Rychlobruslení na zimních olympijských hrách

Rychlobruslení
na zimních olympijských hrách
Speed skating pictogram.svg
Základní údaje
PořadatelMezinárodní bruslařská unie
Mezinárodní olympijský výbor
Soutěže14 (7 muži, 7 ženy)
Olympijské hry

Seznam medailistů
Seznam medailistek

Rychlobruslení na zimních olympijských hrách patří mezi tradiční sporty, soutěže se pořádají již od prvních ZOH v roce 1924. Zpočátku závodili pouze muži, ženy se olympijských soutěží účastní od roku 1960.

Historie

Řídící rychlobruslařský orgán, Mezinárodní bruslařská unie (ISU), byl zahrnut v seznamu sportovních federací uznaných Mezinárodním olympijským výborem (MOV) již při založení MOV v roce 1894. První vážné debaty o zařazení rychlobruslení do programu olympijských her proběhly až před hrami v Londýně 1908, na kterých se poprvé objevilo krasobruslení, rovněž řízené ISU. Předběžný program pro Letní olympijské hry 1916 v Berlíně zahrnoval i rychlobruslařský víceboj sestávající ze tří závodů,[1] tyto hry ale byly kvůli první světové válce zrušeny.

Během Týdne zimních sportů v Chamonix, zpětně označeného jako Zimní olympijské hry 1924, se soutěžilo v pěti rychlobruslařských závodech. Neobvyklá byla v této době skutečnost, že soutěž nesestávala pouze z víceboje, nýbrž medaile byly udělovány i na jednotlivých tratích 500 m, 1500 m, 5000 m a 10 000 m. Vícebojařská soutěž byla zrušena před ZOH 1928, ačkoliv až do roku 1996, odkdy se konají světové rychlobruslařské šampionáty na jednotlivých tratích, byla mistrovství světa pořádána pouze ve víceboji (od 70. let 20. století i ve sprinterském).

Na zimní olympiádě 1932 byly rychlobruslařské soutěže uspořádány podle pravidel americké federace, což znamenalo, že bruslaři závodili v několikačlenných skupinkách (podobně, jako je tomu v short tracku), nikoliv v běžném formátu dvojic. Na těchto hrách v Lake Placid byly rovněž uspořádány první ukázkové závody v rychlobruslení žen. Ženské závody se měly rovněž objevit na ZOH 1940,[1] které ale byly zrušeny kvůli druhé světové válce. Po válce se vše vrátilo k původní podobě výhradně mužských závodů, takže ženy se poprvé na zimní olympiádě soutěžně objevily až v roce 1960 ve Squaw Valley, kdy začaly startovat na tratích 500 m, 1000 m, 1500 m a 3000 m.

Po založení mistrovství světa ve sprintu na začátku 70. let 20. století byl na program ZOH 1976 v Innsbrucku zařazen mužský závod na 1000 m. Nejdelší ženská distance, 5000 m, byla oficiálně uznána ISU v roce 1981 a svůj olympijský debut si prodělala na ZOH 1988 v Calgary. O 10 let později, na zimní olympiádě 1998 v Naganu, se poprvé závodilo na trati 500 m ve dvou jízdách. Na ZOH 2006 v Turíně byl na program olympijského rychlobruslení přidán stíhací závod družstev. Na ZOH 2018 v Pchjongčchangu se poprvé jel závod s hromadným startem, zároveň ale byl nejkratší závod na 500 m redukován na jedinou jízdu.

Přehled soutěží

Následující tabulka ukazuje, které závody byly pořádány na kterých hrách. Závody žen v roce 1932 byly ukázkové.
● – oficiální soutěž, (u) – ukázková soutěž.

Soutěž242832364852566064687276808488929498020610141822Celkem
muži500 m24
1000 m13
1500 m24
5000 m24
10 000 m[pozn. 1]24
víceboj1
závod s hromadným startem2
stíhací závod družstev5
ženy500 m(u)17
1000 m(u)17
1500 m(u)17
3000 m17
5000 m10
závod s hromadným startem2
stíhací závod družstev5
Počet oficiálních soutěží5444444888899910101010101212121414202

Poznámky:

  1. 1928: Závod na 10 000 m byl během svého průběhu zrušen kvůli oblevě.

Medailové pořadí zemí

Aktualizováno po ZOH 2022.

PořadíZeměZlatá olympijská medaile ZlatoStříbrná olympijská medaile StříbroBronzová olympijská medaile BronzCelkem
1. Nizozemsko (NED)484441133
2. Spojené státy americké (USA)30221971
3. Norsko (NOR)28293087
4. Sovětský svaz (URS)24171960
5. Německo (GER)13151038
6. Kanada (CAN)10161642
7. Švédsko (SWE)94518
8. Německá demokratická republika (GDR)812929
9. Finsko (FIN)78924
10. Japonsko (JPN)5101126
11. Jižní Korea (KOR)510520
12. Rusko (RUS)35513
13. Česko (CZE)3238
14. Západní Německo (FRG)3003
15. Čína (CHN)2349
16. Itálie (ITA)2147
17. Polsko (POL)1236
Rakousko (AUT)1236
19. Belgie (BEL)1113
20. Tým sjednoceného Německa (EUA)1102
21. Sportovci ROV (ROC)0112
22. Bělorusko (BLR)0101
Severní Korea (PRK)0101
24. Kazachstán (KAZ)0011
Olympijští sportovci z Ruska (OAR)0011
Celkem (25 zemí)204207200611

Poznámky:

