Sýkora parukářka

Jak číst taxoboxSýkora parukářka
hlas sýkory parukářky ze Skotska
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Čeleďsýkorovití (Paridae)
Rodsýkora (Lophophanes)
Binomické jméno
Lophophanes cristatus
(Linnaeus, 1758)
Mapa s rozšířením sýkory parukářky
Mapa s rozšířením sýkory parukářky
Mapa s rozšířením sýkory parukářky
      celoroční výskyt
Synonyma
  • Parus cristatus Linnaeus, 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sýkora parukářka (Lophophanes cristatus, dříve Parus cristatus) je malý druh pěvce z čeledi sýkorovitých (Paridae).

Taxonomie

Druh se dělí na 6 poddruhů.

  • L. c. abadiedi
  • L. c. baschikiricus
  • L. c. cristatus
  • L. c. mitratus
  • L. c. scoticus
  • L. c. weigoldi

Popis

  • Délka těla: 12–13 cm
  • Rozpětí křídel: 17–20 cm
  • Hmotnost: 10–13 g[2]

Je o něco menší než vrabec. Mezi evropskými sýkorami je zcela nezaměnitelná, a to zejména díky výrazné chocholce na hlavě. Svrchní strana těla je hnědá, od černobílé hlavy jasně oddělená tmavým pruhem, který pokračuje až pod zobák, kde přechází do velké podélné skvrny. Spodina těla je hnědobílá a končetiny, zobák i oči tmavé. Obě pohlaví jsou si přitom velmi podobná.

Hlas

Vábení zní nejčastěji jako „cicigyrrrr“ nebo „gyrrrr“. Zpěv je tichý, cvrčivý.[3][4]

Rozšíření

Sýkora parukářka se vyskytuje na rozsáhlém území Evropy a západní Asie. Její areál rozšíření sahá od Španělska až po Ural, přičemž jeho severní hranice se nachází na severu Ruska a jižní pak v pásmu od jižního Španělska přes jih Francie a jižní Alpy po Bulharsko a Řecko.

Je stálá a vázaná především na jehličnaté lesy, může se však vyskytovat také v lesích smíšených či v parcích a zahradách s porosty jehličnanů.[3][4]

Výskyt v Česku

V České republice hnízdí až po nadmořskou výšku 1700 m n. m., a to v počtu 250–500 tisíc párů.[3] Její populační trend je stabilní.[5]

Chování

Je velmi čilá a dobře šplhá. Během zimního období se občas vyskytuje také ve smíšených hejnech s jinými druhy sýkor.[3]

Hnízdění

Hnízdí 1–2× ročně od března do července[4] v dutinách stromů, které sama buduje ve ztrouchnivělém dřevě. Občas využívá také budky.[3][6] V jedné snůšce je 5–7 světlých, 16,4–12,6 mm velkých,[3] hnědě skvrnitých vajec, na jejichž 13–16denní inkubaci se podílí samotná samice, kterou samec během tohoto období krmí. Mláďata hnízdo opouštějí po 18–22 dnech.

  • Vejce sýkory parukářky

    Vejce sýkory parukářky

Potrava

V létě se v její potravě objevují převážně malí bezobratlí, včetně členovců, hmyzu, jeho larev a pavouků, zatímco v zimě se živí semeny.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. ↑ GAINS, David. Crested Tit [online]. British Garden Birds [cit. 2010-11-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d e f DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 978-80-200-0927-2. S. 206. 
  4. ↑ a b c VOLKER, Dierschke. Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2009. ISBN 978-80-242-2193-9. S. 75. 
  5. ↑ Jednotný program sčítání ptáků [online]. Česká společnost ornitologická [cit. 2010-11-05]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b BEZZEL, Einhard. Ptáci. Dobřejovice: Rebo Productions CZ, 2003. ISBN 978-80-7234-292-1. S. 195. 

Literatura

  • BURNIE, David, a kol. Ptáci. Překlad Helena Kholová. Praha: Euromedia Group, k. s., 2008. ISBN 978-80-242-2235-6. S. 403. 

Související články

Další druhy sýkor vyskytující se na území ČR:

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 LC cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
Crested Tit (Lophophanes cristatus) (W1CDR0001462 BD1).ogg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 4.0

Calls of adult Crested Tits and nestlings, recorded in the Scottish Highlands

LophophanesCristatusIUCN.svg
Autor: SanoAK: Alexander Kürthy, Licence: CC BY-SA 4.0
Mapa rozšírenia druhu sýkorka chochlatá Lophophanes cristatus podľa IUCN verzia 2021.2 (Zostavil: BirdLife International and Handbook of the Birds of the World (2016) 2007.):
legenda: Hniezdiaca, celoročný výskyt (#008000)
Parus cristatus MWNH 2285.JPG
Autor: Klaus Rassinger und Gerhard Cammerer, Museum Wiesbaden, Licence: CC BY-SA 3.0
European crested tit Parus cristatus, egg, Coll. Museum Wiesbaden, Origin: Aßling, Bavaria, 12.05.1975, leg. W. Abelmann