SMS Kaiserin und Königin Maria Theresia
 | |
| Základní údaje | .svg){kind=small} |
|---|---|
| Typ: | pancéřový křižník |
| Zahájení stavby: | 6. září 1891 |
| Spuštěna na vodu: | 29. dubna 1893 |
| Uvedena do služby: | 24. března 1895 |
| Osud: | sešrotován 1920 |
| Následovník: | SMS Kaiser Karl VI. |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak: | 5270 t |
| Délka: | 106,6 m |
| Šířka: | 16,2 m |
| Ponor: | 6,5 m |
| Pohon: | 7171 kW |
| Rychlost: | 19,4 uzlů |
| Posádka: | 504 |
| Pancíř: | paluba 39–57 mm boky 100 mm kasematy 80 mm velitelská věž 50 mm |
| Výzbroj: | 2× 240mm L/35 kanón Krupp (2×1) 8× 150mm L/35 kanón Krupp (8×1) 18× 47mm kanón (18×1) 4× torpédomet |
SMS Kaiserin und Königin Maria Theresia byl první postavený pancéřový křižník Rakousko-uherského námořnictva. Ve službě byl v letech 1895–1917. Účastnil se potlačení Boxerského povstání a první světové války. V jejím průběhu byl vyřazen a po válce předán v rámci reparací Velké Británii, která jej nechala sešrotovat.
Stavba
Postaven byl v letech 1891–1894 loděnicí Stabilimento Tecnico Triestino v Terstu. Autorem projektu lodi byl inženýr Josef Kuchinka, ředitel námořního arzenálu v Pule.[1]
Konstrukce
Hlavní výzbroj tvořila dvě Kruppova 240mm děla (délka hlavně 35 ráží) v barbetách na přídi a zádi lodi. Sekundární ráží bylo osm 150mm děl, které doplňovalo osmnáct 47mm děl, dvě bronzová 70mm děla (v člunech), dva kulomety a čtyři torpédomety (v přídi, zádi lodi a na obou bocích).[2]
Při modernizaci byla 240mm děla nahrazena stejným počtem děl ráže 190 mm ze Škoda Plzeň, počet 47mm děl se snížil o čtyři a byl demontován i jeden z torpédometů.[2]
Pancéřová paluba pokrývala celou délku lodi a skládala se ze dvou segmentů. Rovná část (3/5 délky lodě) o síle 37 mm byla 30 cm pod čárou ponoru. Boční části o síle 57 mm byly šikmé a na obšívku trupu se napojovaly 1,3 metru pod čarou ponoru. Prostor nad šikmou částí paluby vyplňovaly uhelné bunkry. Boční pancéřový pás z tvrzené oceli měl sílu 100 mm, délku 63 metrů a výšku 2,9 metru.[3] Na koncích ho uzavíraly přepážky. V místech barbet věží a kasemat byl boční pás zvýšen až k hlavní palubě. Pancíř barbet měl sílu 100 mm a dosedal na pancéřovou palubu. Děla měla ocelové štíty.[2] Kasematy měly 80mm pancéřování a 40mm silné pancéřové přepážky. Velitelská věž byla chráněna 50mm pancířem. Toto loď byla první velkou válečnou lodí rakousko-uherského válečného námořnictva, která byla postavena výhradně z pancéřových plechů Vítkovických železáren.[4]
Operační nasazení
V letech 1900–1902 byl křižník Kaiserin und Königin Maria Theresia nasazen při potlačování Boxerského povstání v Číně. Z Rakousko-uherských lodí se na operacích podílely ještě křižníky SMS Kaiserin Elisabeth, SMS Zenta a SMS Aspern.[5] V roce 1909 byla loď modernizována.
Křižník byl v aktivní službě ještě na počátku první světové války, jeho zastaralost ale nedovolila jeho použití v první linii. Zprvu sice tvořil společně s pancéřovými křižníky SMS Kaiser Karl VI. a SMS Sankt Georg první křižníkovou eskadru, oba novější křižníky ale operovaly bez něj, protože byl výrazně pomalejší. V únoru 1917 pak byl vyřazen z aktivní služby, odzbrojen a sloužil v Pule jako ubytovací loď pro posádky ponorek. Po válce loď připadla Velké Británii, která ji v roce 1920 nechala sešrotovat.
Odkazy
Reference
- ↑ HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. S. 135.[Dále jen Hynek, Klučina (1986)]
- ↑ a b c Hynek, Klučina (1986), s. 138
- ↑ Hynek, Klučina (1986), s. 136
- ↑ MATĚJ, Miloš; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní dědictví Vítkovických železáren. První. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, 2019. 259 s. ISBN 978-80-88240-18-1. S. 28.
- ↑ NOVÁK, Jiří. Zkáza křižníku Kaiserin Elisabeth. Historie a plastikové modelářství. 1998, roč. VIII, čís. 20, s. 20.
Literatura
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986.
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. S. 320. (česky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu SMS Kaiserin und Königin Maria Theresia na Wikimedia Commons - VEPERDI, András. AUSTRO-HUNGARIAN CRUISERS [PDF online]. mateinfo.hu [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. (anglicky)
- (anglicky) Článek o lodi
Média použitá na této stránce
Sketch of the Austro-Hungarian armoured cruiser Kaiserin und Königin Maria Theresia.
Title: KAISERIN UND KONIGIN MARIA THERESIA (Austrian armored cruiser, 1893-1920) Caption: Photographed by B. Circovich of Trieste, very soon after completion. The ship was placed in commission on 24 March 1895 and made a cruise to Kiel, Germany, to represent Austria at the opening of the Kiel Canal during 17 May to 15 July 1895. This photo may have been made prior to 17 May 1895.
Title: KAISERIN UND KONIGIN MARIA THERESIA (Austrian armored cruiser, 1893-1920) Caption: Photographed by B. Circovich of Trieste, in a print obtained by the U.S. Navy's Office of Naval Intelligence in Washington, District of Columbia on 24 January 1899. The ship is seen here running trials with no armament on board. This photograph may have been taken soon before the ship's departing Pola on 9 May 1898 to protect Austrian interests in Cuban waters; she returned to Pola 13 December 1898.
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 3.0
Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape .
SMS Kaiserin und Königin Maria Theresia