Sítinovité

Jak číst taxoboxSítinovité
alternativní popis obrázku chybí
Bika lesni (Luzula sylvatica)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádlipnicotvaré (Poales)
Čeleďsítinovité (Juncaceae)
Juss., 1789
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sítinovité (Juncaceae) je čeleď jednoděložných rostlin z řádu lipnicotvaré (Poales). Jsou to převážně byliny s přízemními trávovitými listy a nenápadnými drobnými květy v květenstvích. Čeleď zahrnuje asi 430 druhů v 7 rodech a je rozšířena téměř po celém světě. V České republice ji zastupují rody bika a sítina.

Popis

Jedná se o byliny, výjimečně keře. Jsou to jednoleté nebo vytrvalé pozemní rostliny, nebo vodní rostliny kořenící ve dně, pokud jsou vytrvalé, pak zpravidla s hlízami nebo oddenky. Jsou to jednodomé rostliny s oboupohlavnými květy, vzácně dvoudomé. Listy jsou často nahloučeny na bázi, vzácněji nikoliv, jsou jednoduché, přisedlé, střídavé, uspořádané nejčastěji trojřadě, vzácněji dvouřadě, s listovými pochvami. Čepele listů jsou celokrajné, ploché či žlábkovité nebo svinuté, někdy jsou dokonce oblé, žilnatina souběžná. Okraje listových pochev jsou srostlé nebo volné. V některých případech jsou listy částečně až silně redukovány (někdy z nich zbyly pouze listové pochvy, např. sítina rozkladitáJuncus effusus) a fotosyntetickou funkci listů pak přebírá stonek. Na svrchní straně báze čepele listu je většinou přítomen jazýček. Květy jsou oboupohlavné, vzácně jednopohlavné, jsou v květenstvích, zpravidla ve vrcholících, kruželech, hlávkách či chocholících. Květenství, větve květenství a květy často podepřeny listeny, někdy je listen na bázi květenství ve tvaru toulce. Okvětí je vyvinuto, zpravidla 6 okvětních lístků ve 2 přeslenech, vzácně jen 3 v 1 přeslenu. Okvětní lístky jsou často nenápadné, hnědé či zelené, ale někdy nápadnější, bílé, purpurové, černé či průhledné. Tyčinek je 6 ve 2 přeslenech, vzácně 2-3 v 1 přeslenu, tyčinky jsou volné. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, je synkarpní, blizny zpravidla 2, semeník je svrchní. Plod je suchý, většinou pukavý, vzácně nepukavý, převážně tobolka.

Rozšíření

Je známo asi 7 rodů a asi 430 druhů[1], které jsou rozšířeny téměř po celém světě, v tropech ale zpravidla jen v horách.

V ČR rostou zástupci pouze 2 rodů: sítina (Juncus) a bika (Luzula), celkem asi 30 druhů.

Taxonomie

Starší taxonomické systémy často řadily čeleď Juncaceae do samostatného řádu sítinotvaré (Juncales). Rod Prionium, který je domovem v Jižní Africe a byl dříve často řazen mezi sítinovité, systém APG II řadí do čeledi Thurniaceae.[1]

Zástupci

Seznam rodů

Andesia, Distichia, Juncus, Luzula, Marsippospermum, Oxychloe, Rostkovia

Odkazy

Reference

  1. a b http://www.mobot.org/MOBOT/Research/apweb/
  2. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 

Literatura

Květena ČR: 8 díl

  • Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Luzula sylvatica flor.jpg
Autor: Pablo Alberto Salguero Quiles (Alberto Salguero), Licence: CC BY-SA 3.0
Luzula sylvatica