Sárský plebiscit

Sárský plebiscit bylo referendum o územním statutu Sárského teritoria. Konalo se 13. ledna 1935. O osudu regionu hlasovalo celkem 540 000 lidí.[1]

Po skončení první světové války bylo území Sárska (bohaté na ložiska uhlí) na základě versailleské smlouvy odděleno od území Německa a spravováno Francií (jako mandátní území Společnosti národů). Po 15 letech se mělo na území konat referendum o jeho dalším směřování. Voliči se v něm mohli vyjádřit zda by měl být zachován status quo, nebo zda si přejí opětovné připojení k Německu, nebo spojení s Francií. Více než 90 % se vyjádřilo pro připojení k Německu, což bylo v samotném Německu přivítáno velkými oslavami nacistické vlády. Připojení k Říši bylo završeno 1. března téhož roku a Sársko se tak stalo opět součástí Německa.

Po druhé světové válce bylo území Sárska opět odtržené od Německa a stalo se francouzským protektorátem. K Německu bylo opět přičleněno v roce 1955.

Výsledky

MožnostPočet hlasů%
Sjednocení s Německem477 08990,73
Status quo46 6138,87
Sjednocení s Francií2 1240,40
Neplatné hlasy2 161-
Celkem527 987100
Volební účast539 54297,99
Zdroj: Direct Democracy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Saar status referendum, 1935 na anglické Wikipedii a Sársky plebiscit na slovenské Wikipedii.

Související články

  • Monnetův plán

Externí odkazy