STS-41

STS-41
Znak expedice
Sts-41-patch.png
Údaje o expedici
LoďDiscovery
COSPAR1990-090A
Členů expedice5
Trvání4 dny, 2 hodiny a 10 minut
Datum startu6. října 1990 07:47:15 EDT
KosmodromKennedyho vesmírné středisko, Florida (USA)
Vzletová rampaLC-39B
Datum přistání10. října 1990 06:57:18 PDT
Místo přistáníEdwardsova letecká základna
Fotografie posádky
Zleva: Melnick, Cabana, Akers, Richards, Shepherd

Zleva: Melnick, Cabana, Akers, Richards, Shepherd

Navigace
PředcházejícíNásledující
STS-31STS-38

STS-41 byla mise raketoplánu Discovery. Celkem se jednalo o 36. misi raketoplánu do vesmíru a 11. pro Discovery. Cílem mise bylo vynesení družice Ulysses.

Posádka

V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.

Průběh mise

Cíl letu

Hlavním nákladem raketoplánu byla sonda Ulysses. Aby bylo dosažení jejího navedení na plánovanou heliocentrickou dráhu, byla vybavená urychlovacím raketovým stupněm IUS, doplněným navíc stupněm PAM-S. Celková sestava měla tři stupně. Na výrobě sondy se podílela také západní Evropa, v níž byl Ulysses zkonstruovaný.

Přípravy na start

Po předcházející misi STS-31, během které Discovery vynesl na oběžnou dráhu Hubbleův vesmírný dalekohled, se stroj vrátil na hřbetě Boeingu 747-SCA z Kalifornie zpět na Floridu. Tam, v montážní hale OPF (Orbiter Processing Facility), začala 9. května 1990 příprava na další let. Během předstartovních příprav došlo několika malým nehodám a poruchám. Přípravy se dostaly do časového skluzu, ale přesun na rampu LC-39B se však odehrál v původně naplánovaném termínu (9. září) a v testech se pokračovalo na rampě. Ulysses procházel předstartovními přípravami nezávisle na Discovery a do jeho nákladového prostoru byl i s urychlovací jednotkou umístěn den před převozem na startovací komplex.

Start

Discovery startuje na misi STS-41. V popředí na druhé rampě stojí "sesterský" raketoplán Columbia

Odpočítávání startu na 6. října 1990 probíhalo bez problémů až do posledního plánovaného přerušení v T-9 minut. Tehdy se vyskytly dva problémy, jeden se týkal technického charakteru, druhý počasí. Následkem těchto problémů se obnovení odpočítávání opozdilo. Další přerušení přišlo v čase T-5 minut a T-31 sekund. Poslední přerušení trvalo dvě minuty a zavinily ho problémy s proplachováním nákladového prostoru plynem z pozemních zdrojů. Po vyřešení i tohoto problému bylo odpočítávání úspěšně dokončeno a tak se 6. října 1990 v 11:47:06 UT Discovery vydal na svou misi. Startovací okno v případě tohoto letu trvalo dvě a půl hodiny.

Start STS-41 proběhl bez problémů, 124 sekund od zážehu se od nádrže ET oddělily již vyhořelé startovací motory SRB a na padácích přistály v Atlantském oceánu. Osm a půl minuty po startu došlo k vypojení motorů SSME a o 14 sekund později byla oddělená i nepotřebná hlavní nádrž ET. Raketoplán se v tu chvíli nacházel na suborbitální dráze s apogeem ve výšce 289 km. 39 minut a 52 sekund od startu došlo k zapálení dvojice motorů OMS a tím navedení stroje na oběžnou dráhu okolo Země.

Průběh letu

Vzdalující se Ulysses po odpojení od raketoplánu

Krátce po dosažení oběžné dráhy zjistili piloti raketoplánu drobnou komplikaci, týkající se jednoho z palubních počítačů. Po jejím odstranění se otevřely dveře do nákladového prostoru a začala kontrola užitečného zatížení.

