Ságovník
 Ságovník | |
|---|---|
 Ságovník pravý (Metroxylon sagu) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
| Řád | arekotvaré (Arecales) |
| Čeleď | arekovité (Arecaceae) |
| Rod | ságovník (Metroxylon) Rottb., 1783 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ságovník (Metroxylon) je rod palem, zahrnující celkem 7 druhů. Pocházejí z Tichomoří a Nové Guiney, ságovník pravý je v současnosti vlivem pěstování rozšířen i v jihovýchodní Asii. Ságovníky jsou poměrně malé až vysoké a robustní palmy s rozměrnými zpeřenými listy. Kmen je přímý, částečně zakrytý vytrvalými bázemi listů, s měkkou dření. Květy jsou oboupohlavné a samčí, u většiny druhů v rozměrných květenstvích. Plody jsou kulovité, se šupinatým povrchem. Ságovník pravý je hospodářsky významná palma poskytující zejména škrobnaté ságo a materiál ke stavbě domů.
Popis
Ságovníky jsou nevysoké až robustní palmy s přímými, solitérními nebo svazčitými kmeny. Nejvyšším druhem je Metroxylon amicorum, dorůstající výšky až 33 metrů. Kmen je většinou přinejmenším částečně pokrytý vytrvalými bázemi listů. Na internodiích jsou někdy ostny kořenového původu. Vnější část kmene je tvrdá, dřeň je měkká a bohatá na škrob. Listy jsou rozměrné, zpeřené, složené z velkého počtu jednoduše přeložených segmentů. Čepele listů mohou dosáhnout téměř osmimetrové délky, řapík až 7 metrů. Řapíky jsou dobře vyvinuté, ostnité nebo bez ostnů podobně jako listové pochvy. Ostny mohou dosahovat délky až 46 cm. Květenství jsou krátce stopkatá a větvená do 2. řádu. Většina druhů vykvétá za život pouze jednou a po dozrání plodů celý kmen odumírá. Tyto druhy mají velká květenství, převyšující listovou korunu. Druh Metroxylon amicorum kvete opakovaně a jeho květenství jsou kratší než listy. Květy jsou samčí a oboupohlavné, s trojčetným kalichem a korunou. Tyčinek je 6. V samčích květech jsou volné a přirostlé k bázi koruny, v oboupohlavných květech mají nitky srostlé v trubičku obklopující semeník. Gyneceum je oblé, srostlé ze 3 plodolistů a obsahuje 3 vajíčka. Na povrchu je pokryté drobnými šupinami. Plody jsou kulovité, 1,5 až 8 cm velké, jednosemenné, na vrcholu se zbytky vytrvalé čnělky. Na povrchu jsou pokryté slámově žlutými až kaštanově hnědými střechovitými šupinami. Mezokarp je korkovitý až houbovitý a dosti tlustý, endokarp není diferencovaný. Semena jsou kulovitá, obalená sarkotestou.[1][2]
Kmen Metroxylon amicarum
Květenství Metroxylon vitiense
Plody ságovníku pravého
Rozšíření
Rod ságovník zahrnuje 7 druhů. Původní areál rozšíření sahá od Nové Guiney po ostrovy Tichomoří (Samoa, Fidži, Šalomounovy ostrovy, Karolíny, Vanuatu). Ságovník pravý pochází z Nové Guiney a Moluckých ostrovů, vlivem pěstování je však rozšířen po celé jihovýchodní Asii a Tichomoří. Největší počet druhů roste na souostroví Samoa (3 druhy, z toho 2 endemické).[1] Ságovníky nejčastěji rostou na bažinatých stanovištích v tropických nížinách, kde nezřídka tvoří velké kolonie.[3]
Taxonomie
Rod Metroxylon je v rámci taxonomie palem řazen do podčeledi Calamoideae, tribu Calameae a samostatného subtribu Metroxylinae. Nejblíže příbuznou skupinou je dle výsledků molekulárních studií subtribus Plectocomiinae, zahrnující asijské rody Myrialepis, Plectocomiopsis a Plectocomia.[4]
Zástupci
- ságovník pravý (Metroxylon sagu)
Význam
