Rychvald (zámek)
Rychvald | |
---|---|
Zámek z jihu (2018) | |
Základní informace | |
Přestavba | 1575–1577 |
Stavebník | Bernard Barský z Baště |
Současný majitel | Ing. Pavel Šmíra, MBA, Ph.D. a Ing. Hana Šmírová |
Poloha | |
Adresa | západní okraj města, Rychvald, Česko |
Ulice | Orlovská |
Souřadnice | 49°51′52,92″ s. š., 18°21′6,84″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 21268/8-2699 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zámek Rychvald, někdy nazýván též jako Starý Dvůr, se nachází ve městě Rychvald v okrese Karviná, několik kilometrů od Ostravy.
Historie
Rychvald byl tradičně součástí Těšínského knížectví, které bylo ale za vlády Václava III. silně zadlužené vinou špatného hospodaření spoluvládce Bedřicha Kazimíra a kníže musel část panství (ve kterém ležel i Rychvald) prodat.[1] Kupcem se v roce 1573 stal Burian Barský z Baště. Jeho syn Bernard si o rok později zvolil za své sídlo právě Rychvald, kde si v letech 1575–1577 nechal vystavět rozlehlý patrový zámek.[2]
Rod Barských držel Rychvald až do roku 1630, poté panství vlastnily další těšínské rody jako:
- Tlukové z Tošanovic
- Haugvicové z Biskupic
- Vrbnové
- Freudenthalové
- Gašínové z Rosenbergu
V polovině 18. století Gašínové prodali z důvodů špatné finanční situace Rychvald baronu Janu Václavu Mönnichovi. Ten měl pouze jedinou dceru Annu Marii Teklu, které odkázal veškeré své jmění. Anna Maria se v roce 1791 provdala za hraběte Jana Josefa Lariše ze Lhoty, kterému přinesla své zděděné jmění jako věno. Takto mj. vznikl šlechtický rod Larisch-Mönnich.
Jan Josef a Anna Marie Tekla měli syna Heindricha (Jindřicha) a ten měl s Henriettou von Haugwitz syna Eugena (Evžena) Larisch-Mönnich[3] který se svojí dcerou Franziskou von Larisch-Mönnich ve 2. polovině 19. století postupně účelně přestavovali zámek. Navíc díky snaze Eugena byla v roce 1869 zřízena před zámkem železniční zastávka Košicko-bohumínské dráhy Reichwaldau Schloß (Rychvald-zámek). Franziska poté Rychvald přinesla jako věno svému manželovi knížeti Ernstovi Rüdigerovi von Starhemberg.
V letech 1903–1945 byl zámek spolu s panstvím v držení Starhembergů. Posledním šlechtickým majitelem zámku a panství byl syn Ernsta Rüdigera a Franzisky Georg Adam von Starhemberg se svou ženou Annou Agnes. Na zámku se jim také v roce 1936 narodila dcera Friederike (Friderika). Po roce 1945 Starhembergové odešli do Rakouska.
Dvacáté století
Po roce 1945 zámek získala v rámci vyvlastňování Správa národního majetku, která ho v roce 1950 předala JZD Rychvald které nechalo z honosného zámku udělat skladiště, byty a hospodářský dvůr pro své potřeby.
Od roku 1958 je zámek chráněn jako kulturní památka České republiky.[4] Ani to však nezabránilo další devastaci.
V letech 1962–1989 patřil zámek firmě OKD, závod Rekultivace. Zámek během této doby silně chátral a měl narušenou statiku.[5]
Po Sametové revoluci zámek navštívili Starhembergové, ale z jejich plánů na obnovu nakonec sešlo.[6] Zámek byl v 90. letech 20. století postupně předáván různým osobám, které ho ale nechávaly většinou chátrat.
Až v roce 2009 koupil zámek Ing. Pavel Šmíra PhD, MBA, který v průběhu let 2010–2016 provedl generální rekonstrukci zámku. V relativně krátkém období šesti let prošel zámek i přilehlý areál kompletní rekonstrukcí.[7]
Stavební podoba
Čtyřkřídlý původně renesanční patrový zámek ze 16. století byl postupem času přestavován, a to především ve 2. polovině 19. století.
Odkazy
Reference
- ↑ heslo Na Rychvald se nezapomíná VI část[nedostupný zdroj] na portálu Smíšené okolí
- ↑ heslo Historie rychvaldského zámku Archivováno 24. 3. 2012 na Wayback Machine. v databázi serveru Hrady.cz
- ↑ heslo Rodokmen rodu Larisch-Mönnich Archivováno 20. 7. 2020 na Wayback Machine. Státní okresní archív Karviná
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-02-07]. Identifikátor záznamu 132144 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ heslo Zachránit či zbořit? Archivováno 20. 7. 2020 na Wayback Machine. Profit.cz
- ↑ heslo Na Rychvald se nezapomíná XVI část[nedostupný zdroj] na portálu Smíšené okolí
- ↑ Zámek Rychvald – Starý Dvůr [online]. Asociace majitelů hradů a zámků, 2020-07-21 [cit. 2022-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-10-30.
Literatura
- Augustinková, L. - Barcuchová, K., Zámek v Rychvaldě / Stavba, obyvatelé, proměny. Rychvald 2017.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rychvald na Wikimedia Commons
- Zámek Rychvald na stránkách Hrady.cz
- Významné budovy - Zámek Rychvald na oficiálních stránkách města Rychvald. Archivováno 20. 7. 2020 na Wayback Machine.
- Rychvald (zámek) na stránkách wikimapy.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Autor: Tadeáš Bednarz , Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: