Ryv

Ryv je vektorová fyzikální veličina charakterizující pohyb, popisuje časovou změnu zrychlení.

Vlastnosti

• Obvykle se značí ${\displaystyle {\vec {j}}}$, podle anglického slova jerk (cukat, trhat sebou).
• V základních jednotkách SI má rozměr metr krát sekunda na minus třetí, m·s⁻³. V praxi se používá i jednotka g/s, kde g je normální tíhové zrychlení.
• Platí pro něj vztahy: ${\displaystyle {\vec {j}}={\frac {\mathrm {d} {\vec {a}}}{\mathrm {d} t}}={\frac {\mathrm {d} ^{2}{\vec {v}}}{\mathrm {d} t^{2}}}={\frac {\mathrm {d} ^{3}{\vec {r}}}{\mathrm {d} t^{3}}}}$, kde ${\displaystyle {\vec {a}}}$ je zrychlení, ${\displaystyle {\vec {v}}}$ rychlost, ${\displaystyle {\vec {r}}}$ vektor polohy a ${\displaystyle t}$ čas.
• Stejně jako např. u rychlosti lze hovořit o okamžitém, průměrném, maximálním ryvu nebo o jeho skalární velikosti.

Použití

Lékařství, fyziologie člověka

Pro některé typy zranění, poškození měkkých tkání (pády do vody, rázy v dopravních prostředcích) je výhodnější popisovat silový účinek pomocí ryvu než pomocí zrychlení. Za kritickou hranici se obvykle považuje 1000 g/s, kdy měkké tkáně přestávají být schopné absorbovat mechanické rázy.^[1] Lidský rovnovážný orgán ve vnitřním uchu vnímá kromě zrychlení i ryv. Proto má ryv význam při návrhu kinematické pohody v dopravních prostředcích nebo naopak nepohody při návrhu horských drah.

Obrábění kovů

Dnešní CNC stroje mají maximální ryv jako jeden z parametrů charakterizující možnosti pohonů. Pohyb nástroje je tedy omezen jak maximální polohou, rychlostí, zrychlením a ryvem.

Etymologie názvu

Na rozdíl od jiných fyzikálních veličin charakterizujících pohyb není ryv obecně používaný výraz. Jak se má posun k sunutí, pohyb k hýbání tak se má poryv k ryvu.

Reference