SAIMAN 202
| SAIMAN 202 | |
|---|---|
.JPG) SAIMAN 202 | |
| Určení | cvičný letoun |
| Výrobce | SAIMAN |
| Šéfkonstruktér | ing. Mario Bottini |
| První let | 1938 |
| Uživatel | Regia Aeronautica Royal Air Force, Luftwaffe |
| Vyrobeno kusů | 390 |
| Cena za kus | do 90 000 lir |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
SAIMAN 202 byl italský celodřevěný jednomotorový dvoumístný samonosný dolnoplošník se sedadly vedle sebe s pevným podvozkem ostruhového typu.
Vznik
V lednu 1937 vypsalo italské ministerstvo letectví soutěž na letoun kategorie pro malou turistiku. Stanovený termín předvedení sedmi přihlášených leteckých výrobců se musel několikrát odkládat, nestihlo se ani představení vítěze konkurzu na podzim 1937 na aerosalonu v Miláně. Státní podsekretář v italském ministerstvu letectví, generál Valle, byl nucen prodloužit konání soutěže na letišti Guidonia na 1. březen 1938. V tento den se objevily pouze dva typy, Ambrosini SAI.3 a SAIMAN 202 s invertním řadovým čtyřválcem Alfa Romeo 110 o 88 kW, zalétaný počátkem roku na továrním letišti Lido di Roma. S mírným opožděním byl ještě přijat letoun L.A.A. ND-6.
Vývoj
Prototyp SAIMAN 202 (imatrikulace I-BOTT) se společně se svými konkurenty zúčastnil závodu III. Avio Raduno del Littorio, který probíhal od 16. do 24. července 1938 mezi Rimini a Benátkami. Ministerstvo ohodnotilo jako nejlepší italskou konstrukci své třídy SAIMAN 202, především pro jeho letové vlastnosti, možnosti údržby a cenu.
Po testech a soutěžích byl již mezi zákazníky znám a firma Societá Anonima Industrie Mecchaniche Aeronautiche Navali obdržela prvních šest objednávek od soukromých uživatelů. Dodávky byly zahájeny v srpnu 1938. V březnu 1939 ministerstvo objednalo sériovou výrobu 100 kusů pro civilní sektor.
.JPG)
Pro IV. závod Avio Raduno del Littorio, který se konal v červnu 1939, byla zkonstruována verze SAIMAN 202RL s maximální rychlostí 270 km/h a zvětšená čtyřmístná varianta SAIMAN 204R s pohonnou jednotkou Alfa Romeo 115 o výkonu 136 kW. Typ 204R byl následně upraven na standard SAIMAN 202VSV pro nácvik létání bez vnější viditelnosti.
V září 1939 padlo rozhodnutí o zařazení typu do druhé fáze základního leteckého výcviku italského vojenského letectva. Společně s velkou objednávkou u mateřské továrny zadalo ministerstvo letectví licenční stavbu u společností CNA v Římě, SACA v Brindisi a Caproni v Predappiu. Objednávka osmdesáti kusů u Caproni byla nakonec zrušena. Prvních 10 exemplářů pro Regia Aeronautica bylo dodáno v prosinci 1939, ve stejné době bylo v civilním sektoru registrováno 36 kusů. Sériové stroje byly dodávány ve verzích SAIMAN 202bis a 202M, rozeznatelných v odlišném prosklení boků kabiny. Výroba pokračovala u firmy Societá Anonima Construzionyi Aeronavali do června 1949.
Nasazení
Letouny byly dodávány do leteckých škol, ke spojovací službě i jako osobní letouny leteckých přidělenců v různých částech Evropy. Němci po kapitulaci Itálie ukořistili 121 kusů, Mussoliniho Aviazione della Repubblica Sociale používala kolem 20 kusů a několik jich létalo i v rámci RAF. Také spojenecká Aeronautica Cobelligerante Italiana si ponechala své SAIMANy 202.
Specifikace
Technické údaje
- Osádka: 2
- Rozpětí: 10,66 m
- Délka: 7,65 m
- Výška: 1,91 m
- Nosná plocha: 17,66 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 670 kg
- Vzletová hmotnost: 930 kg
- Pohonná jednotka: 1 × vzduchem chlazený invertní čtyřválcový řadový motor Alfa Romeo 110-1
- Výkon pohonné jednotky: 89 kW (120 hp)
Výkony
- Maximální rychlost: 221 km/h
- Cestovní rychlost: 174 km/h
- Výstup na 3000 m: 18,5 min
- Dostup: 5050 m
- Dolet: 600 km
Odkazy
Literatura
- NĚMEČEK, Václav. SAIMAN 202. Letectví a kosmonautika. Leden 1995, roč. LXXI., čís. 1, s. 34. ISSN 0024-1156.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu SAIMAN 202 na Wikimedia Commons - Kamufláže letounu SAIMAN 202[nedostupný zdroj]
- Fotogalerie letounu SAIMAN 202
Média použitá na této stránce
Autor: Ennio Varani, Licence: CC BY-SA 3.0
The cockpit of the Saiman 202M on display in the northern hangar of the Gianni Caproni Museum of Aeronautics in Trento, Italy.
Royal Air Force- Italy, the Balkans and South-east Europe, 1942-1945.
Wing Commander W G G Duncan-Smith, Wing Commander Flying, No. 244 Wing RAF, with "Bonzo", a bulldog mascot of one of the squadrons of the Wing, standing by his personal communications aircraft, a commandeered Italian Saiman 202, at Tortorella, Italy. Duncan-Smith joined the RAFVR as a Sergeant pilot before the War and flew his first operations with No. 611 Squadron RAF in October 1940. As his successes steadily mounted he was commissioned in spring 1941 and was then posted as a flight commander to No. 603 Squadron RAF in August 1941. Following a period of illness he was posted as adjutant to Southend airfield in January 1942, but eventually joined No. 411 Squadron RCAF as flight commander. In March 1942 Duncan-Smith was given the command of No. 604 Squadron RAF, and then led the Norwegian Spitfire Wing at North Weald until December 1942 when he was appointed Wing Commander Tactics at HQ Fighter Command. In May 1943 he arrived in the Mediterranean theatre, temporarily commanding the Luqa Fighter Wing on Malta before becoming Wing Leader of No. 244 Wing RAF in late July. Duncan Smith was promoted Group Captain in November 1943 and took command of of No. 324 Wing RAF with whom he continued to fly operationally until March 1945. His final victory score was 17 enemy aircraft confirmed destroyed and two shared.
Autor: MLWatts, Licence: CC BY-SA 3.0
Rear fuselage and tail of the Saiman 202M on display at the Gianni Caproni Museum of Aeronautics (MM. 52163, later I-BIOL).
Autor: MLWatts, Licence: CC BY-SA 3.0
Front view of the Saiman 202M on display at the Gianni Caproni Museum of Aeronautics (MM. 52163, later I-BIOL).