SM Torpedoboot 83F
 SM Torpedoboot 83F | |
| Základní údaje | |
|---|---|
 | |
| Typ | torpédovka |
| Třída | typ 82F |
| Zahájení stavby | listopad 1913 |
| Spuštěna na vodu | 7. listopad 1914 |
| Uvedena do služby | 21. červenec 1915 |
| Osud | vyřazena a sešrotována 1960 |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 267 tun |
| Délka | 58,76 m |
| Šířka | 5,84 m |
| Ponor | 1,5 m |
| Pohon | 2 kotle Yarrow 6 000 hp |
| Rychlost | 28 uzlů |
| Posádka | 3 důstojníci 38 námořníků |
| Výzbroj | zdroje se razantně liší (2× 80, 76, 70 nebo 66 mm) 2× 450mm torpédomet |
SM Torpedoboot 83F, zkráceně SM Tb.83F později Smeul a Toros, byla rakousko-uherská torpédovka typu 82F. Stejně jako její sesterské lodě byla postavena v loděnici Danubius Porto Re.
První světová válka
Po svém uvedení do služby byla zařazena do I. torpédové flotily.[1] Dne 2. února 1916 se spolu s křižníkem Sankt Georg, torpédoborcem Wildfang a torpédovkami Tb.87F, Tb.88F a Tb.98M podílela na zničení železničních zařízení mezi italskými městy Ortona a San Vito.[2] O čtyři dny později vyplula spolu s Tb.74T, Tb.78T, Tb.80T, Tb. 87F a Tb.88F, při krytí křižníkem Helgoland, s úkolem napadnout transportní lodě Dohody plující z Drače do Brindisi. Cestou se srazila s Tb.74T, na níž byly škody natolik vážné, že se celý svaz musel vrátit. Lodě však zachytil britský lehký křižník HMS Weymouth v doprovodu francouzského torpédoborce Bouclier. Tb.83F na ně podnikla útok dvěma torpédy. Ani jedno sice nezasáhlo cíl, úhybné manévry dohodových lodí však umožnily svazu únik na sever.[2] 4. července se pak účastnila výpadu lehkých hladinových lodí (křižník Helgoland, torpédoborce Orjen, Tátra, Balaton a torpédovky Tb.85F a Tb.87F) do Otrantské úžiny. Výpad si zopakovala 30. července, kdy spolu s křižníkem Novara a torpédovkami Tb.85F, Tb.87F a Tb.88F opět vplula do Otranta, avšak kontakt s nepřítelem nebyl navázán.[3] Účastnila se i další akce proti italskému pobřeží; jako součást rakouských sil (pancéřové křižníky Sankt Georg a Kaiser Karl VI. a torpédovka Tb.85F) ostřelovala pobřeží u Brindisi.[4]
Poválečná služba
Po válce obsadili torpédovku Italové. V roce 1920 byla předána Rumunsku, které ji pod jménem Smeul zařadilo do svého námořnictva. Loď se účastnila druhé světové války, v roce 1944 padla do rukou Rudé armádě. Ta ji přejmenovala na Toros. Po válce byla odevzdána zpět Rumunsku a v roce 1958 vyřazena, v roce 1960 pak sešrotována.
Odkazy
Reference
- ↑ MAREK, Jindřich. Pod rakouskou vlajkou. Čeští námořníci v létech 1900-1918. Cheb: Svět křídel, 2003. S. 93.
- ↑ a b MAREK, Jindřich. Pod rakouskou vlajkou. Čeští námořníci v létech 1900-1918. Cheb: Svět křídel, 2003. S. 229.
- ↑ MAREK, Jindřich. Pod rakouskou vlajkou. Čeští námořníci v létech 1900-1918. Cheb: Svět křídel, 2003. S. 230.
- ↑ MAREK, Jindřich. Pod rakouskou vlajkou. Čeští námořníci v létech 1900-1918. Cheb: Svět křídel, 2003. S. 231.
Literatura
- BILZER, Franz F. Die Torpedoboote der k.u.k. Kriegsmarine von 1875 — 1918. Graz: H. Weishaupt Verlag, 1996. ISBN 3-900310-16-5. (německy)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu SM Torpedoboot 83F na Wikimedia Commons - AUSTRO-HUNGARIAN TORPEDO BOATS [PDF online]. mateinfo.hu [cit. 2016-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Rakousko-uherská torpédovka Tb.83F
Merchant Ensign of Austria-Hungary from 1786 until 1869 and Naval and War Ensign of Austria-Hungary from 1786 until 1915 (de jure, de facto until 1918)