Sárský plebiscit
Sárský plebiscit bylo referendum o územním statutu Sárského teritoria. Konalo se 13. ledna 1935. O osudu regionu hlasovalo celkem 540 000 lidí.[1]
Po skončení první světové války bylo území Sárska (bohaté na ložiska uhlí) na základě versailleské smlouvy odděleno od území Německa a spravováno Francií (jako mandátní území Společnosti národů). Po 15 letech se mělo na území konat referendum o jeho dalším směřování. Voliči se v něm mohli vyjádřit zda by měl být zachován status quo, nebo zda si přejí opětovné připojení k Německu, nebo spojení s Francií. Více než 90 % se vyjádřilo pro připojení k Německu, což bylo v samotném Německu přivítáno velkými oslavami nacistické vlády. Připojení k Říši bylo završeno 1. března téhož roku a Sársko se tak stalo opět součástí Německa.
Po druhé světové válce bylo území Sárska opět odtržené od Německa a stalo se francouzským protektorátem. K Německu bylo opět přičleněno v roce 1955.
Výsledky
| Možnost | Počet hlasů | % |
|---|---|---|
| Sjednocení s Německem | 477 089 | 90,73 |
| Status quo | 46 613 | 8,87 |
| Sjednocení s Francií | 2 124 | 0,40 |
| Neplatné hlasy | 2 161 | - |
| Celkem | 527 987 | 100 |
| Volební účast | 539 542 | 97,99 |
| Zdroj: Direct Democracy | ||
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Saar status referendum, 1935 na anglické Wikipedii a Sársky plebiscit na slovenské Wikipedii.
Související články
- Monnetův plán