STS-83
| STS-83 | |
|---|---|
| Znak expedice | |
 | |
| Údaje o expedici | |
| Loď | Columbia |
| COSPAR | 1997-013A |
| Členů expedice | 7 |
| Trvání | 3 dny, 23 hodin, 13 minut, 38 sekund |
| Datum startu | 4. dubna 1997 2:20:32 EST |
| Kosmodrom | Kennedyho vesmírné středisko, Florida (USA) |
| Vzletová rampa | 39A |
| Datum přistání | 8. duben 1997 2:33:00 EDT |
| Místo přistání | Kennedyho vesmírné středisko |
| Parametry dráhy | |
| Perigeum | 300 km |
| Apogeum | 304 km |
| Doba oběhu | 90,56 min |
| Sklon dráhy | 28,47° |
| Fotografie posádky | |
 Zleva sedí Vossová, Halsell, Stillová, Thomas, stojí Crouch, Linteris, Gernhardt | |
| Navigace | |
| Předcházející | Následující |
| STS-82 | STS-84 |
STS-83 byla dvacátádruhá mise raketoplánu Columbia. Celkem se jednalo o 82. misi raketoplánu do vesmíru. Cílem letu byl let laboratoře Spacelab MSL. Kvůli poruše jedné z vodíkovo-kyslíkových baterií však musela být mise předčasně ukončená po čtyřech dnech namísto plánovaných šestnácti.
Posádka
James D. Halsell (3) velitel- Susan Kilrainová (tehdy Stillová) (1) pilot
- Janice E. Vossová (3) velitel užitečného zatížení
- Donald A. Thomas (3) letový specialista 2
- Michael L. Gernhardt (2) letový specialista 3
- Roger K. Crouch (1) specialista pro užitečné zatížení 1
- Gregory T. Linteris (1) specialista pro užitečné zatížení 2
V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.
Průběh mise
Cíl letu
Mise STS-83 měla být plně věnována experimentům s mikrogravitací, panující na oběžné dráze. V nákladovém prostoru raketoplánu se nacházela laboratoř Spacelab MSL-1 (Microgravity Science Laboratory). Spacelab s orbiterem spojoval dlouhý přechodový tunel, v nákladovém prostoru byla také přechodová komora ATA (Airlock Tunnel Adapter). Na pravoboku se nacházelo zařízení CRYOFD (Cryogenic Flexible Diode). Na obytné palubě byl umístěn ještě manipulační box pro experimenty s materiály a amatérská vysílačka SAREX II (Shuttle Amateur Radio Experiment). Posádka měla naplánovaných celkem 33 experimentů, jejichž hlavním cílem bylo vypozorovat chování nejrůznějších materiálů a tekutin ve stavu beztíže, procesy hoření ve stavu beztíže a testování některých zařízení a postupů pro Mezinárodní vesmírnou stanici. Na palubě rovněž skleník s 50 rostlinami, ve kterém měly být zkoumané možnosti pěstování potravin ve vesmíru.
Start
Startu předcházel jeden jednodenní odklad z důvodů problémů s tepelnou izolací a dvacetiminutové zpoždění kvůli problémům s hermetičností, které se na poslední chvíli vyskytly. Raketoplán Columbia odstartoval 4. dubna 1997 v 2:20:32.074 místního času. Samotný start proběhl bez problémů a ve 20:00 UT bol orbiter Columbia manévrem OMS-2 naveden na základní oběžnou dráhu.
