SALT
SALT (akronym z anglického Strategic Arms Limitation Talks – Rozhovory o omezení strategických zbraní) je série bilaterálních smluv mezi Sovětským svazem a Spojenými státy americkými, kterým předcházely jejich rozhovory o omezení strategických zbraní.
Kontext
Tehdejší Sovětský svaz a Spojené státy byly v 70. letech dvě největší světové supervelmoci, nevojenskými prostředky bojující o geopolitický vliv v rámci Studené války. Předchozí období (zhruba od konce války do počátku 60. let) by se dal označit jako fáze vývoje a testování jejich jaderných zbraní – Spojené státy vyvinuly první jadernou zbraň na světě v Projektu Manhattan ještě za 2. světové války, Sovětský svaz pak v roce 1949. Testování jaderných zbraní těchto mocností, zejména po testu mohutné Car-bomby v roce 1961, rozvířilo mezinárodní nevoli k dalšímu směřování tímto směrem, spolu s obavami, že síla těchto zbraní by v případě rozpoutání jaderného konfliktu byla dostatečná na vyhlazení veškerého života na Zemi.
SALT I
Vyjednávání nad SALT I trvala od 17. listopadu 1969 do května 1972 v řadě setkání v Helsinkách a Vídni. Jednání uvízla na mrtvém bodě. Výsledek se dostavil až v květnu 1971, kdy bylo dosaženo shody v oblasti systémů ABM. Další rozhovory vedly k dohodě a závěru jednání, kdy 26. května 1972 v Moskvě prezident Richard Nixon a Leonid Brežněv podepsali Smlouvu o antibalistických raketách (Smlouva ABM), která byla uzavřena na dobu neurčenou (se šestiměsíční výpovědní lhůtou) a zavazovala Spojené státy americké a Sovětský svaz k omezení počtu antibalistických raketových systémů. Dále podepsali Prozatímní dohodu mezi Spojenými státy a Svazem Sovětských socialistických republik o některých opatřeních s ohledem na omezení strategických útočných zbraní, zkráceně nazývanou Smlouva SALT I která byla uzavřena na dobu pěti let s platností od 1. červenec 1972 a zavazovala obě strany k omezení interkontinentálních střel (ICBM), střel SLBM a ponorek s těmito zbraněmi na palubě. Bylo dosaženo i dalších vzájemných dohod, což pomohlo k rozšíření vztahů mezi Spojenými státy a Sovětským svazem.[1][2][3]
SALT II
Smlouva SALT II byla uzavřena ve Vídni dne 18. června 1979. Rozhovory, vedoucí k jejímu podepsání se však datují od roku 1972. Hlavní podstatou SALT II bylo omezení či zakázání vývoje některých druhů balistických raket s jadernými hlavicemi.
Následující smlouvy omezující jaderné zbraně
- Strategic Arms Reduction Treaty – START, několik mezinárodních smluv o snížení počtu strategických zbraní, které navázaly na smlouvy SALT
- Comprehensive Test Ban Treaty – smlouva o zakázání testování jaderných zbraní.
Odkazy
Reference
- ↑ Plný text dohody o omezení strategických útočných zbraní - http://www.fas.org/nuke/control/salt1/text/salt1.htm
- ↑ The State Department web site archive, Strategic arms limitation talks (SALT I) - http://www.state.gov/www/global/arms/treaties/salt1.html
- ↑ Armáda České republiky, historie strategických smluv - http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=5479 Archivováno 5. 12. 2008 na Wayback Machine.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu SALT na Wikimedia Commons - (anglicky) Text SALT I
- (anglicky) Text SALT II (1. část), (2. část)
Média použitá na této stránce
President Jimmy Carter and Soviet General Secretary Leonid Brezhnev sign the Strategic Arms Limitation Talks (SALT II) treaty, June 18, 1979, in Vienna.
President Gerald Ford and Soviet General Secretary Leonid Brezhnev sign a Joint Communiqué following talks on the limitation of strategic offensive arms. The document was signed in the conference hall of the Okeansky Sanitarium, Vladivostok, USSR.