Z dřeně kmenů ságovníku pravého se získává ságo, z něhož se vyrábí škrob. V Tichomoří a na Nové Guineji náleží mezi významné hospodářské produkty. Z jednoho kmene lze získat až 400 kg škrobu. Semena některých druhů sloužila v minulosti jako náhrada slonoviny. Kmeny se používají ke stavbě domů, listy slouží jako střešní krytina, ze štípaných řapíků se staví stěny. Druh M. warburgii je v Tichomoří k těmto účelům i pěstován.[3][5] Z poražených kmenů ságovníku pravého jsou získávány larvy nosatcovitých brouků Rhynchophorus ferrugineus a R. bilineatus, považované v Asii za pochoutku.[1][6]
Škrob ze ságovníku
Výroba sága v Indonésii
Střešní krytina z listů ságovníku pravého
Grilované larvy nosatce Rhynchophorus ferrugineus
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Palmweb: Palms of the World Online. Metroxylon [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MCCLATCHEY, Will; MANNER, Harley I.; ELEVITCH, Craig R. Metroxylon amicarum, M. paulcoxii, M. sagu, M. salomonense, M. vitiense, and M. warburgii (sago palm) [online]. 2006 [cit. 2017-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-29. (anglicky)
- ↑ a b JONES, David L. Palms of the World. Canberra: Reed Books, 1995. ISBN 0-7301-0420-6. (anglicky)
- ↑ ASMUSSEN, Cony B. et al. A new subfamily classification of the palm family (Arecaceae): evidence from plastid DNA phylogeny. Botanical Journal of the Linnean Society. 2006, čís. 151.
- ↑ PRANCE, Ghillean; NESBITT, Mark. The cultural history of plants. [s.l.]: Routledge, 2005. (anglicky)
- ↑ VAN HUIS, Arnold et al. Edible insects: future prospects for food and feed security. [s.l.]: FAORome, 2013. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu ságovník na Wikimedia Commons 
Taxon Metroxylon ve Wikidruzích
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
.jpg)
Autor: Rik Schuiling / TropCrop - Tropical Crops Services, Licence: CC BY-SA 3.0
Using a special wooden fork ('gata-gata') to separate a serving from the bowl of 'papeda', a glue-like staple dish in the Maluku and Papua provinces of Indonesia made of pure sago palm starch (Hatusua, West Seram, Indonesia oct2009).
Autor: Frank Vincentz, Licence: CC BY-SA 3.0
Bauernmarkt in Remscheid-Lüttringhausen: Dekorative Frucht
(c) I, Toksave, CC BY-SA 3.0
A Sago palm is "harvested" so that the starch can be used for Sago production, East Sepik Province, Papua New Guinea
Autor: Widana53, Licence: CC BY-SA 4.0
A mature specimen of Metroxylon sagu from Papua New Guinea
Autor: Guttorm Flatabø, Licence: CC BY-SA 3.0
Grilled maggots for human consumption.
Illustration of Sagus vitiense (now known as Metroxylon vitiense) by Walter Fitch from Flora Vitiensis: A description of the plants of the Viti or Fiji Islands, with an account of their history, uses, and properties (vol. 2) (p.166) by Berthold Carl Seemann (1867-1873).
Autor: Forest and Kim Starr, Licence: CC BY 2.0
Unknown giant leaved palm with rings of comb like spines on petioles.
Autor: W.A. Djatmiko (Wie146), Licence: CC BY-SA 3.0
Thatch from Metroxylon sagu leaflets. Bogor, West Java, Indonesia
Autor: Scott Zona from Miami, Florida, USA, Licence: CC BY 2.0
Metroxylon vitiense. Fairchild Tropical Botanic Garden, Miami, FL, USA
Autor: Wibowo Djatmiko (Wie146), Licence: CC BY-SA 3.0
Crushed pith of sago palm (Metroxylon sagu); Simeulue, Indonesia