STS-9
| STS-9 | |
|---|---|
| Znak expedice | |
 | |
| Údaje o expedici | |
| Loď | Columbia |
| Členů expedice | 6 |
| Trvání | 10 dní, 7 hodin a 47 minut |
| Datum startu | 28. listopadu 1983 16:00:00 UTC |
| Kosmodrom | Kennedy Space Center, Florida (USA) |
| Vzletová rampa | 39-A |
| Datum přistání | 8. prosince 1983 23:47:23 UTC |
| Fotografie posádky | |
 Zleva doprava: Garriott, Lichtenberg, Shaw, Young, Merbold, Parker | |
| Navigace | |
| Předcházející | Následující |
| STS-8 | STS-41-B |
STS-9 byla 6. mise amerického raketoplánu Columbia a celkově 9. let v rámci programu Space Shuttle. Jeho cílem byl první let evropské kosmické laboratoře Spacelab uloženého v nákladním prostoru družicového stupně.
Posádka
John Young (6), velitel- Brewster Shaw (1), pilot
- Owen Garriott (2), letový specialista 1
- Robert Parker (1), letový specialista 2
Ulf Merbold (1), specialista pro užitečné zatížení 1 – ESA- Byron Lichtenberg (1), specialista pro užitečné zatížení 2
(v závorkách je uveden dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise)
Příprava na start
Přípravy raketoplánu Columbia na jeho další let začaly přemístěním raketoplánu z Edwardsovy letecké základny, kde přistál po předchozí misi STS-5 na Floridu. V průběhu příprav byly původní motory SSME nahrazeny novým typem, který byl schopen trvale pracovat na 104% výkonu. Při předcházejících letech letěla v Columbii nejvýše čtyřčlenná posádka. Nyní přibyla dvě nové křesla, spací vaky a skříňky na osobní věci kosmonautů. Vzhledem k předpokládané větší spotřebě energie vrostla kapacita palivových baterií o 33% a namísto třech byla Columbia tentokrát vybavena pěti dvojicemi nádrží na kyslík a vodík.
Další konstrukční změny se týkaly přítomnosti Spacelabu: přibyl spojovací tunel s laboratoří a adaptér. První část vědecké laboratoře Spacelab přišla na Kennedyho vesmírné středisko začátkem října 1981. První komplexní zkoušky proběhly v listopadu 1982 a v srpnu 1983 byla laboratoř v hangáru OPF vložena do nákladového prostoru Columbie. Před samotným letem došlo 12. října ke zkušebnímu odpočítávání, po jehož skončení se startovací sestava vrátila do haly VAB, kde byla rozmontována. Po výměně trysky motoru SRB byla sestava opět smontována a 8. listopadu se dostala na startovací rampu, tentokrát již připravena na start. Odpočítávání byla zahájeno 26. listopadu ve stavu T-44 hodin. Po dobu odpočítávání došlo k několika závadám. Odpočítávání však pokračovalo dále a Columbia vzlétla 28. listopadu 1983 přesně na začátku startovacího okna v 16:00 UT.
Průběh letu
Hlavní motory SSME byly vypnuty v čase T+513. Po odhození nádrže ET Columbia zahájila první manévr za pomoci motorů OMS, čímž se dostala na oběžnou dráhu 83-250 km. Na téměř kruhovou dráhu ve výšce 250 km se dostala druhým manévrem motorů OMS. Po další jemné korekci se raketoplán dostal na dráhu 248-248 km s oběžnou dobou 89,43 minut. Krátce po druhém korekčním manévru došlo k otevření dveří do nákladového prostoru a k aktivaci Spacelabu. Posádka se rozdělila na modrou (Shaw, Garriott a Lichtenberg) a červenou (Young, Parker a Merbold) směnu. Práci zahájila modrá směna, která o 03.42 GET začala zapínat přístroje. Spacelab měl spojení se samostatným vědeckým řídícím střediskem POCC sídlícím ve stejné budově v Houstonu jako řídící středisku MCC.
ESA společně s NASA připravila přibližně 70 experimentů, které se týkaly astronomie, fyziky, pozorování Země, biologie a pokusů na materiálech. Uskutečnilo se například snímkování oblohy v oblastech ultrafialového záření, detailní studium zdrojů rentgenového záření, měření slunečního spektra s rozsahem 170-3200 mm a celkového toku slunečního záření, studium slabých optickým emisí přírodního a umělého původu v atmosféře Země, měření intenzity magnetického pole v okolí raketoplánu, globální studium zemské atmosféry, měření koncentrace vodíku a deuteria v atmosféře za pomoci spektroskopu, vliv kosmického záření na biologické materiály, vliv beztíže na změny imunitního systému, pozorování pohybu kapalin v beztížném stavu a jiné. První den letu se vyskytl problém s elektronickým blokem RAU-21, kterého poruchu se podařilo vyřešit otočením nákladového prostoru do stínu. Další výzkum komplikovalo ještě několik malých poruch. Sedmý až desátý den letu proto posádku kromě pokusů zaměstnávaly též opravy. Jedenáctý den letu se začaly přípravy na přistání a Spacelab byl odpojen. Přes problémy, které si vynutily až 800 změn v průběhu experimentů, se kosmonautům podařilo získat celkem 2×1012 bitů vědeckých údajů, více než 20 miliónů oken televizního záznamu a několik tisíc fotografií.
