Ilustrace součtu dvou matic. V matematice je součet matic [ 1] binární operace na množině matic stejného typu definovaná sčítáním po složkách, tj. sečtením prvků na odpovídajících pozicích. Existují ale i další operace, které lze považovat za formu součtu matic a to direktní součet a Kroneckerův součet .
Součet po prvcíchStandardní součet matic je definován pro dvě matice stejných rozměrů. Součet dvou matic A {\displaystyle {\boldsymbol {A}}} a B {\displaystyle {\boldsymbol {B}}} typu m × n {\displaystyle m\times n} je opět matice typu m × n {\displaystyle m\times n} , která je vypočtena součtem prvků na stejných pozicích. Značí se A + B {\displaystyle {\boldsymbol {A}}+{\boldsymbol {B}}} a formálně je definována vztahem ( A + B ) i j = a i j + b i j {\displaystyle ({\boldsymbol {A}}+{\boldsymbol {B}})_{ij}=a_{ij}+b_{ij}} . Rozepsáno podrobněji:
A + B = ( a 11 a 12 ⋯ a 1 n a 21 a 22 ⋯ a 2 n ⋮ ⋮ ⋱ ⋮ a m 1 a m 2 ⋯ a m n ) + ( b 11 b 12 ⋯ b 1 n b 21 b 22 ⋯ b 2 n ⋮ ⋮ ⋱ ⋮ b m 1 b m 2 ⋯ b m n ) = ( a 11 + b 11 a 12 + b 12 ⋯ a 1 n + b 1 n a 21 + b 21 a 22 + b 22 ⋯ a 2 n + b 2 n ⋮ ⋮ ⋱ ⋮ a m 1 + b m 1 a m 2 + b m 2 ⋯ a m n + b m n ) {\displaystyle {\begin{aligned}{\boldsymbol {A}}+{\boldsymbol {B}}&={\begin{pmatrix}a_{11}&a_{12}&\cdots &a_{1n}\\a_{21}&a_{22}&\cdots &a_{2n}\\\vdots &\vdots &\ddots &\vdots \\a_{m1}&a_{m2}&\cdots &a_{mn}\\\end{pmatrix}}+{\begin{pmatrix}b_{11}&b_{12}&\cdots &b_{1n}\\b_{21}&b_{22}&\cdots &b_{2n}\\\vdots &\vdots &\ddots &\vdots \\b_{m1}&b_{m2}&\cdots &b_{mn}\\\end{pmatrix}}\\&={\begin{pmatrix}a_{11}+b_{11}&a_{12}+b_{12}&\cdots &a_{1n}+b_{1n}\\a_{21}+b_{21}&a_{22}+b_{22}&\cdots &a_{2n}+b_{2n}\\\vdots &\vdots &\ddots &\vdots \\a_{m1}+b_{m1}&a_{m2}+b_{m2}&\cdots &a_{mn}+b_{mn}\\\end{pmatrix}}\\\end{aligned}}\,\!} Například:
( 1 3 1 0 1 2 ) + ( 0 0 7 5 2 1 ) = ( 1 + 0 3 + 0 1 + 7 0 + 5 1 + 2 2 + 1 ) = ( 1 3 8 5 3 3 ) {\displaystyle {\begin{pmatrix}1&3\\1&0\\1&2\end{pmatrix}}+{\begin{pmatrix}0&0\\7&5\\2&1\end{pmatrix}}={\begin{pmatrix}1+0&3+0\\1+7&0+5\\1+2&2+1\end{pmatrix}}={\begin{pmatrix}1&3\\8&5\\3&3\end{pmatrix}}} Matice stejného typu lze i vzájemně odečítat. Rozdíl matic A − B {\displaystyle {\boldsymbol {A}}-{\boldsymbol {B}}} je dán rozdíly prvků matic A {\displaystyle {\boldsymbol {A}}} a B {\displaystyle {\boldsymbol {B}}} na odpovídajících pozicích, čili ( A − B ) i j = a i j − b i j {\displaystyle ({\boldsymbol {A}}-{\boldsymbol {B}})_{ij}=a_{ij}-b_{ij}} . Vzhledem k tomu, že rozdíl je zvláštním případem součtu: A − B = A + ( − 1 ) B {\displaystyle {\boldsymbol {A}}-{\boldsymbol {B}}={\boldsymbol {A}}+(-1){\boldsymbol {B}}} , má výsledná matice stejné rozměry jako A {\displaystyle {\boldsymbol {A}}} i B {\displaystyle {\boldsymbol {B}}} . Například:
( 1 3 1 0 1 2 ) − ( 0 0 7 5 2 1 ) = ( 1 − 0 3 − 0 1 − 7 0 − 5 1 − 2 2 − 1 ) = ( 1 3 − 6 − 5 − 1 1 ) {\displaystyle {\begin{pmatrix}1&3\\1&0\\1&2\end{pmatrix}}-{\begin{pmatrix}0&0\\7&5\\2&1\end{pmatrix}}={\begin{pmatrix}1-0&3-0\\1-7&0-5\\1-2&2-1\end{pmatrix}}={\begin{pmatrix}1&3\\-6&-5\\-1&1\end{pmatrix}}}
Direktní součetDalší operace, která se používá méně často, je přímý součet (zápis ⊕). Kronekerův součet se též značí ⊕; rozdíl by měl být zřejmý. Přímý součet jakékoli dvojice matic A {\displaystyle {\boldsymbol {A}}} typu m × n {\displaystyle m\times n} a B {\displaystyle {\boldsymbol {B}}} typu p × q {\displaystyle p\times q} je matice typu ( m + p ) × ( n + q ) {\displaystyle (m+p)\times (n+q)} a definována vztahem [ 2]
