SMS Scharnhorst

SMS Scharnhorst
SMS Scharnhorst
Základní údaje
Typpancéřový křižník
TřídaScharnhorst
Jméno podleGerhard von Scharnhorst
Objednána1905
Zahájení stavby22. března 1905
Spuštěna na vodu23. března 1906
Uvedena do služby24. října 1907
Osudpotopen v bitvě u Falklandských ostrovů
Souřadnice54°40′0″ j. š., 55°51′0″ z. d.
Takticko-technická data
Výtlak12 985 t
Délka144,6 m
Šířka21,6 m
Ponor8,37 m
Pohontři parní stroje s trojčitou expanzí
19 000 kW; 26 000 ihp
Palivouhlí
Rychlost22,5 uzlu (42 km/h)
Dosah4800 nám. mil
Posádka52 důstojníků
788 námořníků
Pancířpaluba 55mm
boky až 150mm
velitelská věž 170mm
Výzbroj8× 210mm
6× 150mm
18× 88mm
4× 450mm torpédomet

SMS Scharnhorst byl pancéřový křižník německého císařského námořnictva stejnojmenné třídy. Byl dokončen v říjnu 1907 v loděnicích Blohm & Voss. Projekt byl větší, rychlejší a lépe vyzbrojený než předcházející třída Roon s podobným pancéřováním. Scharnhorst a jeho sesterská loď Gneisenau byly v první světové válce součástí německé Východoasijské eskadry admirála von Spee. Nejprve na hlavu porazily britskou eskadru v bitvě u Coronelu, aby už o měsíc později byly oba potopeny v bitvě u Falklandských ostrovů.

Konstrukce

Výtlak 137 metrů dlouhého plavidla činil 11 600 t. K jeho provozu bylo třeba 765členné posádky. Hlavní výzbroj lodí tak tvořilo osm 210mm kanónů (o čtyři více než u předchozí třídy Roon), z nichž čtyři z nich byly ve dvou dvouhlavňových věžích a čtyři v kasematech. Sekundární ráži představovalo šest 150mm kanónů v kasematech. Lodě dále nesly osmnáct 88mm kanónů a čtyři torpédomety ráže 450mm.[1] Pancéřován byl bočním pancéřovým pásem o síle 150mm a pancéřovou palubu o síle 55mm. Rovněž velitelská věž byla chráněna, tentokrát pancířem o síle 170mm. Scharnhorst poháněly tři trojexpanzní parní stroje o výkonu 19000 kW, roztáčející trojici lodních šroubů. Nejvyšší rychlost dosahovala rychlost 23,5 uzlu. Operační radius byl 4800 námořních míl při rychlost okolo 14 uzlů.[2]

Osud

Scharnhorst byla vlajkovou lodí německé Východoasijské eskadry viceadmirála von Spee. Eskadra se 1. listopadu 1914 střetla v bitvě u Coronelu s britskou eskadrou, kterou jednoznačně porazila. Scharnhorst v bitvě potopil britský pancéřový křižník HMS Good Hope. Britové poté do oblasti vyslali mnohem větší síly a se Speeovou eskadrou se znovu střetli v bitvě u Falkland, ve které měly naopak převahu oni. Scharnhorst byl ve střetnutí potopen palbou britských bitevních křižníků HMS Invincible a HMS Inflexible během svého pokusu krýt ústup německých lehkých křižníků. Zahynula celá posádka včetně velitele eskadry admirála von Spee.[3]

Nález vraku

Dne 4. prosince 2019 byl zachovalý vrak Scharnhorstu objeven pracovníky společnosti Maritime Heritage Trust, která usiluje o lokalizace vraků všech plavidel potopených v bitvě u Falkland. První neúspěšný pokus o jeho lokalizaci přitom proběhl už v prosinci 2014. Roku 2019 bylo hledání obnoveno pomocí plavidla Seabed Constructor vybaveného čtyřmi podmořskými drony. Vrak byl, po třech dnech pátrání, objeven 98 námořních mil jihovýchodně od Port Stanley v hloubce 1610 metrů.[4]

  • Hlavní dělová věž Scharnhorstu s kanóny ráže 210mm

  • Diagram pancéřových křížníků třídy Scharnhorst - (Janes 1914). Rozměry jsou udány v palcích a stopách.

    Diagram pancéřových křížníků třídy Scharnhorst - (Janes 1914). Rozměry jsou udány v palcích a stopách.

  • Speeova eskadra opouští, krátce po bitvě u Coronelu, chilský přístav Valparaíso. Eskadru vedou oba pancéřové křižníky, nacházející se vlevo vzadu.

    Speeova eskadra opouští, krátce po bitvě u Coronelu, chilský přístav Valparaíso. Eskadru vedou oba pancéřové křižníky, nacházející se vlevo vzadu.

Odkazy

Reference

  1. ↑ HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. S. 140. 
  2. ↑ DREADNAUGHTZ. naval encyclopedia [online]. 2017-05-30 [cit. 2018-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 1. Rok 1914. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-84-2. S. 157. 
  4. ↑ WWI German battlecruiser wreck discovered off Falkland Islands [online]. Navaltoday.com, rev. 2019-12-05 [cit. 2019-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

War Ensign of Germany (1903-1918).svg
War Ensign of the en:German Empire from 1903-1919 (correction of date shown on image which shows 1918). Based on image of coat of arms at [1]. Currently unable to add further details for crown or further details to sceptor due to lack of high-quality images of the coat of arms.
Gws scharnhorst 01.jpg
Rear gun turret on SMS Scharnhorst, sunk by British on 8 December 1914
Scharnhorst class cruiser diagrams Janes 1914.jpg
Diagrams depicting left elevation and deck plan of German Scharnhorst class armored cruiser. Measurements are given in feet and inches.
War Ensign of Germany (1903–1919).svg
War Ensign of the en:German Empire from 1903-1919 (correction of date shown on image which shows 1918). Based on image of coat of arms at [1]. Currently unable to add further details for crown or further details to sceptor due to lack of high-quality images of the coat of arms.
SMS Scharnhorst Chile.jpg
German Vice Admiral von Spee's cruiser squadron

Leaving Valparaiso, Chile, circa 3 November 1914, following the Battle of Coronel. The German ships are in the distance, with the armored cruisers Scharnhorst and Gneisenau in the lead, followed by light cruiser Nürnberg.

Chilean Navy warships in the middle distance include (from left to right): cruisers Esmeralda, O'Higgins and Blanco Encalda and old battleship Capitan Prat.
SMS Scharnhorst by Arthur Renard.jpg
Cruiser SMS Scharnhorst (1906–1914), German Imperial Navy