Sériová výroba

Sériová výroba je výroba určitého množství stejných výrobků s použitím zaměnitelných či přímo standardizovaných součástek a dílů (též zvaných modulů). Zaměnitelností se rozumí skutečnost, že k montáži je možné použít kterýkoliv dodaný kus daného druhu bez dodatečného přizpůsobování či párování; je předem zajištěno, aby splňoval požadované vlastnosti s odpovídajícími tolerancemi. Tuto vlastnost mají potom i náhradní díly k sériovým výrobkům (objednávání podle katalogu).

Vznik a stále trvající rozvoj sériové výroby je těsně spjat s rozvojem nejrůznějších souvisejících technologií - výrobních strojů vůbec, zaváděním montážních linek, automatů, robotů, dodávkou koncentrovaných energií, rozvojem technických věd jako je např. metrologie, s využíváním poznatků matematické statistiky. Vyžaduje velmi přesné řízení a plánování výroby včetně navazující logistiky, toto je dnes velmi často zajišťováno pomocí počítačů a specializovaného software.

Rozvoj sériové výroby způsobil a způsobuje hluboké společenské změny.

Historie

První náznak „sériové“ výroby by se dal najít ve středověké Číně – první takový standardizovaný objekt byl šíp (tamní lučištníci používali do té doby své vlastní šípy a měli problémy použít šípy od někoho jiného).^[1] Za jiný významný vynález, který započal (svým způsobem) „masovou výrobu“ (v tomto případě knih), by se dal označit knihtisk.

Nemanuální výroba předmětů ve standardizovaných, sestavitelných částí začínala v 19. století, ale v porovnání s manufakturami byla spíše výjimkou. Příkladem by mohla být produkce zbraní v Springfield Armory během americké občanské války, nebo výroba hodinek z ozubených koleček a jiných dílů, které bylo v 90. letech 19. století již možno získat samostatně.

Sériová výroba byla popularizován a v 2. dekádě a 20. letech 20. století Henry Fordem v jeho Ford Motor Company, která zavedla elektrické motory do (do té doby již známé) technologie řetězové (sekvenční) výroby a začala novou éru (též zvanou jako druhá průmyslová revoluce). Fordův vklad do zdokonalení této technologie bylo nejenom zužitkování výhod elektrické energie, ale i komplexní přístup ke zhoštění se problému masové výroby jako celku – uměl analyzovat, které úseky výrobu nejvíce zpožďují, které jsou nejobtížnější a na které se musí nejdéle čekat, a ty pak kvantitativně nebo technologicky vyrovnat (například tím, že začal více využívat montážní linky a sestavovat své motory ze součástí, předem sestavených a vyrobených v jiném úseku). Též více plánoval, používal paralelní zpracování a uměl lépe koordinovat dodávky materiálu a distribuci směrem k obchodníkům a koncovým zákazníkům.

Výhody

• kvantitativně vysoká produkce (i poměr kvality produktu k času spotřebovaného na jeho vyrobení), např. v porovnání se zakázkovou výrobou
• použití strojů a robotů „osvobozuje“ od namáhavé, nebezpečné či monotónní práce nebo práce v nebezpečných nebo zdravotně závadných podmínkách
• rychlost výroby a přesnost jednotlivých výrobků
• redukce možné chyby člověka a „lidského faktoru“
• většina aplikací sériové výroby je pečlivě navržena s ohledem na výsledek, efektivitu práce, minimalizaci odpadu

Nevýhody

• jednotlivé výrobní úseky se obtížněji přestavují nebo přizpůsobují novým podmínkám
• vyšší energetická spotřeba
• složitost zavedení, provozu (a případného zrušení)
• velké pořizovací náklady (vystavění sériové výroby je schůdnější pro větší firmy, navíc s dlouhodobějšími plány na mnoho let dopředu)
• u některého sortimentu se víc cení manuální výroba a to, že „každý výrobek je originál“
• vloudí-li se do sériové výroby chyba, jsou zasaženy potenciálně miliony výrobků. Za příklad může posloužit výrobní chyba jednoho z prvních procesorů Intel Pentium nebo infekční onemocnění, které zasáhlo největší masokombinát ve Spojených státech amerických a ohrozilo masné výrobky v celkovém objemu několika tisíc tun zpracovávaného masa.
• s rizikem výroby velkého množství vadných výrobků souvisí i delší doba příprav a testování a menší flexibilita v reakci na zjištění vady (daná i komplexností celého procesu)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mass production na anglické Wikipedii.

Související články

• Manufaktura
• Automobilový průmysl

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sériová výroba na Wikimedia Commons