Síťová karta

(c) Echoray, CC BY-SA 3.0

Síťová karta (anglicky Network Interface Controller, zkratka NIC) je v informatice zařízení pro propojení počítačů v počítačové síti. Ve stolních počítačích má podobu karty, která se zasune do slotu (sběrnice PCI-e) základní desky nebo (což je dnes daleko častější varianta) je na základní desce integrovaná. U notebooků je situace podobná, integrace převládá a pro externí připojení se používá rozhraní USB.

Síťové rozhraní je v počítači (resp. v operačním systému) síťová karta, Wi-Fi rozhraní nebo virtuální rozhraní, které přijímá a vysílá v počítačové síti data (např. ethernetové rámce). Za síťové rozhraní nepovažujeme síťové porty opakovače (repeater), hubu, switche a bridge (mosty), které není v síti možno adresovat (poslat konkrétně jemu nějaká data).

Každá ethernetová síťová karta má od výrobce stanoven jedinečný 48bitový identifikátor, který se nazývá MAC adresa (též známá jako fyzická nebo hardwarová adresa). Tato MAC adresa je v první polovině identifikací výrobce a v druhé části zajišťuje jedinečnost MAC adresy v síti, a proto se může stát, že se vyskytnou dvě síťové karty se stejnou MAC adresou. V takovém případě je možné MAC adresu nastavit jinak (buď pomocí speciálního programu přímo v EEPROM síťové karty nebo jen dočasně za běhu pomocí nastavení jejího ovladače). V paměti je uložen také firmware, který provádí funkce řízení logického spoje a řízení přístupu na média ve spojové vrstvě modelu OSI.

Jiné technologie (např. ARCNET, ATM apod.) mají formát adresy jiný.

Interní síťová karta je určená pro zapojení do slotu sběrnice (PCI, PCIE, ISA apod.). Síťová karta je skrze sběrnici řízena pomocí I/O adresy, DMA a IRQ.

Na kartě se obvykle nachází:

• specializovaný komunikační obvod – jádro karty. Jde o specializovaný komunikační procesor obsahující vše, co komunikace přes síť vyžaduje a který výrazně zjednodušuje její konstrukci. Největšími výrobci obvodů jsou Realtek, 3Com, SMC Corporation, Intel atd.
• ROM paměť – resp. patice pro paměť (tzv. „BootROM“) s programem umožňující připojení k síti LAN bez dodatečného komunikačního softwaru. Umožňuje postavit počítač bez operačního systému – bezdisková stanice (tzv. terminál, pracovní stanice), který si veškerý software potřebný pro práci stáhne z hlavního počítače – serveru.
• napěťový měnič z 5V na 9V potřebný pro některé druhy sítí
• na liště se nachází konektor podle použité linky (BNC, RJ-45 – TP, Token ring, AUI, …) kam se připojuje komunikační síťový kabel.
• LED diody na indikaci aktivity sítě a přítomnosti signálu v síti.

Externí karty obsahují navíc části potřebné pro komunikaci přes daný externí port (USB, PCMCIA, …).

Síťové karty dále rozlišujeme podle jejich použití a to na serverové síťové karty a na karty, které jsou určené do pracovních stanic. Na serverové karty jsou pochopitelně kladeny daleko větší nároky. Jsou většinou víceportové a musí poskytovat více funkcí - např.: zvýšenou datovou propustnost, větší spolehlivost, rozšířené možnosti komunikace a snížené zatížení procesoru.

Při výběru síťové karty bychom měli brát v úvahu následující parametry:

• Cisco
• 3Com
• AMD
• ASIX Electronics
• Broadcom
• Digital Equipment Corporation (DEC)
• Intel
• Marvell Technology Group
• National Semiconductor
• Netgear
• Novell
• Realtek
• VIA Networking

• MAC adresa
• Ethernet

• Obrázky, zvuky či videa k tématu síťová karta na Wikimedia Commons