A ⊕ B = ( A 0 0 B ) = ( a 11 ⋯ a 1 n 0 ⋯ 0 ⋮ ⋱ ⋮ ⋮ ⋱ ⋮ a m 1 ⋯ a m n 0 ⋯ 0 0 ⋯ 0 b 11 ⋯ b 1 q ⋮ ⋱ ⋮ ⋮ ⋱ ⋮ 0 ⋯ 0 b p 1 ⋯ b p q ) {\displaystyle {\boldsymbol {A}}\oplus {\boldsymbol {B}}={\begin{pmatrix}{\boldsymbol {A}}&{\boldsymbol {0}}\\{\boldsymbol {0}}&{\boldsymbol {B}}\end{pmatrix}}={\begin{pmatrix}a_{11}&\cdots &a_{1n}&0&\cdots &0\\\vdots &\ddots &\vdots &\vdots &\ddots &\vdots \\a_{m1}&\cdots &a_{mn}&0&\cdots &0\\0&\cdots &0&b_{11}&\cdots &b_{1q}\\\vdots &\ddots &\vdots &\vdots &\ddots &\vdots \\0&\cdots &0&b_{p1}&\cdots &b_{pq}\end{pmatrix}}} Například,
( 1 3 2 2 3 1 ) ⊕ ( 1 6 0 1 ) = ( 1 3 2 0 0 2 3 1 0 0 0 0 0 1 6 0 0 0 0 1 ) {\displaystyle {\begin{pmatrix}1&3&2\\2&3&1\end{pmatrix}}\oplus {\begin{pmatrix}1&6\\0&1\end{pmatrix}}={\begin{pmatrix}1&3&2&0&0\\2&3&1&0&0\\0&0&0&1&6\\0&0&0&0&1\end{pmatrix}}} Přímý součet matic je speciální typ blokové matice , konkrétně přímý součet čtvercových matic je bloková diagonální matice .
Přímý součet n {\displaystyle n} matic je dán vztahem:
⨁ i = 1 n A i = d i a g ( A 1 , A 2 , A 3 , … , A n ) = ( A 1 0 ⋯ 0 0 A 2 ⋯ 0 ⋮ ⋮ ⋱ ⋮ 0 0 ⋯ A n ) , {\displaystyle \bigoplus _{i=1}^{n}{\boldsymbol {A}}_{i}={\rm {diag}}({\boldsymbol {A}}_{1},{\boldsymbol {A}}_{2},{\boldsymbol {A}}_{3},\dots ,{\boldsymbol {A}}_{n})={\begin{pmatrix}{\boldsymbol {A}}_{1}&{\boldsymbol {0}}&\cdots &{\boldsymbol {0}}\\{\boldsymbol {0}}&{\boldsymbol {A}}_{2}&\cdots &{\boldsymbol {0}}\\\vdots &\vdots &\ddots &\vdots \\{\boldsymbol {0}}&{\boldsymbol {0}}&\cdots &{\boldsymbol {A}}_{n}\\\end{pmatrix}}\,\!,} kde nuly značí nulové matice odpovídajících rozměrů.
Například matice sousednosti sjednocení disjunktních grafů nebo multigrafů je přímým součtem matic sousedností grafů v sjednocení.
Kroneckerův součetKroneckerův součet se liší od přímého součtu, ale používá stejnou značku ⊕. Definuje se použitím Kroneckerova součinu ⊗ a normálního maticového součtu. Pokud A {\displaystyle {\boldsymbol {A}}} je typu n × n {\displaystyle n\times n} , B {\displaystyle {\boldsymbol {B}}} je typu m × m {\displaystyle m\times m} a I k {\displaystyle \mathbf {I} _{k}} označuje jednotkovou matici k × k {\displaystyle k\times k} , pak Kroneckerův součet matic je definován předpisem:
A ⊕ B = A ⊗ I m + I n ⊗ B {\displaystyle {\boldsymbol {A}}\oplus {\boldsymbol {B}}={\boldsymbol {A}}\otimes \mathbf {I} _{m}+\mathbf {I} _{n}\otimes {\boldsymbol {B}}}
Odkazy
Reference V tomto článku byl použit překlad textu z článku Matrix addition na anglické Wikipedii.
Literatura BÄRTSCH, Hans-Jochen. Matematické vzorce . Praha: Academia, 2006. 832 s. ISBN 80-200-1448-9 . Kapitola Matice, s. 180–198. BEČVÁŘ, Jindřich. Lineární algebra . 1.. vyd. Praha: Matfyzpress, 2019. 436 s. ISBN 978-80-7378-392-1 . HLADÍK, Milan. Lineární algebra (nejen) pro informatiky . 1.. vyd. Praha: Matfyzpress, 2019. 328 s. ISBN 978-80-7378-378-5 . S. 39. Petr Olšák: Lineární algebra Luboš Motl, Miloš Zahradník: Pěstujeme lineární algebru LIPSCHUTZ, S.; LIPSON, M., 2009. Linear Algebra . [s.l.]: [s.n.]. (Schaum's Outline Series). ISBN 978-0-07-154352-1 . Je zde použita šablona {{Cite book }}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Související články
Externí odkazyČesky:
Anglicky: