Sýpka v Pernolci

Sýpka v Pernolci
Základní informace
Výstavba18. století
Poloha
AdresaPernolec, Částkov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°46′26,8″ s. š., 12°40′50,62″ v. d.
Pernolec
Pernolec
Další informace
Rejstříkové číslo památky29907/4-1726 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sýpka v Pernolci je barokní špýchar postavený na místě starší tvrze v Pernolci u Částkova v okrese Tachov. Tvrz jako panské sídlo sloužila od čtrnáctého do počátku sedmnáctého století. V osmnáctém století byla stržena a na jejím místě postavena sýpka. Z opevnění tvrze se dochoval vodní příkop a val.[1] Sýpka je od roku 1964 chráněna jako kulturní památka.[2]

Historie

Blíže neznámé panské sídlo stálo v Pernolci už v polovině třináctého století.[3] V roce 1251 na něm pravděpodobně sídlil vladyka Přibyslav se syny Závišem a Radoslavem. Patřila jim jen část vesnice a zbývající vlastnilo město Tachov.[4] Přibyslavovi potomci ve čtrnáctém století postavili tvrz,[5] kterou Otík z Pernolce prodal roku 1414 spolu se dvorem a částí vsi Hanuši Pehmovi z Osova. Jeho syn Petr zemřel bez dědiců a odúmrť získal od krále Ladislava v roce 1454 Levhart z Vydžína se synem Zikmundem.[4]

Z roku 1475 pochází zmínka o Martinu Plzeňském, ale není jasné, která část vesnice mu patřila. Nejpozději na počátku šestnáctého století získali část vsi s tvrzí Trautenbergové, z nichž Erhart a Ondřej se roku 1528 soudili u zemského soudu o majetek. V roce 1533 panství vlastnil Vilém Trautenberg, který je na krátkou dobu pronajal pánům z Reitzensteina.[6] Podle Augusta Sedláčka tvrz roku 1537 držel Jan Jiří z Reitzensteina, který ji pronajal Kryštofovi z Reitzensteina. Zároveň však vesnice patřila v letech 1533–1540 Vilémovi Trautenbergovi.[4] O dva roky později byl pánem vesnice opět Vilém Trautenberg.[6]

Po Vilémovi Trautenbergovi statek neznámým způsobem získal Kryštof Siebenhar z Almerschwinden s manželkou Kristýnou, rozenou z Kečova, která tvrz v roce 1563 prodala svému synovi Janu Siebenharovi, jemuž už patřil statek Trnová. Od Jana panství roku 1568 koupila Kateřina Kaplířová, rozená z Hartenberka. Dalšími majiteli byli v letech 1584–1600 tachovský písař Ondřej Tušner, poté jeho syn Jiří Adam Tušner a od roku 1612 Jan Adam Lochnár z Paliče.[6] Neznámo kdy se vlastníkem Pernolce stal Jan Kfelíř ze Zakšova[6] a připojil jej k částkovskému panství.[4] Za účast ve stavovském povstání v letech 1618–1620 přišel o majetek, který roku 1624 koupil Jan starší Říčanský z Říčan. Jeho tři dcery Pernolec roku 1657 prodaly Marku Alexandrovi z Brisigellle. Po jeho smrti statek spravovala za nezletilé syny vdova Anna Barbora,[6] rozená z Talmberka, která zadlužené panství Pernolec a Částkov prodala v roce 1718 hraběti Janu Antonínovi Losymu. Od té doby Pernolec zůstal částí tachovského panství.[3] Někdy v osmnáctém století byla stará tvrz stržena a na jejím místě postavena barokní sýpka. Obilí se v ní skladovalo až do druhé poloviny dvacátého století. Poté byla sýpka opuštěna a začala chátrat.[7] Noví majitelé, kteří budovu získali v roce 2004, sýpku opravili a obnovili vodní příkop.[8]

Stavební podoba

Podoba tvrze ze čtrnáctého století je neznámá, ale pravděpodobně ji tvořila jediná budova chráněná vodním příkopem, který se dochoval až do devatenáctého století. Zdivo sýpky je novostavbou z osmnáctého století, a neobsahuje pozůstatky dobře zachované tvrze, jak se předpokládalo až do roku 1984.[7]

Dvoupatrová sýpka má čtvercový půdorys s hranou dlouhou patnáct metrů, valbovou střechu[1] a v jejím zdivu je použitá řada barokních kamenických detailů.[7] Přístup přes vodní příkop umožňuje kamenný most, po kterém se vchází do předsíně.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Sýpka – původně tvrz [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-02-14]. Dostupné online. 
  2. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-02-14]. Identifikátor záznamu 141315 : Tvrziště se sýpkou. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. ↑ a b ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. Díl 2. N–Ž. Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Pernolec, s. 179. Dále jen Úlovec (2005). 
  4. ↑ a b c d SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Tachova, s. 106. 
  5. ↑ Úlovec (2005), s. 180.
  6. ↑ a b c d e Úlovec (2005), s. 178.
  7. ↑ a b c Úlovec (2005), s. 180.
  8. ↑ HORÁČEK, Matouš. Tvrz v Pernolci [online]. Tachovsko [cit. 2019-02-14]. Dostupné online. 

Literatura

  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Pernolec – tvrz, s. 253. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Pernolec1.jpg
Autor: Pastorius, Licence: CC BY 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: