Sídliště Dvůr Osojno

Rovinné neopevněné sídliště Dvůr Osojno
hradiště Dvůr Osojno
Poloha
Souřadnice49°56′38″ s. š., 13°16′41″ v. d.
StátČeskoČesko Česko
Rovinné neopevněné sídliště Dvůr Osojno
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sídliště Dvůr Osojno je archeologická lokalita západně od osady Osojno u Dražně v okrese Plzeň-sever. Na skalnatém hřbetu dlouhém asi 250 metrů nad silnicí Pláně–Hvozd zde v eneolitu bývalo sídliště chamské kultury. Lokalita je od roku 1964 chráněna jako kulturní památka.[1]

Eneolitické výšinné sídliště nad Osojnem objevily v roce 1972 Eva Čujanová a Věra Štefanová Šaldová, které na něm nalezly sedm pravěkých keramických střepů.[2] V roce 1980 na lokalitě provedla malý archeologický výzkum Dara Baštová,[3] která rozlohu sídliště odhadla na 500 m² a v sondě získala dalších 56 zlomků keramiky červenohnědé až hnědé barvy.[4]

Lokalita patřila do okruhu chamské kultury. Její sídliště se nacházela ve vzdálenostech 2–3 kilometry, ale často se vyskytovala také ve dvojicích vzdálených od sebe jen stovky metrů.[5] K těmto dvojicím patří i sídliště nad Osojnem, protože druhá lokalita osídlená ve stejné době se nachází jižně od Osojna na ostrožně v místech s pomístním jménem V Bucích.[3] Vzdálenost obou sídlišť je asi 500 metrů. Manželé Baštovi na lokalitě V Bucích nalezli mazanici, malé množství pravěkých střepů a rozlohu sídliště odhadli na desítky metrů čtverečních.[6]

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-02-19]. Identifikátor záznamu 148880 : Hradiště Dvůr Osojno. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ ŠTEFANOVÁ ŠALDOVÁ, Věra. Dražeň. Výzkumy v Čechách. 1972. 1975, s. 39. Dostupné online [PDF online, cit. 2019-02-19].  Archivováno 12. 11. 2017 na Wayback Machine.
  3. ↑ a b JOHN, Jan. Výšinné lokality středního eneolitu v západních Čechách. Plzeň: Katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, 2010. 134 s. (Opomíjená archeologie). Dostupné online. ISBN 978-80-7043-956-2. S. 101. Dále jen John (2010). 
  4. ↑ SOUKUPOVÁ, Dara. Nová eneolitická výšinná sídliště v okrese Plzeň-sever. Archeologické rozhledy. 1983, roč. XXXV, s. 149. Dostupné online. 
  5. ↑ John (2010), s. 20.
  6. ↑ BAŠTOVÁ, Dara. Vývoj pravěkého osídlení v povodí Střely. Archeologické rozhledy. 1984, roč. XXXVI, s. 158. Dostupné online. 

Literatura

  • JOHN, Jan. Výšinné lokality středního eneolitu v západních Čechách. Plzeň: Katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, 2010. 134 s. (Opomíjená archeologie). Dostupné online. ISBN 978-80-7043-956-2. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Red pog.png

Shiny red button/marker widget.

Converted from SVG