9K37 Buk

9K37 Buk
Buk-M1-2 v roce 2010
Typ	protiletadlový raketový komplet středního dosahu
Místo původu	Sovětský svaz Sovětský svaz Rusko Rusko
Historie služby
Ve službě	1980-dosud
Používána	Viz
Války	válka v Jižní Osetii Druhá válka o Náhorní Karabach válka na východní Ukrajině Ruská invaze na Ukrajinu
Historie výroby
Navrženo	1972
Výrobce	Almaz-Antej

Buk je série samohybných protiletadlových systémů středního doletu vyvinutých v SSSR a následně v Rusku. Je navržen k boji proti střelám s plochou dráhou letu, chytrým pumám, letounům i vrtulníkům a bezpilotním letounům.^[1]

Jde o následníka systému 2K12 Kub (kód NATO SA-6 "Gainful").^[2] První verze Buku dostala v indexu GRAU označení 9K37 a na západě SA-11 "Gadfly". Systém byl nadále upravován a vylepšován. Dostal nové střely a označení Buk-M1-2 a Buk-M2. V kódu NATO obdržely název SA-17 "Grizzly". Od roku 2013 se vyrábí a zavádí do služby nejnovější verze „Buk-M3“, která dostala označením SA-27.^[3][4]

Námořní verze systému, navržená v MNIIRE Altair (v současné době součástí GSKB Almaz-Antěj) pro ruské námořnictvo, obdržela v rámci indexu GRAU označení 3S90M, zatímco v kódu NATO Gollum a v rámci amerického ministerstva obrany SA-N-7C. Námořní verze systému měly být dodávány od roku 2014.^[5]

Raketou tohoto systému^[6][7][8][9] odpálenou pravděpodobně z území ovládaného proruskými povstalci^[10][11][12] byl během ukrajinské občanské války sestřelen malajsijský civilní Boeing 777 letu MH17.^[13] Na místě katastrofy byly, podle vysílání nizozemské televizní stanice RTL, nalezeny střepiny odpovídající úlomkům hlavice rakety „Buk“.^[6][9] 18. března 2015 informovala agentura Jane's, specializovaná na oblast vojenství a obranných technologií, že předběžné závěry vyšetřování, uniklé do nizozemských médií, nasvědčují tomu, že stroj byl sestřelen raketou systému Buk-M1-2 ruských ozbrojených sil, pravděpodobně s ruskou obsluhou.^[14] 13. října 2015 oznámil Nizozemský bezpečnostní úřad, že let Malaysia Airlines 17 byl sestřelen raketou odpálenou z protiletadlového systému 9K37 Buk.^[15][16] Incidentem se také zabývá separátní kriminální vyšetřování.^[15] 28. září 2016 bylo mezinárodní vyšetřovací komisí potvrzeno, že raketový systém byl na povstalci držené území převezen z Ruska, na jehož území se po provedení útoku vrátil.^[17]

• Ázerbájdžán Ázerbájdžán^[18]
• Bělorusko Bělorusko^[19]
• Egypt Egypt – Verze Buk-M1 a Buk-M2^[20]
• Gruzie Gruzie^[21]
• Indie Indie^[22]
• Severní Korea Severní Korea^[23]
• Čína Čína^[24] – Vylepšená varianta jako HQ-16 o námořní system VLS. Společný rusko-čínský projekt na vylepšení námořního 9K37M1-2 system 'Štil' (SA-N-12).
• Rusko Rusko – K roku 2012 více než 350 ks variant 9K37 a 9K317,^[25]. Plánována výměna kompletů 9K37 na nové 9K317^[26], do roku 2020 by mělo být vyměněno kolem 70 % systému.^[27][28]
• Sýrie Sýrie^[29] 8 kompletů 9K317E Buk-M2E dodáno z Ruska v roce 2011^[30] Buk-M2E.^[31] + 20 Buk-M1-2^[32]
• Ukrajina Ukrajina^[33] V roce 2023 začala být ukrajinská vypouštěcí zařízení adaptována pro americké střely Sea Sparrow,^[34] které ale mají kratší dosah než původní, což si vynutily zmenšující se zásoby původních střel v důsledku bojů během ruské invaze.
• Venezuela Venezuela – Obdržela verzi Buk-M2EK^[35] (20 objednaných).^[36]

• Finsko Finsko – Finsko od roku 1996 používalo raketové systémy Buk, které od Ruska obdrželo jako platbu dluhu.^[37] Vzhledem k obavám ohledně náchylnosti systému ohledně elektronického boje, urychlilo Finsko plány na nahrazení raketovým systémem NASAMS 2, který byl vybrán roku 2009.^[38][39][40]
• Sovětský svaz Sovětský svaz

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 9K37 Buk na Wikimedia Commons
• (anglicky) Popis systému Buk Archivováno 11. 5. 2018 na Wayback Machine.
• (slovensky) 9K37 na www.military.cz
• 9K37 Buk na www.valka.cz