Petr Novák, jehož svěřenec ze Svratky Jiří Kyncl[1] bruslil na ZOH 1988 a 1992.[8] Na dráze ve Svratce začínala také další Novákova svěřenkyně, olympijská vítězka Martina Sáblíková.[1]

Rekordy drah

Přehled nejlepší časů dosažených na obou svrateckých drahách:[9][10]

Muži
Závod400m ovál 1954–1991333m ovál 1991–2004
JménoČas
(body)
DatumJménoČas
(body)
Datum
500 mČeskoslovensko Zdeněk Štěpánek41,088. února 1986Česko David Kramár39,5930. ledna 2001
1000 mČeskoslovensko Zdeněk Štěpánek1:23,4017. ledna 1982Česko Martin Holoubek1:24,007. února 1998
1500 mVýchodní Německo André Hoffmann2:05,801. února 1981Česko Miroslav Vtípil2:04,6612. ledna 2003
3000 mVýchodní Německo Frank Nauschütz4:24,0031. ledna 1981Česko Miroslav Vtípil4:25,9311. ledna 2003
5000 mVýchodní Německo Frank Nauschütz7:26,101. února 1981Česko Miroslav Vtípil7:31,1612. ledna 2003
10 000 mČeskoslovensko Jiří Kyncl16:11,608. března 1987Česko Jiří Kyncl16:47,1711. února 1996
sprinterský čtyřbojČeskoslovensko Zdeněk Štěpánek168,56019.–20. ledna 1985
malý čtyřbojČeskoslovensko Jiří Kyncl174,33231. ledna – 1. února 1987Česko Miroslav Vtípil173,08011.–12. ledna 2003
velký čtyřbojČeskoslovensko Jiří Kyncl182,5867.–8. března 1987Česko Vlastimil Kyncl178,4866.–7. ledna 1996
Ženy
Závod400m ovál 1954–1991333m ovál 1991–2004
JménoČas
(body)
DatumJménoČas
(body)
Datum
500 mPolsko Erwina Ryśová-Ferensová44,3028. ledna 1978Česko Martina Sáblíková45,059. února 2003
1000 mVýchodní Německo Grit Lickerová1:29,108. února 1987Česko Martina Sáblíková1:32,1912. ledna 2003
1500 mVýchodní Německo Petra Krankeová2:19,0031. ledna 1981Česko Martina Sáblíková2:15,179. února 2003
3000 mVýchodní Německo Grit Lickerová4:50,748. února 1987Česko Martina Sáblíková4:47,9312. ledna 2003
5000 mČeskoslovensko Ida Stárková9:14,0018. ledna 1987Česko Martina Sáblíková8:33,0616. února 2003
sprinterský čtyřbojČeskoslovensko Ida Stárková196,25515.–16. února 1986
miničtyřbojVýchodní Německo Grit Lickerová190,3227.–8. února 1987Česko Martina Sáblíková186,9744.–5. února 2004
malý čtyřbojČesko Martina Sáblíková194,66015.–16. února 2003

Ostatní dráhy

Před vybudováním dráhy ve Svratce v první polovině 50. let 20. století se české závody v rychlobruslení pořádaly na zamrzlých rybnících nebo řekách.[1]

Po ukončení provozu druhé svratecké dráhy 2004 se v Česku konají závody pouze příležitostně. Nepravidelně je podle přízně počasí a časových možností zainteresovaných osob pořádáno Mistrovství České republiky, jehož poslední dva ročníky 2008 a 2009 se konaly na přírodním ledě zamrzlých vodních ploch na Českomoravské vrchovině.[11][12] Vedle zimního stadionu ve Žďáru nad Sázavou se nachází asfaltový in-line ovál o délce 333 m, který je při vhodném počasí v zimě občas ledován.[13]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f g h MUDROCH, Martin. Rychlobruslařská tradice Svratky [online]. Svratka, 2010-02-27 [cit. 2014-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-22. 
  2. KVASNIČKA, Jakub. Zemřel muž, bez něhož by nebyla Sáblíková [online]. Tyden.cz, 2010-07-30 [cit. 2014-03-21]. Dostupné online. 
  3. Historie rychlobruslení na dlouhé dráze [online]. Speedskating.cz [cit. 2014-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-22. 
  4. PALIČKA, Jan. Nadšení a vášeň - záchrana rychlobruslení [online]. Idnes.cz, 2002-01-04 [cit. 2014-03-21]. Dostupné online. 
  5. BARTŮŇKOVÁ, Andrea. Svratka chce obnovit rychlobruslařský ovál, kde trénovala Sáblíková [online]. Idnes.cz, 2011-07-28 [cit. 2014-03-21]. Dostupné online. 
  6. BÁRTA, Jiří; ŠPATKA, Radek. Stará dráha Sáblíkové leží ladem. Svratka ji chce využít aspoň v létě [online]. 5plus2.cz, 2014-02-21 [cit. 2014-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-22. 
  7. Jarmila Šťastná [online]. Sports-reference.com [cit. 2014-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-18. (anglicky) 
  8. Jiří Kyncl [online]. Sports-reference.com [cit. 2014-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-17. (anglicky) 
  9. Rink card of: Vysočina400 Svratka [online]. Speedskatingnews.info [cit. 2014-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Rink card of: Ledový ovál Svratka [online]. Speedskatingnews.info [cit. 2014-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. PRAVDA, Petr; LÍBAL, Karel. Jak se dělá velké mistrovství na rybníku [online]. Idnes.cz, 2007-12-30 [cit. 2014-03-21]. Dostupné online. 
  12. PRAVDA, Petr. Světový unikát: Sáblíková jela doma o titul jak před 120 lety [online]. Idnes.cz, 2009-01-05 [cit. 2014-03-21]. Dostupné online. 
  13. VOGLOVÁ, Jitka. Ve Žďáře opět mají rychlobruslařský ovál, už se na něm jely závody [online]. Idnes.cz, 2012-04-14 [cit. 2014-03-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Svratka, ovál IV.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Ovál pro krasobruslení ve Svratce (venkovní)
Svratka, stadion.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Původní rychlobruslařský ovál ve Svratce, nyní fotbalové hřiště, kraj Vysočina