Autonomní provincie Bolzano

Autonomní provincie Bolzano; Provincia autonoma di Bolzano-Alto Adige
	(c) Foto Fitti, CC BY-SA 3.0 Údolí řeky Talfer
	; znak ; vlajka
Geografie
	; Autonomní provincie Bolzano na mapě Itálie
Hlavní město	Bolzano
Souřadnice	46°30′ s. š., 11°21′ v. d.
Rozloha	7 400,43 km²
Časové pásmo	UTC +1
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	515 714 (31.12.2013)
Hustota zalidnění	69,7 obyv./km²
Správa regionu
Stát	Itálie
Nadřazený celek	Tridentsko-Horní Adiže
Druh celku	Provincie
Podřízené celky	116 obcí
Guvernér	Arno Kompatscher (SVP)
Mezinárodní identifikace
Označení vozidel	BZ
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Autonomní provincie Bolzano-Horní Adiže resp. Autonomní provincie Bolzano-Jižní Tyrolsko (it. Provincia autonoma di Bolzano-Alto Adige, něm. Autonome Provinz Bozen-Südtirol, ladinsky Provinzia autonòma de Balsan/Bulsan–Südtirol) je jedna ze dvou provincií v italské autonomní oblasti Tridentsko-Horní Adiže (Trentino-Alto Adige). Sousedí na severu s Rakouskem, na východě s provincií Belluno, na jihu s autonomní provincií Trento, na jihozápadě s provincií Sondrio a na západě se Švýcarskem. Z hlediska historických hranic odpovídá provincie Bolzano zhruba severní polovině Jižního Tyrolska.

Provincie vykonává mnoho funkcí, které jinde vykonává oblast. Administrativně se člení na 8 okresních společenství (německy Bezirksgemeinschaft, italsky Comunità comprensoriale; plurál Bezirksgemeinschaften, Comunità comprensoriali) se 116 obcemi. Jedním z těchto okresních společenství je i provinční metropole Bolzano.

Jazyková situace

Provincie je oficiálně trojjazyčná. 69,15 % obyvatel mluví německy, 4,37 % má jako rodný jazyk ladinštinu a zbytek italštinu. Italsky mluvící obyvatelstvo se soustřeďuje v hlavním městě provincie Bolzanu (něm. Bozen) a v Meranu (něm. Meran). Italové žijí také ve městech Bressanone (něm. a čes. Brixen), Laives (něm. Leifers) a Bronzolo (něm. Branzoll). Ladinsky mluvící obyvatelstvo obývá Val Gardena (lad. Gherdëina, něm. Grödnertal) a Val Badia (lad. Le Gran Ega, něm. Gadertal).^[zdroj?]

Historie

Itálie toto území anektovala 10. září 1919 po porážce ústředních mocností v první světové válce. Převzala je jako členský stát vítězné Dohody od rozpadajícího se Rakouska-Uherska s odvoláním na londýnskou úmluvu z roku 1915.^[zdroj?]

Původně žili v regionu Ladinové, následně oblast obsadili Římané. V 6. až 7. století sem přišli Bavorové. V roce 740 se region stal součástí Franské říše. Roku 1363 přešel - jako celé tehdejší hrabství Tyrolsko - pod Habsburskou monarchii. Přibližně dvě třetiny lidí zde i v současnosti používají svůj rodný jazyk němčinu.^[zdroj?]

Politika

Provincie má širokou autonomii a je součástí autonomního regionu Trentino-Alto Adige. Zákon z roku 1972 však přenesl většinu pravomocí tohoto regionu na provincie; Jižní Tyrolsko tak de facto představuje samostatný region.^[2]

V čele provincie je guvernér (Landeshauptmann, doslova zemský hejtman), který je šéfem zemské vlády (Landesregierung). Zákonodárným sborem je Zemský sněm Jižního Tyrolska.

Politicky provincii suverénně dominuje Jihotyrolská lidová strana.^[3]

Výsledky posledních voleb do Zemského sněmu (říjen 2023)

Strana		Hlasy		Mandáty

Strana		Počet	%	Počet	±
	Jihotyrolská lidová strana	97 092	34.5	13	−2
	Team Köllensperger	31 201	11.1	4	-2
	Jihotyrolská svoboda	30 583	10.9	4	+2
	Zelení	25 445	9.1	3	±0
	Bratři Itálie	16 747	6.0	2	+1
	JWA – Wirth Anderlan	16 596	5.9	2	+2
	Svobodní	13 836	4.9	2	±0
	Demokratická strana	9 707	3.5	1	±0
	Za Jižní Tyrolsko s Widmannem	9 646	3.4	1	+1
	Liga–Společně za Jižní Tyrolsko	8 541	3.0	1	-3
	La Civica	7 301	2.6	1	+1
	Vita	7 22	2.6	1	+1
	Hnutí pěti hvězd	2 086	0.7	0	-1
	Enzian	1 990	0.7	0	±0
	Forza Alto Adige	1 625	0.6	0	±0
	Středopravice	1 601	0.6	0	±0
Celkem		281 219	100	35	±0
Zdroj: Provincie Bolzano

Povrch

Hory

Dolomity : Sasso Lungo, Sasso Piatto, Latemar, Sella, Piz Boe, Cima della Plose, Cima del Catinaccio, Sciliar
Sextenské Dolomity : Punta Tre Scarperi, Tre Cime di Lavaredo
Východní Alpy : Ortler (Ortler, Königspitze, Monte Zebrú, Vertainspitze), Ötztalské Alpy (Weisskugel, Similaun, Hohe Wilde)

Údolí

Val d'Adige: Val Passiria, Val d'Ultimo
Valle Isarco: Val di Tires, Val Gardena, Val Ridanna, Val Sarentino, Val d'Ega
Val Pusteria: Valli di Tures e Aurina, Val Badia, Valle di Casies, Val Fiscalina, Valle di Anterselva, Val di Landro.
Val Venosta: Val di Monastero, Val Soldana, Val Martello, Val di Senales

Okolní provincie



	Autonomní provincie Bolzano

Sondrio	Trento	Belluno

Odkazy

Reference

↑ http://demo.istat.it/bil2013/index04.html
↑ DUPALOVÁ, Gabriela. Jižní Tyrolsko [online]. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, rev. 2014 [cit. 2021-09-12]. Kapitola Historie, s. 26. Dostupné online.
↑ NORDSIECK, Wolfram. Italy / South Tyrol. Parties and Elections in Europe [online]. 2018 [cit. 2021-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-12-30. (v angličtině)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jižní Tyrolsko/Südtirol na Wikimedia Commons
Jižní Tyrolsko
Jižní Tyrolsko/Horní Adiže
Oficiální web autonomní provincie Bolzano

Galerie Jižní Tyrolsko/Südtirol na Wikimedia Commons

[1] ttp://demo.istat.it/bil2013/index04.html

[2] DUPALOVÁ, Gabriela. Jižní Tyrolsko [online]. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, rev. 2014 [cit. 2021-09-12]. Kapitola Historie, s. 26. Dostupné online.

[nordsieck-3] NORDSIECK, Wolfram. Italy / South Tyrol. Parties and Elections in Europe [online]. 2018 [cit. 2021-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-12-30. (v angličtině)

[1]

[2]

[3]

Navigation

Navigace

Tématické portály