Sýpky (Jaroměřice nad Rokytnou)
Sýpky | |
---|---|
(c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0 Celkový pohled na obě křídla sýpky. Vpravo výtah | |
Základní informace | |
Výstavba | 17. století |
Materiály | kámen a cihla |
Poloha | |
Adresa | Jaroměřice nad Rokytnou, Česko |
Ulice | Jiráskova a Kaunicova |
Souřadnice | 49°5′35,16″ s. š., 15°53′3,12″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 28324/7-2689 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sýpky bývalé Ústřední vojenské zásobárny v Jaroměřicích nad Rokytnou jsou kulturní památkou z poloviny 17. století.[1]
Historie
Budovu sýpky nechal zbudovat první questenberský majitel Jaroměřic Gerhard Questenberk v roce 1642[2]; byl to čas třicetileté války a ta její dokončení oddálila na rok 1648. Sýpku tedy dobudovali až za vlády Gerhardova nástupce Jana Antonína, a to pouze její východní křídlo orientované od jihojihozápadu k severoseverovýchodu. Sýpka poté sloužila Ústřední vojenské zásobárně, vyráběl se v ní i střelný prach[3], a byla proto střežena vojenským oddílem. Na rozdíl od jiných staveb přečkala sýpka staletí v podstatě nezměněné podobě. Její budovu najdeme i na lunetě zachycující Jaroměřice před jejich rozsáhlou barokní přestavbou započatou začátkem 18. století Janem Adamem Questenberkem.
I když byla stavba veliká, někdy ji přetěžovali, a tak došlo roku 1723 k jejímu poškození. Jan Adam tedy nechal sýpku obnovit (došlo k vyztužení trámoví) a v pravém úhlu k dosavadní budově přikázal přistavět nové stejně vysoké křídlo. V této stavbě, kterou projektoval Tobiáš Gravani, našel byt i panský obročí[4].
Sýpky se později staly skladištěm Hospodářského družstva. Jako kulturní památka byly klasifikovány v roce 1958.
Objekt
Přízemí budovy má klenutou klenbu posazenou na statných pilířích. Poschodí drží silné dubové sloupy s vyřezanou patkou a hlavicí. Za trámoví posloužilo dubové a jedlové dřevo. Toto technické provedení bylo jedním z důvodů, proč byl objektu přiznán status kulturní památky[3]. Kamenné jsou zárubně dveří, oken a klenutí; na zárubeň v průjezdu stavebníci vytesali letopočet s iniciály Gerharda Questenberka.
- (c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0
Detail severní zdi dokládající technický stav
- (c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0
Detail z jižní zdi a výsypníky na zdi východní
Reference
- ↑ Sýpka. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-08-26]. Dostupné online.
- ↑ FIŠER, J. Chrám sv. Markéty, panny a mučednice v Jaroměřicích n. Rok. Jaroměřice nad Rokytnou, 1939. 138 s.
- ↑ a b PLICHTA, A. Jaroměřicko. Dějiny Jaroměřic nad Rokytnou a okolí. Díl I. 1. vyd. Arca JiMfa : Třebíč, 1994. ISBN 80-85766-38-8
- ↑ PLICHTA, A. Jaroměřicko. Dějiny Jaroměřic nad Rokytnou a okolí. Díl II. 1. vyd. Arca JiMfa : Třebíč, 1994. ISBN 80-85766-39-6
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sýpky na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0
Jaroměřice nad Rokytnou. Sýpka z roku 1648. Jižní zeď
(c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0
Jaroměřice nad Rokytnou. Sýpka z roku 1648. Jihozápadní pohled
(c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0
Jaroměřice nad Rokytnou. Sýpka z roku 1648. Severní pohled
(c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0
Jaroměřice nad Rokytnou. Sýpka z roku 1648. Západní pohled