Sýkora

Sýkora
	Sýkora koňadra
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neognathae);
Řád	pěvci (Passeriformes);
Čeleď	sýkorovití (Paridae);
Rod	sýkora;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sýkora je české rodové jméno pro ptáky většiny rodů z čeledi sýkorovitých. Výjimkou je moudivláček ohnivočelý (Cephalopyrus flammiceps), který byl mezi sýkorovité přesunut z čeledi moudivláčkovitých a zachoval si původní český název.

Dříve byla většina sýkor řazena do rodu Parus, ale postupně byly sýkory rozčleněny do 13 rodů a v rodu Parus zůstaly pouze 4 druhy.

Jedná se o poměrně běžné drobné ptáky. Mají poměrně velkou hlavu, téměř přímý špičatý zobák, silné nohy a drápy. Křídla mají krátká a zaoblená, ocas středně dlouhý. Přes většinu roku se vyskytují v hejnech i s dalšími ptačími druhy, např. s brhlíky, šoupálky a ostatními druhy drobných pěvců. V potravě převládá hmyz, který sbírají na stromech, proto pomáhají v boji s hmyzími škůdci. Sýkory obecně jsou velmi užitečnými ptáky. Sýkory se hmyzem živí i v zimě, kvůli čemuž mohou mít problémy s nalezením dostatečného množství potravy a velké množství jich přes zimu uhyne. Lze jim pomáhat např. budováním napajedel a budek, případně zimním přikrmováním. K přikrmování jsou vhodná olejnatá semena – například semena lnu, slunečnice, jádra ořechů, tykví, jablek apod.

Rody – druhy

Sýkora tibetská (*Pseudopodoces humilis*) byla mezi sýkory přeřazena z rodu (*Podoces*) z čeledi krkavcovitých, kde figurovala pod jménem „strakule tibetská“.

Český rodový název sýkora se používá pro ptáky 13 rodů.

Baeolophus Cabanis, 1850 – 4 druhy
- Baeolophus wollweberi (Bonaparte, 1850) – sýkora uzdičková
Cyanistes Kaup, 1829 – 3 druhy
- Cyanistes caeruleus (Linnaeus, 1758) – sýkora modřinka
- Cyanistes cyanus (Pallas, 1770) – sýkora azurová
Lophophanes Kaup, 1829 – 2 druhy
- Lophophanes cristatus (Linnaeus, 1758) – sýkora parukářka
Machlolophus Cabanis, 1850 – 4 druhy
Melaniparus Bonaparte, 1850 – 15 druhů
Melanochlora Lesson, 1839 – 1 druh
Pardaliparus de Sélys-Longchamps, 1884 – 3 druhy
Parus Linnaeus, 1758 – 4 druhy
- Parus major Linnaeus, 1758 – sýkora koňadra
Periparus Sélys Longchamps, 1884 – 3 druhy
- Periparus ater (Linnaeus, 1758) – sýkora uhelníček
Poecile Kaup, 1829 – 15 druhů
- Poecile cinctus (Boddaert, 1783) – sýkora laponská
- Poecile lugubris (Temminck, 1820) – sýkora temná
- Poecile montanus (Conrad, 1827) – sýkora lužní
- Poecile palustris (Linnaeus, 1758) – sýkora babka
Pseudopodoces Zarudny & Loudon, 1902 – 1 druh
Sittiparus de Sélys-Longchamps, 1884 – 2 druhy
Sylviparus Burton, 1836 – 1 druh

Starší homonyma

Dříve byly řazeny mezi sýkory i jiné druhy:

jako „sýkora mlynařík“ byl prezentován mlynařík dlouhoocasý z čeledi mlynaříkovitých
jako „sýkora vousatá“ byla prezentována sýkořice vousatá z čeledi Panuridae