Sítina tmavá

Sítina tmavá
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	jednoděložné (Liliopsida)
Řád	lipnicotvaré (Poales)
Čeleď	sítinovité (Juncaceae)
Rod	sítina (Juncus)
Binomické jméno
Juncus atratus Krock., 1787
Synonyma
sítina černavá
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sítina tmavá (Juncus atratus) je vytrvalá, stálezelená, až metr vysoká, trsnatá bylina vlhkých míst, která z české krajiny rychle mizí. Od ostatních druhů sítin rostoucích v České republice se nezaměnitelně odlišuje tmavě hnědými až černými okvětními lístky, od kterých pochází i druhové jméno "tmavá".

Je euroasijským druhem s těžištěm výskytu v kontinentálních oblastech východní Evropy. Její nesouvislý areál sahá od středu Evropy po západní Sibiř, Turecko, Kavkaz, Střední Asii a na sever Číny.

V ČR se v průběhu 20. století její stavy snížily na historické minimum. Z Čech zcela vymizela a na Moravě se zachovala jen na několika lokalitách, především na jižní Moravě v národních přírodních památkách Hodonínské Dúbravě a Pastvisku u Lednice a izolovaně v okolí Olomouce v přírodní rezervaci Plané loučky.^[1][2][3]

Teplomilná, vlhkomilná a světlomilná rostlina vázána na louky s vysokou hladinou spodní vody, které jsou na jaře zaplavované i vyšším sloupcem vody a v průběhu letního přísušku vysychají. Je vytrvalou rostlinou lučních mokřadních stanovišť, je ale konkurenčně velice slabou, vyhovují ji spíše rozvolněné luční porosty a špatně snáší místa s vrstvou starého, odumřelého bylinného porostu. Je hemikryptofyt kvetoucí v červnu a červenci, jehož plody dozrávají v srpnu a září. Ploidie druhu je 2n = 40.^[1][2][4]

Vytrvalá, šedozelená, trsnatá bylina s přímými květnými i nekvetoucími lodyhami dorůstajícími do výšky 40 až 100 cm. Lodyhy vyrůstají z řídké růžice rašící z plazivého oddenku, nemají bazální pochvy a jsou porostlé třemi až pěti oblými listy, které jsou duté, příčně přehrádkované, podélně rýhované a na bázi mají ouška. Čepele listů jsou dlouze kuželovité, na vrcholu špičaté a bývají dlouhé 5 až 23 a široké 1 až 2,5 cm. Tenký spodní listen, dlouhý 7 až 10 cm, je kratší než květenství.

Květenství je koncový, rozvětvený kružel dlouhý i 13 cm. Je složen z patnácti až padesáti černohnědých, pěti až desetikvětých klubek velkých do 5 mm. Květy mají šest černohnědých, lesklých, 3 mm dlouhých okvětních lístků kopinatého tvaru, vnější mají přes střed zelenkavý proužek. Šest tyčinek kratších než okvětí vyrůstá ve dvou kruzích, jejich prašníky jsou dlouhé jako nitky, blizna mívá délku 2 mm.

Plodem je kaštanově hnědá, 2,5 mm velká, jednodílná, vejčitě trojhranná, lesklá, jednopouzdrá tobolka s dlouhým, šikmým zobánkem. Obsahuje četná hnědá, elipsoidní, asi 0,5 mm velká semena.^{[1][2][4][5][6]}

V České přírodě je sítina tmavá pro svůj řídký a stále se snižující výskyt hodnocena ve Vyhlášce MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. i v Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR z roku 2012 jako kriticky ohrožený druh. Mnoho jejích tradičních stanovišť bylo zničeno při pokusech o získání další orné půdy, byla rozorána a odvodněna.

Pokusy o rozšíření počtu rostlin na místech, kde dosud byliny rostou, nebyly příliš úspěšné. Čerstvá semena sice dobře klíčí, nejlépe na narušených plochách, později však mnoho semenáčku odumírá a stádia kvetoucí rostliny se dožívá jen malý počet. Navíc druhu je vlastní velká rozkolísanost kvetení v různých letech, někdy na pozorovaném místě vůbec nevykvete.^[2][6][7][8]

• Taxon Juncus atratus ve Wikidruzích
• Botanický ústav AV ČR – rozšíření sítiny tmavé v ČR
• Foto sítiny tmavé