Přibližně 5 hodin 20 minut po startu dala posádka Discovery povel k vyklopení IUS v úhlu 20° vzhledem k podlouhlé ose nákladového prostoru. Tím umožnili telemetrické spojení nákladu s pozemními stanicemi, které by jinak nebylo vůbec možné kvůli stíněn nákladovým prostorem. Po skončení základních kontrol se oddělily přívodové kabely mezi IUS a raketoplánem a komplex byl vyklopený do úhlu 58°. Poté dal astronaut Tom Akers povel k odpojení komplexu od raketoplánu a ten se (vymrštěný sedmi stlačenými pružinami) začal od raketoplánu vzdalovat rychlostí 0,14 m/s. 45 minut po vypuštění se prostřednictvím dálkového povelu zažehl motor stupně IUS. Po skončení zážehových manévrů se Ulysses vzdaloval od Země rekordní rychlostí 15,4 km/s. Přestože se cílem sondy mělo stát Slunce, byl zdánlivě paradoxně vypuštěný opačným směrem, k Jupiteru. Jeho gravitační pole totiž sondu mělo vymrštit na dráhu, po níž bude moci přeletět nad slunečním pólem.

Posádka Discovery po skončení prací s vypuštěním Ulysses spustila automatický biologický experiment Chromex-2 (Chromosome and Plant Cell Division in Space) a později také PSE (Physiological System Experiments). Během druhého dne letu bylo do provozu uvedené zařízení SSBUV (Shuttle Solar Backscatter Ultra Violet Experiment), které umožňovalo měřit obsah ozónu v zemské atmosféře. Na palubě probíhal automatický experiment IPMP (Investigation into Polymer Membrane Proeessing) pro firmu Batelle. Probíhaly také testy, směřující k plánované záchranné misi družice Intelsat, jež se nedostala na plánovanou oběžnou dráhu, snímkování Země a další činnosti.

Přistání

Experimenty probíhaly i během čtvrtého dne letu, kdy se již začaly přípravy na přistání. To proběhlo 10. října v 13:57 UT na Edwardsově základně.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku STS-41 na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Sts-41-patch.png

STS-41 Mission Insignia

The STS-41 crew patch, designed by the five astronaut crewmembers, depicts the Space Shuttle orbiting Earth after deployment of its primary payload -- the Ulysses satellite. The orbiter is shown passing over the southeastern United States, representative of its 28-degree inclination orbit. Ulysses, the Solar Exploration Satellite, as the fastest man-made object in the universe, traveling at 30 miles per second (over 100,000 mph) is represented by the streaking silver teardrop passing over the sun. Ulysses' path is depicted by the bright red spiral originating from the Shuttle cargo bay. The three-legged trajectory, extending out the payload bay, is symbolic of the astronaut logo and is in honor of those who have given their lives in the conquest of space. The five stars, four gold and one silver, represent STS-41 and each of its crewmembers.
STS-41 crew.jpg
The 5 member crew of the STS-41 mission included (left to right): Bruce E. Melnick, mission specialist 2; Robert D. Cabana, pilot; Thomas D. Akers, mission specialist 3; Richard N. Richards, commander; and William M. Shepherd, mission specialist 1. Launched aboard the Space Shuttle Discovery on October 6, 1990 at 7:47:15 am (EDT), the primary payload for the mission was the ESA built Ulysses Space Craft made to explore the polar regions of the Sun. Other main payloads and experiments included the Shuttle Solar Backscatter Ultraviolet (SSBUV) experiment and the INTELSAT Solar Array Coupon (ISAC).
STS-41 Ulysses deployment.jpg
Ulysses spacecraft and its upper stage system are deployed during STS-41.
  • The Ulysses spacecraft and its upper stage system consisting of a two-stage inertial upper stage (IUS) (gold-colored with rocket nozzle visible) and the payload assist module-Shuttle (PAM-S) (middle section) drift against the blackness of space after deployment from Discovery's, Orbiter Vehicle (OV) 103's, payload bay (PLB) during STS-41. The airborne support equipment (ASE) extending from the spacecraft at the PAM-S/IUS mating interface is visible.
  • The photo was made with a handheld Roliflex camera using 120 film.
Discovery Ulysses.jpg
The Space Shuttle Discovery hurtles into space as sister ship Columbia looks on from Launch Pad 39A. Discovery lifted off from pad 39B at 7:47 a.m. EDT, Oct. 6. Columbia will be moved to the vacated pad 39B where it will undergo testing to pinpoint the source of a liquid hydrogen leak. Discovery is carrying a crew of five and the Ulysses solar explorer as it embarks on mission STS-41, a four-day flight.