SM Torpedoboot 87F
Základní údaje | |
---|---|
Typ: | torpédovka |
Třída: | typ 82F |
Zahájení stavby: | březen 1914 |
Spuštěna na vodu: | 20. březen 1915 |
Uvedena do služby: | 28. září 1915 |
Osud: | vyřazena 1960 a sešrotována 1963 |
Takticko-technická data | |
Výtlak: | 267 tun |
Délka: | 58,76 m |
Šířka: | 5,84 m |
Ponor: | 1,5 m |
Pohon: | 2 kotle Yarrow 5 700 hp |
Rychlost: | 28 uzlů |
Posádka: | 3 důstojníci 38 námořníků |
Výzbroj: | zdroje se razantně liší (2×80, 76, 70 nebo 66 mm) 2× 450 mm torpédomet |
SM Torpedoboot 87F, zkráceně SM Tb.87F později T 5 a PBR-92 Cer, byla rakousko-uherská torpédovka typu 82F. Stejně jako její sesterské lodě byla postavena v loděnici Danubius Bergudi.
První světová válka
Po svém uvedení do služby byla zařazena do I. torpédové flotily.[1] Dne 2. února 1916 se spolu s křižníkem Sankt Georg, torpédoborcem Wildfang a torpédovkami Tb.83F, Tb.88F a Tb.98M podílela na zničení železničních zařízení mezi italskými městy Ortona a San Vito.[2] O čtyři dny později (6. února) vyplula spolu s Tb.74T, Tb.80T, Tb.83F, Tb.78T a Tb.88F, při krytí křižníkem Helgoland, s úkolem napadnout transportní lodě Dohody plující z Drače do Brindisi. Cestou se srazily Tb.74T s Tb.83F, škody na první z nich byly natolik vážné, že se celý svaz musel vrátit. Lodě však zachytil britský lehký křižník HMS Weymouth v doprovodu francouzského torpédoborce Bouclier. Rakušanům se po torpédovém útoku Tb.83F podařilo využít manévrů nepřátel a uniknout.[2] Dne 4. července se pak účastnila výpadu lehkých hladinových lodí (křižník Helgoland, torpédoborce Orjen, Tátra, Balaton a torpédovky Tb.85F a Tb.83F) do Otrantské úžiny. Výpad si zopakovala o čtyři dny později, tentokráte s křižníkem Novara a torpédovkami Tb.73F a Tb.54T. Třetí výpad proti Otrantu podnikla spolu s křižníkem Novara a torpédovkami Tb.85F, Tb.83F a Tb.88F 30. července, avšak kontakt s nepřítelem nebyl navázán.[3] 16. srpna pak zachránila rakouský hydroavion L 87, který nouzově přistál po útoku na Valonu. Druhý létající člun zachránila 7. prosince 1917 20 námořních mil od Ancony, avšak úspěch to byl dočasný - letadlo se na cestě zpět převrhlo a potopilo. Dne 1. května 1918 pak u Umaga vyzvedla letoun K 210.[4]
Poválečný osud
Torpédovka byla v roce 1918 zajištěna Italy. Po mírových smlouvách připadla roku 1920 Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, kteří ji zařadili do svého námořnictva pod jménem T 5. Po obsazení Jugoslávie vojsky Osy v roce 1941 padla loď opět do italských rukou. Do služby byla zařazena pod stejným jménem (T 5). Loď přežila druhou světovou válku a po ní putovala opět do Jugoslávie. Zde obdržela svoje nové jméno PBR-92 Cer a sloužila až do roku 1960, kdy byla vyřazena. Sešrotována byla v roce 1963.
Odkazy
Reference
- ↑ MAREK, Jindřich. Pod rakouskou vlajkou. Čeští námořníci v létech 1900-1918. Cheb: Svět křídel, 2003. S. 93.
- ↑ a b MAREK, Jindřich. Pod rakouskou vlajkou. Čeští námořníci v létech 1900-1918. Cheb: Svět křídel, 2003. S. 229.
- ↑ MAREK, Jindřich. Pod rakouskou vlajkou. Čeští námořníci v létech 1900-1918. Cheb: Svět křídel, 2003. S. 230.
- ↑ MAREK, Jindřich. Pod rakouskou vlajkou. Čeští námořníci v létech 1900-1918. Cheb: Svět křídel, 2003. S. 95.
Literatura
- BILZER, Franz F. Die Torpedoboote der k.u.k. Kriegsmarine von 1875 — 1918. Graz: H. Weishaupt Verlag, 1996. ISBN 3-900310-16-5. (německy)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu SM Torpedoboot 87F na Wikimedia Commons
- AUSTRO-HUNGARIAN TORPEDO BOATS [PDF online]. mateinfo.hu [cit. 2016-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Rakousko-uherská torpédovka SM Torpedoboot 87F
Merchant Ensign of Austria-Hungary from 1786 until 1869 and Naval and War Ensign of Austria-Hungary from 1786 until 1915 (de jure, de facto until 1918)