Síran draselný

Síran draselný
Obecné
Systematický názevSíran draselný
Anglický názevPotassium sulfate
Německý názevKaliumsulfat
Sumární vzorecK2SO4
Vzhledbílý prášek nebo krystalky
Identifikace
Registrační číslo CAS7778-80-5
PubChem24507
ChEBI32036
Číslo RTECSTT5900000
Vlastnosti
Molární hmotnost174,260 g/mol
192,275 g/mol (monohydrát)
Molární koncentrace cM0,620 mol/dm3 (10% roztok)
Teplota tání1 069 °C
Teplota varu1 681 °C
Teplota změny krystalové modifikace588 °C (α → β)
Hustota2,662 g/cm3 (20 °C)
1,080 6 g/cm3 (20 °C, 10% roztok)
Dynamický viskozitní koeficient1,132 cP (20 °C, 10% roztok)
Kinematický viskozitní koeficient1,048 cS (20 °C, 10% roztok)
Index lomunDa= 1,493 5
nDb= 1,494 7
nDc= 1,497 3
nD= 1,345 2 (20 °C, 10% roztok)
Rozpustnost ve vodě7,18 g/100 g (0 °C)
9,3 g/100 g (10 °C)
11,05 g/100 g (20 °C)
12,0 g/100 g (25 °C)
13,0 g/100 g (30 °C)
14,8 g/100 g (40 °C)
18,36 g/100 g (60 °C)
21,4 g/100 g (80 °C)
23,97 g/100 g (100 °C)
monohydrát
8,53 g/100 g (0 °C)
10,28 g/100 g (10 °C)
12,72 g/100 g (15 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
ethanol
1,46 g/100 g (20 °C)
methanol
glycerol
aceton (ne)
Relativní permitivita εr5,87 (478 °C)
Měrná magnetická susceptibilita−4,83 10−6 cm3 g−1
Povrchové napětí144 mN/m (1 070 °C)
129 mN/m (1 306 °C)
107 mN/m (1 656 °C)
Struktura
Krystalová strukturakosočtverečná (α)
šesterečná (β)
Hrana krystalové mřížkyα-modifikace
a= 577,2 pm
b= 1 007,2 pm
c= 748,3 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−1 437,8 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt210,3 J/g
Entalpie rozpouštění ΔHrozp151 J/g
Standardní molární entropie S°175,6 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−1 321,4 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp0,746 6 JK−1g−1
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
[1]
Nebezpečí[1]
R-větyR22
S-větyS36
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Síran draselný (K2SO4) je draselná sůl kyseliny sírové. Jedná se o nehořlavou bílou krystalickou látku rozpustnou ve vodě. Často se používá jako umělé hnojivo, protože obsahuje jak draslík, tak síru.

Historie

Síran draselný je znám od počátku 14. století, studovali ho Glauber, Boyle a Tachenius. V 17. století byl nazýván arcanuni nebo sal duplicatum, protože je kombinací kyselé soli se solí zásaditou.

Přírodní zdroje

Nerostná forma síranu draselného, jmenovitě arkanit, je poměrně vzácná. Hojně se síran draselný vyskytuje ve Stassfurtově soli. Jde o kokrystalizace síranu draselného a síranů hořčíku, vápníku a sodíku. Jsou to:

  • kainit, MgSO4·KCl·H2O
  • schönit, K2SO4·MgSO4·6 H2O
  • leonit, K2SO4·MgSO4·4 H2O
  • langbeinit, K2SO4·2 MgSO4
  • glaserit, K3Na(SO4)2
  • polyhalit, K2SO4·MgSO4·2 CaSO4·2 H2O

Z některých z těchto minerálů, například kainitu, lze síran draselný oddělit, protože je zbývající sůl méně rozpustná ve vodě.

Výroba

2 KCl + H2SO4 → K2SO4 + 2 HCl

nebo srážecí reakcí, kdy reaguje jodid draselný se síranem měďnatým za vzniku síranu draselného a nerozpustného jodidu měďnatého:

2 KI + CuSO4 → K2SO4 + CuI2 (↓)

Vlastnosti

Bezvodé krystaly tvoří dvojité šesterečné pyramidy, ve skutečnosti jsou ale klasifikovány jako kosočtverečné. Jsou průhledné, velmi tvrdé a mají hořkou slanou chuť. Sůl je rozpustná ve vodě, ale nerozpustná v roztocích hydroxidu draselného (specifická hmotnost 1,35) nebo v čistém ethanolu. Taje při 1 078 °C.

Použití

Hlavní použití síranu draselného je jako hnojivo. Surová sůl se také někdy používá při výrobě skla.

Hydrogensíran draselný

Související informace naleznete také v článku Hydrogensíran draselný.

Hydrogensíran draselný KHSO4 lze snadno vyrobit smíšením K2SO4 s ekvivalentním molárním množstvím kyseliny sírové. Tvoří kosočtverečné pyramidy, které tají při 197 °C. Při 0 °C se rozpouští ve třech dílech vody. Roztok se chová více jako kdyby jeho dva spolutvůrci, K2SO4 a H2SO4, byli pohromadě každý samostatně; nadbytek ethanolu vysráží síran draselný (s trochou hydrogensíranu) a zbude kyselina sírová.

Chování roztavené suché soli, když se zahřeje na teplotu několika stovek stupňů, je podobné. Chová se podobně jako křemičitany, titanáty apod., stejně jako když se kyselina sírová zahřeje nad svůj bod varu. Proto se sůl využívá v analytické chemii jako dezintegrační činidlo. Pro informace o jiných solích, které obsahují sírany, viz sírany.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Potassium sulfate na anglické Wikipedii.

  1. a b Potassium sulfate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce