STS-84
| STS-84 | |
|---|---|
| Znak expedice | |
 | |
| Údaje o expedici | |
| Na stanici | Mir |
| Loď | Atlantis |
| COSPAR | 1997-023A |
| Členů expedice | 7 |
| Hostitelé | 23. základní expedice (Mir) |
| Datum startu | 15. květen 1997 8:08 UTC |
| Kosmodrom | Kennedyho vesmírné středisko, Florida, USA |
| Vzletová rampa | LC-39A |
| Spojení se stanicí | 17. květen 2:33 UTC |
| Délka letu | 9 dní, 5 hodin, 21 minut |
| z toho na stanici | 4 dny, 22 hodin, 31 minut |
| Odlet ze stanice | 22. květen 1:04 UTC |
| Datum přistání | 24. květen 1997 13:28 UTC |
| Místo přistání | Kennedyho vesmírné středisko |
| Jerry Linenger | |
| Přechod z | 23. základní expedice (Mir) |
| Délka letu | 132 dní, 4 hodiny |
| Michael Foale | |
| Délka letu | 144 dní, 13 hodin, 47 minut |
| Přechod do | 23. základní expedice (Mir) |
| Parametry dráhy | |
| Perigeum | 377 km |
| Apogeum | 393 km |
| Doba oběhu | 92,3 min |
| Sklon dráhy | 51,7° |
| Fotografie posádky | |
 Zleva sedí Linenger, Precourt, Foale, stojí Clervoy, Collinsová, Lu, Kondakovová, Noriega | |
| Navigace | |
| Předcházející | Následující |
| STS-83 | STS-94 |
STS-84 byla mise raketoplánu Atlantis. Jednalo se o 84. let raketoplánu a 19. let raketoplánu Atlantis. Cílem letu bylo šesté setkání raketoplánu s ruskou orbitální stanicí Mir. Raketoplánem se na Zemi vracel Jerry M. Linenger, který pracoval na vesmírné stanici a kterého zde vystřídal C. Michael Foale.
Posádka
Charles J. Precourt (3), velitel- Eileen M. Collinsová (2), pilot
Jean-François Clervoy (2), letový specialista 1, ESA- Carlos Ismael Noriega (1), letový specialista 2
- Edward T. Lu (1), letový specialista 3
Jelena V. Kondakovová (2), letový specialista 4, Roskosmos (RKK Eněrgija)
Nový člen posádky 23. základní expedice Miru:
- C. Michael Foale (5), letový specialista 5
Návrat z mise na Miru:
- Jerry M. Linenger (2), letový specialista 6
V závorkách je uvedený celkový dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.
Průběh letu
Raketoplán odstartoval přesně podle plánu 15. května 1997. Po dosažení oběžné dráhy se posádka uložila k osmihodinovému spánku. Druhý den letu se astronauté věnovali přípravě na spojení s Mirem, instalovali kamery, laserový dálkoměr a ověřovali nezbytné procedury. Zároveň v laboratoři Spacehab v nákladovém prostoru prováděli experimenty.
Třetího dne letu, 17. května, se Atlantis spojil s Mirem. Došlo k tomu, když tělesa prolétávala nad Jaderským mořem. Bylo to 6. připojení amerického raketoplánu k ruské stanici Mir. Po dvou hodinách byl otevřen průlez a velitel raketoplánu Charles J. Precourt si potřásl rukou s velitelem 23. základní expedice na Miru Vasilijem Ciblijevem.
Američané přivezli Ciblijevovi a Lazutkinovi jako dar baseballové čepice se znakem STS-84 a americkému obyvateli ruské stanice Linengerovi preclíky. Na palubu Miru se poté přestěhoval astrofyzik Michael Foale, který vystřídal lékaře Linengera. Ten naopak návratem do raketoplánu ukončil svou 132 dnů dlouhou misi v posádce Miru.
Jedním z nejdůležitějších zařízení, které raketoplán dopravil na stanici, byl generátor kyslíku Elektron. Astronauti jej instalovali v modulu Kvant-1 a měl sloužit jako záloha poruchového generátoru v modulu Kvant-2. Čtvrtý den letu se posádka věnovala různorodým úkolům. Collinsová a Precourt pořídili fotografickou prohlídku stanice, Noriega kontroloval experimenty na letové palubě a Lu aktivoval experiment sledování radiace (CREAM). Linenger seznamoval Foaleho se situací na stanici a poté přenášel výsledky svých experimentů ze stanice do raketoplánu.
Pátý den letu se překládal další materiál na Mir (zásoby vody, čerstvé potraviny) a byly odebrány vzorky vzduchu z Miru k následné analýze na Zemi. Šestý den provedly posádky tzv. MisDE (Mir Structural Dynamics Experiment). Tento test zkoumal chování komplexu Mir-Atlantis při drobných manévrech prováděných manévrovacími tryskami raketoplánu. Výsledky měly sloužit při přípravě stavby mezinárodní stanice ISS.
Sedmý den letu posádky dokončily překládání více než 3 tun nákladu a uskutečnila se tisková konference za účasti všech členů obou posádek. Pak již došlo na loučení a ve 12:43 UT se uzavřel průlez mezi oběma tělesy. K odpojení Atlantisu od Miru došlo následující den, tj. 22. května v 01:03:56 UTC. V bezpečné vzdálenosti od stanice Atlantis zapnul manévrovací trysky a odletěl dále od Miru. Ve vzdálenosti zhruba 1000 metrů se ještě na chvíli zastavil a otestoval laserové naváděcí zařízení.
Desátý den letu (24. května) bylo vše připraveno na přistání. První možnost přistání na KSC byla odvolána kvůli počasí. Na druhý pokus ale raketoplán ve 12:22 UT zapálil na 3 minuty 14 sekund motory OMS a půl hodiny poté vstoupil nad Havajskými ostrovy do atmosféry. V 9:27:44 EDT UT přistál bezpečně na dráze 33 na KSC na Floridě.
Reference
- Malá encyklopedie kosmonautiky
V tomto článku byl použit překlad textu z článku STS-84 na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu STS-84 na Wikimedia Commons - (anglicky) Shrnutí mise na stránkách NASA Archivováno 10. 2. 2007 na Wayback Machine.
- (česky) Průběh mise na MEK
Média použitá na této stránce
.svg)
The crew assigned to the STS-84 mission included (seated front left to right) Jerry M Linenger, mission specialist; Charles J. Precourt, commander; and C. Michael Foale, mission specialist. On the back row (left to right) are Jean-Francois Clervoy (ESA), mission specialist; Eileen M. Collins, pilot; Edward T. Lu, mission specialist; Elena V. Kondakova (RSA), mission specialist; and Carlos I. Noriega, mission specialist. Launched aboard the Space Shuttle Atlantis on May 15, 1997 at 4:07:48 am (EDT), the STS-84 mission served as the sixth U.S. Space Shuttle-Russian Space Station Mir docking.
The STS-84 emblem depicts the Space Shuttle Atlantis launching into Earth orbit to join the Russian Space Station Mir as part of Phase One (Shuttle-Mir) of the International Space Station program. The names of the eight astronauts who flew onboard Atlantis, including the two who changed their positions onboard Mir for a long duration flight, are shown along the border of the patch. The STS-84/Mir-23 team will transfer 7,000 pounds of experiments, Station hardware, food and clothing to and from Mir during the five-day period of docking. The Phase One program is represented by the rising Sun and by the Greek letter Phi followed by one star. This sixth Shuttle-Mir docking mission is symbolized by the six stars surrounding the word Mir in Cyrillic characters. Combined, the seven stars symbolize the current configuration of Mir, composed of six modules launched by the Russians and one module brought up by Atlantis on a previous docking flight.