Síran olovnatý

Síran olovnatý
Obecné
Systematický název	Síran olovnatý
Triviální název	olověná běloba
Anglický název	Lead(II) sulfate
Německý název	Blei(II)-sulfat
Sumární vzorec	PbSO4
Vzhled	bílý prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS	7446-14-2
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	258-142-6
Indexové číslo	082-001-00-6
SMILES	[O-]S(=O)(=O)[O-].[PbH4+2]
InChI	1S/H2O4S.Pb.4H/c1-5(2,3)4;;;;;/h(H2,1,2,3,4);;;;;/q;+2;;;;/p-2
Vlastnosti
Molární hmotnost	303,26 g/mol
Teplota tání	1 170 °C (rozklad)
Teplota změny krystalové modifikace	866 °C (α → β)
Hustota	6,35 g/cm³
Index lomu	nDa= 1,877 1 nDb= 1,877 1 nDc= 1,877 1
Tvrdost	2,5–3
Rozpustnost ve vodě	0,004 2 g/100 g (25 °C) 0,005 7 g/100 g (40 °C)
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech	konc. kyselina sírová
Součin rozpustnosti	1,51×10−8
Relativní permitivita εr	14,3
Struktura
Krystalová struktura	kosočtverečná (α) jednoklonná (β)
Hrana krystalové mřížky	a= 851,6 pm b= 539,9 pm c= 698,7 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°	−919,94 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt	132 J/g
Entalpie varu ΔHv	198 J/g
Standardní molární entropie S°	148,49 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°	−813,20 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp	0,340 3 JK−1g−1
Bezpečnost
GHS07 GHS08 GHS09 [1] Nebezpečí[1]
H-věty	H360Df H332 H302 H373 H410
R-věty	R61, R20/22, R33, R50/53, R62
S-věty	S53, S45, S60, S61
NFPA 704	0 3 0
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Síran olovnatý (PbSO₄) je bílý krystalický síran dvoumocného olova. Triviálně se označuje jako olověná běloba (nezaměňovat s olovnatou bělobou). Síran olovnatý se přírodě vyskytuje jako minerál anglesit.

Vlastnosti

Tento síran je nerozpustný ve vodě a v alkoholech, na druhou stranu se poměrně dobře rozpouští v chlorovodíkové a v dusičné kyselině, stejně jako v kyselině sírové (lépe v koncentrovanější). Také se rozpouští v hydroxidu sodném a v roztocích amonných solí. Síran olovnatý tvoří jako minerál jednoklonné nebo kosočtverečné krystaly.^[2]

Ačkoliv ho autoři v 19. století považovali za neškodný, je to toxická látka, nebezpečná zejména v případě, kdy dojde k vdechnutí nebo polknutí prachu síranu olovnatého. Je to kumulativní jed, hromadí se v těle a způsobuje otravu olovem. Zejména jeho využití v divadelních šminkách, kde se používal, protože ve směsi s olejem nepodporuje jeho vysychání, bylo velmi nebezpečné. Také malířská barviva založená na této látce jsou tedy nebezpečná.^[3] Vzniká při vybíjení v olověných akumulátorech v automobilech.

graf rozpustnosti (pH 4,50)

Příprava

Tato látka se dá vyrobit z vodného roztoku obsahujícího rozpuštěnou olovnatou sůl (např. dusičnan), pokud do roztoku přidáme kyselinu sírovou. Síran olovnatý však vzniká i reakcí oxidu, hydroxidu nebo uhličitanu olovnatého právě s kyselinou sírovou.^[2]

Reference

Literatura

• VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu síran olovnatý na Wikimedia Commons