SMS Erzherzog Albrecht (1872)
SMS Erzherzog Albrechtf před spuštěním na vodu | |
Základní údaje | |
---|---|
Typ | kasematová obrněná loď |
Uživatelé | Rakousko-uherské námořnictvo |
Jméno podle | Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský |
Zahájení stavby | 1. června 1870 |
Spuštěna na vodu | 24. dubna 1872 |
Uvedena do služby | červen 1874 |
Osud | vyřazena |
Předchůdce | Custozza |
Následovník | třída Kaiser Max |
Takticko-technická data | |
Výtlak | 5980 t[1] |
Délka | 89,69 m (max.) |
Šířka | 17,15 m |
Ponor | 6,72 m |
Pohon | 8 kotlů, 1 parní stroj 3969 ihp |
Palivo | uhlí |
Rychlost | 12,84 uzlu |
Posádka | 540 |
Pancíř | 203mm boky 177mm kasematy |
Výzbroj | 8× 240mm kanón 6× 90mm kanón |
SMS Erzherzog Albrecht byla kasematová obrněná loď Rakousko-uherského námořnictva. Ve službě byla v letech 1874–1908. Následně byla využívána jako pomocné plavidlo. Roku 1920 byla v rámci reparací předána Itálii.
Stavba
Inženýr Josef von Romako při návrhu tohoto plavidla aplikoval zkušenosti z bitvy u Visu. Postavila jej loděnice Stabilimento Tecnico Triestino v Terstu. Kýl lodi byl založen 1. června 1870, trup lodi byl spuštěn na vodu 24. dubna 1872 a hotová bitevní loď byla do služby přijata v červnu 1874.[1]
Konstrukce
Plavidlo bylo vyzbrojeno osmi 24cm kanóny Krupp L/22 a šesti 9cm kanóny Krupp L/24 BL. Děla byla umístěna v dvoupatrové pancéřované kasematě, přičemž část jich mohla střílet směrem vpřed. Trup plavidla byl navíc opatřen klounem. Pohonný systém tvořilo osm kotlů a jeden dvouválcový horizontální parní stroj o výkonu 3969 ihp, pohánějící jeden lodní šroub. Nejvyšší rychlost dosahovala 12,84 uzlu.[1] Dosah byl 2300 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[2]
Modifikace
V 80. letech 19. století výzbroj posílily dva 66mm kanóny a čtyři 350mm torpédomety. V roce 1892 byly instalovány ještě čtyři 47mm kanóny, pět revolverových 47mm kanónů a dva pětihlavňové 25mm kanóny Nordenfeldt. Zároveň původní jeden komín nahradily dva nižší.[2]
Služba
Plavidlo bylo ve službě v letech 1874–1908. Roku 1908 bylo vyřazeno z první linie a využíváno ve výcviku dělostřelců pod novým jménem SMS Feuerspeier. Od roku 1915 sloužilo jako plovoucí kasárna. Po válce bylo v rámci reparací předáno Itálii a přejmenováno na Buttafuoco. Později bylo sešrotováno.[1]
Odkazy
Reference
Literatura
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. S. 331.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu SMS Erzherzog Albrecht (1872) na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Rakousko-uherská kasematová loď SMS Erherzog Albrecht.
Merchant Ensign of Austria-Hungary from 1786 until 1869 and Naval and War Ensign of Austria-Hungary from 1786 until 1915 (de jure, de facto until 1918)