Přistání
Při pokusu o přistání došlo k dalšímu vážnému problému. Astronauti seděli na svých místech připraveni na přistání a velitel Young se chystal raketoplán namířit motory OMS proti směru letu. Tento manévr probíhající za pomoci motorů RCS je nutný pro začátek přistávání. Zážeh motorů OMS po otočení raketoplánu těmito motory napřed totiž sníží orbitální rychlost stroje, čímž mu umožní vrátit se do atmosféry. Když dal velitel Young příkaz k zážehu manévrovacích motorů RCS, zážeh se sice uskutečnil, ale ozvala se tupá rána, raketoplán se otřásl a vypadl jeden ze 4 palubních počítačů. Krátce na to vypadla též jednotka IMU. Řídící středisko odvolalo přistání o osm hodin později. Za ten čas proběhly analýzy problému a odstraňování závad. Jeden z počítačů se nakonec podařilo oživit. Druhý pokus o přistání byl už úspěšný, ale také se neobešel bez komplikací. Zážeh motorů OMS se uskutečnil ve 22.55 UT a skončil po 156 sekundách. Columbia opustila oběžnou dráhu a začala klesat k Edwardsově letecké základně v Kalifornii. Zhruba dvě minuty před přistáním došlo k selhání těsnění a úniku hydrazínu ze dvou čerpadel APU. V důsledku toho vznikl na palubě požár, který však posádka Columbie ani nezaregistrovala. Stroj dosedl na přistávací dráhu 17 na základně Edwards AFB v 23.47.23 UT. Asi deset minut po přistání došlo následkem požáru v motorové sekci k výbuchu. Kdyby exploze nastala ještě v době letu, mohlo to posádku Columbie vážně ohrozit.
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu STS-9 na Wikimedia Commons - (česky) Informace o letu STS-9
- (anglicky) Stránka o STS-9 na webu NASA
Média použitá na této stránce
Official Portrait of the STS-9 crewmembers. Seated from left to right are Owen Garriott, mission specialist; Brewster Shaw, pilot; John Young, commander; and Robert Parker, mission Specialist. Standing from left to right are the payload specialists, Byron Lichtenberg and Ulf Merbold.
- These six men represent the first crewmembers to man the Columbia when it gets reactivated later this year. The four NASA astronauts are joined by a European and MIT scientist payload specialist and the Spacelab module and experiment array for STS-9. On the front row are Astronauts Owen K. Garriott, mission specialist; Brewster H. Shaw, Jr., pilot; John W. Young, commander; and Robert A. R. Parker, mission specialist. Byron K. Lichtenberg of the Massachusetts of Technology, left and Ulf Merbold of the Republic of West Germany and the European Space Agency stand in front of an orbital scene featuring the Columbia. Columbia was used for the first five Space Transportation System missions in 1981 and 1982.
This is the official insignia for STS-9, the major payload of which is Spacelab 1, depicted in the cargo bay of the Columbia. The nine stars and the path of the orbiter tell the flight's numerical designation in the Space Transportation System's mission sequence. Astronaut John N. Young is crew commander, Brewster N. Shaw, Jr., pilot. NASA Astronauts Owen K. Garriott and Robert A. Parker are mission specialists. Byron K. Lichtenberg of the Massachusetts Institute of Technology and Ulf Merbold of the Republic of West Germany are the Spacelab 1 payload specialists. Launch has been set for late 1983.
Merbold is a physicist representing the European Space Agency (ESA).View of the Spacelab module in the payload bay of the Columbia during STS-9
View taken through aft window on the flight deck of the Spacelab module in the payload bay of the Columbia during STS-9. The docking tunnel, leading from the environment of the orbiter to the Spacelab, is in the foreground. European Space Agency insignias are visible on the sides of the Spacelab.
Columbia launches on mission STS-9 from Launch Pad 39-A. This is the first Shuttle flight with six crew members: Commander John W. Young, Pilot Brewster H. Shaw Jr., Mission Specialists Owen K. Garriott and Robert A.R. Parker, and Payload Specialists Byron K. Lichtenberg and Ulf Merbold, who is with the European Space Agency (ESA). The flight carries the first Spacelab mission and first astronaut to represent ESA.