Sína Lvová
Sína Lvová | |
---|---|
Rodné jméno | Eufrosína Drahorádová |
Narození | 28. ledna 1897 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 1976 (ve věku 78–79 let) Praha Československo |
Národnost | česká |
Povolání | překladatelka, spisovatelka a redaktorka |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Sína Lvová, rozená Eufrosina Drahorádová, též Sína Drahorádová-Lvová nebo Soňa Drahorádová-Lvová; (28. ledna 1897, Královské Vinohrady–1976, Praha) byla česká prozaička, autorka románů, redaktorka a překladatelka z japonštiny.[1]
Život
Narodila se na Královských Vinohradech jako nemanželská dcera švadleny Kamily Marie Drahorádové (̈1872) a vyrostla v ženské domácnosti své matky a jejích mladších sester Vilemíny a Adolfíny.[2] Se středoškolským vzděláním nastoupila do advokátní kanceláře v Praze a provdala se za inženýra Lva. Ve 30. letech začala publikovat novinové články na ženská témata (například v Národních listech) a vydávat první sešitové publikace (příručka kuchařských receptů Saláty vyšla roku 1937).
Zajímaly ji však především exotické země Afriky a Dálného východu, které nikdy nenavštívila. Reálie pro své knihy studovala v češtině nebo němčině, inspiraci exotickými romány obvykle převedla do dobového romantismu a exotismu beletrie pro ženy nebo pohádek pro děti.
Dílo
Publikovala celou řadu dětských pohádek z českého i exotického prostředí (čínské, africké nebo indiánské pohádky).[3] Užívala přitom předlohy či odborné knihy přeložené z asijských jazyků do němčiny nebo do češtiny.
- Neskromný mraveneček – výprava letadlem do srdce černého světadílu, 1941
- Dcera dračího krále, 1941 (pohádka čínských dětí, německy)
- Z pohádek českého lesa: příhody ježka, myšky, vlaštovky a můry, 1942
- Jak králíček chytil slunce, 1941 (indiánská pohádka)
Překládala romány a poezii z japonského a čínského prostředí.
- Kawoyo: román ze starého Japanu, 1943
- Čínské básně
- Čin Ping Mei, čili, Půvabné ženy: původní čínský lidový román z XII. století, 1943 (Milostná dobrodružství a rodinný život krásného mandarina Hsi Mena) – české zpracování německého překladu.
Zpracovávala cestopisné zápisky a cestovatelské deníky českého (rakouského) antropologa a misionáře P. Pavla Šebesty, které vycházely ve spoluautorství.[4]
- Mezi trpaslíky a negry, 1940. (Život afrických Pygmejů)
- Tajnosti afrického pralesa: Život a zvyky obyvatel afrického pralesa, kouzelnictví a pověry, tajné obřady a svazy, kanibalismus a víra v duchy zemřelých, 1948.
- Mezi nejmenšími lidmi světa, 1959. (Výzkumy lidských trpasličích plemen v Asii a Africe)
Sbírka
Sbírala čínské a japonské uměleckořemeslné památky, mj. šperky a galanterii. Její pozůstalost včetně rukopisů je uložena v Náprstkově muzeu v Praze.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ https://www.databaze-prekladu.cz/prekladatel/_000000449
- ↑ / Pobytová přihláška pražského policejního ředitelství
- ↑ Databáze WORLDCAT – www.worldcat.org
- ↑ KOKAISL, Petr. Základy antropologie. Praha: ČZU, 2007. DOI 10.13140/RG.2.1.1547.1441. Dostupné online.
- ↑ e-sbírky
Literatura
- Heroldová, Helena: Dva světy, jež se nikdy nesejdou. Sína Drahorádová-Lvová. In: Po stopách krajanů ve starém Orientu. Soubor studií. Vydala Česká orientalistická společnost Praha 2009, s. 120-127.
- Jandáček, Petr: Starý Orient v Praze. Sína Drahorádová-Lvová, In: Po stopách krajanů ve starém Orientu. Soubor studií. Vydala Česká orientalistická společnost Praha 2009, s. 134-143.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Sína Lvová
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“