Průběh letu
Krátce poté, co Columbia dorazila na oběžnou dráhu, začaly se vyskytovat problémy s jednou z palivových baterií. Každá baterie je tvořená třemi paralelně propojenými sekcemi, sestavenými z 32 palivových článků. Ty tvoří dvě subjednotky po 16 článcích. V jedné subsekci baterie č. 2 docházelo už od prvního dne letu k nepatrnému, ale stálému poklesu napětí, generovaného jejími články oproti ostatním článkům v baterii. Řídící středisko proto vzkázalo posádce, aby propláchla baterii reakčními plyny - vodíkem a kyslíkem. To mělo baterii zbavit případného nadbytku vody (která snižuje účinnost článků) nebo jiných znečištění. Po tomto zákroku sice rychlost poklesu napětí zpomalila, ale nezastavila se. Dne 6. dubna se rozdíl mezi problematickou a normálně fungujícími bateriemi přiblížil kritické hranici 200 mV. Po jejím překročení by mohlo dojít k přepólování článků a k elektrolýze vody, při níž vzniká vysoce výbušná směs vodíku a kyslíku. Baterie proto byla nenávratně vypnutá, čímž se ale snížilo množství dostupné elektřiny pro raketoplán i pro naplánované experimenty. Podle bezpečnostních předpisů se Columbia musela vrátit na Zemi při první příležitosti.
Při kontrole systémů raketoplánu před přistáním piloti zjistili, že nefunguje také jedna tryska systému manévrovacích motorů RCS (Reactive Control System) a nepracovalo ani jedno z čidel astronavigačního systému. Tyto problémy však nemohly ohrozit bezpečnost přistání. Dne 8. dubna ráno byl deaktivovaný Spacelab, krátce na to byly uzavřené dveře do nákladového prostoru.
Přistání
Dne 8. dubna V 17:30 UT zažehla Columbia motory OMS a vydala se na cestu do atmosféry. V 18:33:11 UT dosedla zadním podvozkem na dráhu 33 Kennedyho vesmírného střediska. Raketoplán se zastavil v 18:34.10 UT. Celý let trval jen 3 dny 23 hodin 12 minut a 39 sekund oproti plánovaným 15 dním a 16 hodinám.
Zopakování mise
Jelikož nebyl žádný z hlavních cílů mise splněný, NASA rozhodla, že po odstranění závady bude tento let raketoplánu zopakován. Toto opakování mise je v historii kosmonautiky jedinečné. Dne 1. července 1997 odstartoval raketoplán Columbia opět do vesmíru, tentokrát na misi označenou STS-94. Odletěl s naprosto stejnou posádkou, se stejným vybavením a téměř shodným znakem mise (jen barva pozadí jmen astronautů byla změněná z červené na modrou). Při misi STS-94 se už podařilo uskutečnit všechny experimenty.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku STS-83 na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu STS-83 na Wikimedia Commons - (anglicky) Souhrn NASA
- (anglicky) Video letu STS-83
- Článek na stránkách ČAS
Média použitá na této stránce
The crew patch for NASA's STS-83 mission depicts the Space Shuttle Columbia launching into space for the first Microgravity Sciences Laboratory 1 (MSL-1) mission. MSL-1 investigated materials science, fluid dynamics, biotechnology, and combustion science in the microgravity environment of space, experiments that were conducted in the Spacelab Module in the Space Shuttle Columbia's cargo bay. The center circle symbolizes a free liquid under microgravity conditions representing various fluid and materials science experiments. Symbolic of the combustion experiments is the surrounding starburst of a blue flame burning in space. The 3-lobed shape of the outermost starburst ring traces the dot pattern of a transmission Laue photograph typical of biotechnology experiments. The numerical designation for the mission is shown at bottom center. As a forerunner to missions involving International Space Station (ISS), STS-83 represented the hope that scientific results and knowledge gained during the flight will be applied to solving problems on Earth for the benefit and advancement of humankind.
Five NASA astronauts and two scientists comprised the crew for the STS-83 and STS-94 missions in support of the first Microgravity Sciences Laboratory 1 (MSL-1). Pictured on the front row (left to right) are Janice E. Voss, payload commander; James D. Halsell, commander; Susan L. Still, pilot; and Donald A. Thomas, mission specialist. On the back row (left to right) are payload specialists Roger K. Crouch, and Gregory T. Linteris; and Michael L. Gernhardt, mission specialist. Dr. Crouch and Dr. Linteris are experts in several disciplines treated on MSL-1. STS-83 launched aboard the Space Shuttle Columbia on April 4, 1997. The five launched again in July 1997 for the STS-94 mission.