  • 2 zlaté medaile, žádná stříbrná a 3 bronzové byly uděleny na ZOH 1928 v závodě na 500 metrů muži.
  • Žádná medaile nebyla udělena na ZOH 1928 v závodě na 10 000 metrů muži, jelikož byl závod zrušen kvůli oblevě.
  • 3 stříbrné medaile a žádné bronzové byly uděleny na ZOH 1948 v závodě na 500 metrů muži, na ZOH 1964 v závodě na 500 metrů muži a na ZOH 1968 v závodě na 500 metrů ženy.
  • 2 zlaté medaile a žádné stříbrné byly udělena na ZOH 1956 v závodě na 1500 metrů muži a na ZOH 1960 v závodě na 1500 metrů muži.
  • 2 stříbrné medaile a žádné bronzové byly uděleny na ZOH 1964 v závodě 3000 metrů ženy, na ZOH 1968 v závodech na 500 metrů muži a na 1500 metrů muži.
  • 2 bronzové medaile byly uděleny na ZOH 1924 v závodech na 500 metrů muži, na ZOH 1952 v závodech na 500 metrů muži a na ZOH 1980 v závodech na 1000 metrů muži.

Nejúspěšnější rychlobruslaři ZOH

Uvedeni jsou pouze rychlobruslaři, kteří získali nejméně 4 zlaté medaile.

Muži
PořadíJménoÚčast
na ZOH
Medaile
na ZOH
ZlatoStříbroBronzCelkem
1.Finsko Clas Thunberg1924–19281924–19285117
2.USA Eric Heiden1976–198019805005
3.Nizozemsko Sven Kramer2006–20222006–20184239
4.Norsko Ivar Ballangrud1928–19361928–19364217
5.Sovětský svaz Jevgenij Grišin1956–19681956–19644105
Norsko Johann Olav Koss1992–19941992–19944105
Ženy
PořadíJménoÚčast
na ZOH
Medaile
na ZOH
ZlatoStříbroBronzCelkem
1.Nizozemsko Ireen Wüstová2006–20222006–202265213
2.Sovětský svaz Lidija Skoblikovová1960–19681960–19646006
3.Německo Claudia Pechsteinová1992–2006
2014–2022
1992–20065229
4.USA Bonnie Blairová1984–19941988–19945016

Českoslovenští a čeští rychlobruslaři na ZOH

Poprvé se českoslovenští rychlobruslaři zúčastnili ZOH 1936, Oldřich Hanč a Jaromír Turnovský tehdy skončili ve všech svých závodech ve čtvrté desítce. Na olympiádě v roce 1948 startoval Vladimír Kolář, jenž spolu s Jaroslavem Doubkem a Bohumilem Jaurisem závodil i na Hrách v roce 1956. Nejlepším výsledkem této éry bylo Kolářovo 13. místo v roce 1956 na trati 5000 m. ZOH 1964 se bez větších úspěchů zúčastnili Jarmila Šťastná a Oldřich Teplý. Po více než dvacetileté přestávce se další československý rychlobruslař představil na Zimních olympijských hrách 1988. Byl jím Jiří Kyncl, jenž dosáhl nejlépe šestnácté příčky na trati 10 000 m. Společně s Jiřím Musilem závodil i na následující olympiádě v roce 1992.

Na ZOH 2002 startoval v jednom závodě David Kramár. Největších úspěchů dosáhlo české rychlobruslení v následujících letech díky Martině Sáblíkové, která se na Zimních olympijských hrách 2006 umístila na čtvrtém a sedmém místě a o čtyři roky později vybojovala dvě zlaté medaile, jež doplnila jedním bronzem. Jako olympijská debutantka se na ZOH 2010 představila také Karolína Erbanová (nejlépe 12. místo). Obě závodnice startovaly i na ZOH 2014, na kterých Sáblíková získala jednu zlatou a jednu stříbrnou medaili, Erbanová byla dvakrát desátá. Na ZOH 2018 získala Sáblíková jednu stříbrnou medaili, Erbanová jeden bronz a ve své olympijské premiéře startovala také Nikola Zdráhalová (nejlépe 8. místo). Sáblíková a Zdráhalová závodily také na ZOH 2022, na kterých Sáblíková vybojovala jeden bronz a Zdráhalová dosáhla nejlépe 18. příčky.

Medailová umístění

ZOHJménoZlatá olympijská medaile ZlatoStříbrná olympijská medaile StříbroBronzová olympijská medaile BronzCelkem
2010 VancouverMartina Sáblíková3000 m
5000 m
1500 m3
2014 SočiMartina Sáblíková5000 m3000 m2
2018 PchjongčchangMartina Sáblíková5000 m2
Karolína Erbanová500 m
2022 PekingMartina Sáblíková5000 m1
Celkem3238

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Speed skating at the Winter Olympics na anglické Wikipedii.

  1. a b KLUGE, Volker. Olympische Winterspiele: Die Chronik - Chamonix 1924 - Lillehammer 1994. Berlin: Sportverlag, 1994. ISBN 3-328-00631-1. (německy) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Speed skating pictogram.svg
Pictograms of Olympic sports - Speed Skating
Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Gold medal-2008OB.svg
Olympic Gold medal. like 2008 Summer Olympic's Gold medal
Silver medal-2008OB.svg
Olympic Silver medal. like 2008 Summer Olympic's Gold medal
Bronze medal-2008OB.svg
Olympic Bronze medal. like 2008 Summer Olympic's Gold medal
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Belgium (civil).svg
The civil ensign and flag of Belgium. It is identical to Image:Flag of Belgium.svg except that it has a 2:3 ratio, instead of 13:15.
Olympic flag.svg
Olympijská vlajka
Flag of German Olympic Team 1960-1968.svg
Flag of the unified Team of Germany for the Olympic Games, 1960–1968.