Sám mezi korzáry
| Sám mezi korzáry | |
|---|---|
| Autor | Werner Legère |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sám mezi korzáry (1955, Unter Korsaren verschollen) je dobrodružný historický román pro mládež o nájezdech alžírských korzárů ve Středozemním moři v první třetině 19. století. Román napsal německý (NDR) spisovatel Werner Legère a jedná se o jeho nejúspěšnější dílo.[1]
Obsah románu
Román má časově široce založený a dějově bohatě rozvětvený příběh. Odehrává se v letech 1813 až 1830 a jeho dějištěm je Janov, Alžír a celé Středozemní moře, kde dochází ke střetávání Evropanů se zákeřnými alžírskými korzáry a Turky, kteří v té době Alžír ovládají.
Vypravování nás seznámí s janovskými kupeckými kruhy a s jejich obchody, spekulacemi i podvody, s tajnou společností karbonářů, jejichž cílem je sjednocení a samostatnost Itálie, s tureckými vykořisťovateli, nelítostně ovládajícími rozdrobené alžírské kmeny, i se smutným osudem posádek a cestujících z lodí dobytých piráty, kteří tak upadli do tureckého otroctví. Jsme také svědky zpočátku polovičaté snahy evropských mocností zničit turecké panství v Alžíru, jako bylo vítězné bombardování Alžíru anglickým loďstvem v roce 1816, po kterém bylo sice propuštěno 1200 křesťanských otroků, ale Turci byly ponecháni u moci.
Ústřední dějovou zápletkou je snaha velkoobchodníka Andrey Parvisiho najít s pomocí svého přítele Xaviera de Vermonta z Marseille svého syna Luigiho, jeho ženu Raffaelu a jejich malého syna Livia. Loď, na které se plavili do Malagy, je totiž přepadena a zajata korzáry. Přepadení však není náhodné, protože korzárům dává typy na lodě vyplouvající z Janova nejvlivnější janovský bankéř Agostino Gravelli se svým synem Pietrem. Oba nenávidí Parvisiho rodinu, protože se domnívají, že Andrea Parvisi chce odhalit jejich podlé chování. Dokonce si u proslulého bandity, nazývaného Pán hor, objednají Andreovu vraždu. Netuší, že Pán hor je ve skutečnosti baron Tomasini, karbonář a Andreův přítel, který pod maskou vůdce lupičů bojuje za svobodu Itálie. Tomasini pak Gravelliho pomalu ekonomicky ničí a ten, když jsou odhaleny jeho zločiny, spáchá sebevraždu. Jeho bankovní dům je vydrancován a z Pietra se stane žebrák.
Luigi Parvisi je po přepadení považován korzáry za mrtvého a je hozen do moře. Je naštěstí zachráněn francouzskou fregatou, na kterém se shodu okolností plaví Vermontův syn Pierre-Charles. Oba muži se spřátelí. Po Raffaele a Liviovi nyní začne pátrat Luigi, kterému se snaží pomoci Pierre-Charles, mezi alžírskými domorodci známý a velice oblíbený pod jménem El-Fransi. Když Pierre-Charles onemocní, převezme jeho identitu El-Fransiho Luigi a pokračuje v pátrání sám. Jediné, co zjistí, je, že jeho žena je mrtvá (skočila v návalu trudnomyslnosti z útesu do moře) a chlapce že Turci unesli neznámo kam.
Livio je mezitím vychován ve vnitrozemí Alžírska jako muslim pod jménem Omar. Zapomene na svůj italský původ i na své rodiče a nakonec se stane kapitánem na pirátské lodi Al-Džezair a posléze nejproslulejším z alžírských korzárů. Přesto má pochybnosti o správnosti svého jednání. Luigi Parvisi, který si dal za úkol zbavit Středozemní moře pirátů, chce Al-Džezair zničit. Dojde k boji, při kterém Luigi pozná v Omarovi svého syna Livia. Ten se nakonec přidá na jeho stranu a pomáhá mu v boji proti námořním lupičům.
Roku 1830 se Francie rozhodne s obrovským loďstvem a silným pozemním vojskem tureckou nadvládu nad Alžírem definitivně zničit. Luigi se odmítne tohoto boje zúčastnit, protože ví, že turecké panství bude nahrazeno panstvím Francouzů. Livio se pak přidá k boji alžírského lidu proti francouzské koloniální invazi pod vedením alžírského národního hrdiny Abd al-Kádira.
Česká vydání
- Sám mezi korzáry, Albatros, Praha 1977, přeložil Josef Poláček.
Odkazy
Reference
- ↑ Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužickosrbských, Odeon, Praha 1987, str. 451
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
In the foreground of the painting is a barge with a howitzer in the bows and a lieutenant standing at her tiller. To the left of her are two boats, one sunk and the other with sailors rescuing the crew. In the right foreground is a fallen spar and another barge with a carronade in her bow. Beyond her more boats are sheltering under the 'Impregnable', 98 guns, the fore part of whose bow is in the picture. In the left middle distance there are three more boats under the stern of the 'Minden', 74 guns, one of which is about to fire a Congreve rocket. The 'Minden', in port-quarter view, is firing her starboard guns, and partly masks the 'Superb' also in port-quarter view. More boats are sheltering under the port side of their hulls. In the left background can be seen the forepart of the Dutch flagship 'Melampus', 40 guns, in starboard-broadside view and ahead of her the stern of a British frigate. In the middle and right background is the 'Queen Charlotte', 100 guns, in port-quarter view, flying Pellew's blue admiral's flag at the main, and a glimpse of the 'Leander', 50 guns, ahead of her. They are engaged with the batteries of the harbour, engulfed in flame, and the ships burning within it. Above the smoke Algiers can be seen rising up the hills behind.