Síťová pole

Síťová pole, označovaná také jako čtverce či kvadráty, jsou plochy vymezené mapovací sítí. Při rozdělení na čtvrtiny mohou být označovány jako kvadranty. Jsou buď bezprostředně vázány na zeměpisné souřadnice, nebo představují systém čtverců vázaných jen na některé vybrané souřadnice.[1] Síťová pole jsou určena pro tvorbu zvláštního typu plošných map (biogeografických síťových map) ve faunistice a floristice, a jsou základem síťového mapování.[1]. Mapa určité oblasti rozdělená na čtverce slouží k zanášení zjištěných dat o výskytu daného druhu či taxonu. Za obsazené je považováno takové pole, na jehož území byl zjištěn alespoň jedinec daného druhu – v zoogeografii splňující definici euareálu.[1] Výsledné mapy mohou dále sloužit k dalšímu výzkumu druhu nebo lokality a lze dle nich stanovit potřebná ochranářská opatření pro péči o dané biotopy.

V Evropě se lze setkat se dvěma typy mapovacích polí označovaných anglickým a německým jménem.[2]

Universal Transverse Mercator (UTM)

Univerzální transverzální Mercatorův systém souřadnic je pravoúhlý zeměpisný souřadnicový systém vycházející z příčného Mercatorova zobrazení. Základní mapové pole měří 100×100 km a dělí se dále na menší, o rozměrech 50×50 km a 10×10 km. Je využíván především ve floristice.[2]

Kartierung der Flora Mitteleuropas (KFME)

Síťová pole pro území Česka bývají nejčastěji typu KFME. Plocha je rozdělena na čtvercová pole měřící 10 minut zeměpisné délky a 6 minut zeměpisné šířky. Každé pole se označuje čtyřmístným číselným kódem, např. 6670, kde první dvojčíslí značí řadu čtverců od západu na východ a druhé sloupec od severu k jihu ve vymezené oblasti. Pole se dá dále dělit na čtvrtiny, označené písmeny a, b, c, d.[2]

Reference

  1. ↑ a b c BUCHAR, Jan. Zoogeografie. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983. 199 s. (Učebnice pro vysoké školy). S. 46. 
  2. ↑ a b c ZICHA, Ondřej. BioLib: Biological library. Heslo síťové pole. www.biolib.cz [online]. [cit. 2019-07-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy