SMART-1

Smart-1
COSPAR2003-043C
Katalogové číslo27949
Start27. září 2003
KosmodromGuyanské kosmické centrum Kourou
Nosná raketaAriane 5G
Typ oběžné dráhyselenocentrická dráha
Stav objektučinnost sondy ukončena
ZánikZánik
ZánikDopad na povrch Měsíce
3. září 2006 5:42:22 UTC
ProvozovatelESA
VýrobceESA
Druhměsíční sonda
Hmotnost367 kg
Parametry dráhy
Apogeum4 600 km
Perigeum2 205 km
Sklon dráhy90,26°
Doba oběhu4,95 h
Excentricita dráhy0,352 054
Oficiální webOficiální web
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Smart-1 je první evropskou kosmickou sondou organizace ESA určenou k průzkumu Měsíce a rovněž první evropskou sondou, která ke svému pohonu využívá iontového Hallova motoru. Její název je zkratkou „Small Missions for Advanced Research in Technology - 1“. Je prvním zástupcem řady tzv. „flexi missions“, tedy malých a levných automatů ověřujících nové technologie. Proto i její výrobní cena 110 mil. euro je poměrně nízká.

Cíle mise

  • technologické cíle - ověření nového iontového motoru a testování nových miniaturizovaných přístrojů pro sběr dat.
  • vědecké cíle - získání nových poznatků o měsíční geologii, morfologii, topografii a mineralogii. Studium tektonické aktivity a procesů, které formovaly Měsíc při jeho vývoji.

Popis sondy

Smart-1 má tvar krychle o délce hrany 1 m, která je vybavena párem solárních článků. Startovní hmotnost dosahovala 367 kg, z čehož téměř 80 kg bylo tvořeno pohonnou látkou, xenonem iontového motoru sondy. Iontový motor PPS1350, vyrobený francouzskou firmou SNECMA, využívá elektrostatické pole k ionizaci xenonu a jeho urychlení z trysky motoru. Výstupní rychlost ionizovaného plynu je značně vysoká, u motoru SMART-1 dosahuje 16,4 km/s, a proto i výsledný specifický impulz motoru je vysoký. Jeho hodnota je 16,4 kN·s/kg což je přibližně pětinásobkem hodnoty dosahované u klasických raketových motorů spalujících chemické pohonné hmoty. Výsledný tah motoru je ovšem malý a dosahuje až 70 mN při příkonu 1350 W elektrické energie dodávané z páru slunečních článků.

Vědecká výbava sondy, na kterou připadá 15 kg, obsahuje 8 přístrojů mezi nimiž je AMIE (Asteroid – Moon Micro Imager Experiment) – hlavní zobrazovací zařízení o rozlišení 1024x1024 pixelů, dále EPDP což je diagnostický modul iontového motoru, KaTE (Ka-band Telemetry and Telecommand Experiment) – komunikační modul ověřující využitelnost komunikace v pásmech X (8 GHz) a Ka (32/34 GHz), a další přístroje.

Průběh letu

Záblesk po dopadu sondy SMART-1 na povrch Měsíce

Sonda byla vypuštěna 27. září 2003 nosnou raketou Ariane 5 z Guyanského kosmického centra v Kourou. Po 42 minutách dosáhla výchozí přechodové dráhy s výškou 7 035 × 42 223 km. Od této chvíle začala iontovým motorem zvyšovat svou rychlost a tím se po spirálovité dráze vzdalovat od Země. Dne 11. listopadu 2004 prošla Lagrangeovým bodem L1 soustavy Země-Měsíc a dostala se do sféry gravitačního vlivu Měsíce. Dne 15. listopadu v 17:46 UT se sonda poprvé dostala do periselenia polární oběžné dráhy okolo Měsíce s rozměry 6 704 × 53 208 km a oběžnou dobou 129 h. Další činností motoru byla dráha snížena na 300 – 10 000 km a začal podrobný vědecký průzkum v oblasti Měsíce.

Ukončení mise

Po vyčerpání pohonné hmoty iontového motoru docházelo k dalšímu přirozenému snižování oběžné dráhy sondy. Mise byla ukončena 3. září 2006 v 5:42:22 UTC kontrolovaným dopadem sondy na povrch Měsíce do oblasti Lacus Excellentiae (na souřadnicích 34°24′ J, 46°12′ Z) rychlostí přibližně 2 km/s.[1][2]

Výbor pro kosmický výzkum COSPAR (Committee on Space Research) stanovil pravidla na ochranu planet a jejich měsíců před možnou kontaminací kosmickými sondami. V reakci na obavy, zda dopad sondy SMART-1 nezpůsobil kontaminaci Měsíce, ESA tvrdí, že „každý chemický prvek přítomný na SMART-1 a jeho přístrojích existuje v přirozené podobě na Měsíci“.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ PŘIBYL, Tomáš. Smrt sondy SMART. Letectví a kosmonautika. 2006, roč. 82, čís. 8, s. 79. ISSN 0024-1156. 
  2. ↑ Probe crashes into Moon's surface. BBC News. 2006-09-03. Dostupné online [cit. 2012-12-22]. (anglicky)  (anglicky)
  3. ↑ SMART-1 Impact FAQ, Q.8&9 [online]. ESA, rev. 2006-08-29 [cit. 2009-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Artist's impression of the SMART-1 mission ESA199399.jpg
(c) ESA, CC BY-SA 3.0 igo
The European Space Agency's Science Programme encompasses, in addition to the ambitious 'Cornerstone' and medium-sized missions, recently dubbed 'flexi-missions', small relatively low-cost missions. These have been given the generic name SMART - 'Small Missions for Advanced Research in Technology'. Their purpose is to test new technologies that will eventually be used on bigger projects. SMART-1 is the first in this programme. Its primary objective is to flight test Solar Electric Primary Propulsion as the key technology for future Cornerstones in a mission representative of a deep-space one. ESA's projected BepiColombo mission to explore the planet Mercury could be the first to benefit from SMART-1's demonstration of electric propulsion. Another objective is to test new technologies for spacecraft and instruments.