Saab 35 Draken

Saab 35 Draken
Švédský J 35F
Určení	stíhací letoun
Výrobce	Saab
První let	25. října 1955
Zařazeno	8. března 1960
Vyřazeno	1993 Dánsko 1999 Švédsko 2000 Finsko 2005 Rakousko
Uživatel	Švédské letectvo Dánské královské letectvo Finské letectvo Rakouské letectvo
Výroba	1955–1974
Vyrobeno kusů	644
Varianty	Saab 210
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Saab 35 Draken^{[p 1]} byl stíhací letoun vyráběný mezi roky 1955 a 1974 švédskou firmou Saab. Draken byl původně navržen, aby nahradil starší letouny Saab J 29 Tunnan a později i stíhací verzi (J 32B) letounu Saab 32 Lansen. Bylo u něho představeno inovativní dvojité delta křídlo. Za účelem otestování tohoto dosud neprobádaného aerodynamického prvku bylo vyrobeno a zalétáno menší experimentální letadlo, Saab 210. Do služby u švédského letectva byl zařazen 8. března 1960. První modely byly zamýšleny výhradně k provádění misí protivzdušné obrany a v této době byly považovány za schopného stíhače pro manévrový vzdušný souboj.

Šlo o první plně nadzvukové letadlo, které bylo v západní Evropě nasazeno do služby.^[1] V 80. letech 20. století byly švédské Drakeny do značné míry nahrazovány vyspělejším stíhačem Saab 37 Viggen, zatímco zavedení výkonnějšího stíhače Saab JAS 39 Gripen se očekávalo během deseti let, i když se nakonec zpozdilo. V důsledku omezení a vysokých nákladů na údržbu se švédské letectvo rozhodlo, že v prosinci 1999 budou Drakeny vyřazeny. Díky tomu, že šlo o vysoce účinný nadzvukový stíhací letoun, došlo během studené války i k jeho vývozu. Jeden z dochovaných letounů je umístěn i v leteckém muzeu Kbely.

Vývoj

Prototyp SAABu 35 poprvé vzlétl 25. října 1955 poháněn motorem Rolls-Royce Avon, druhý prototyp v polovině března 1956 a třetí o čtvrt roku později. 15. února 1958 byl zalétán první předsériový stroj z celkem devadesáti vyrobených J-35A (sériová čísla 35 001-35 090) s výkonnějším motorem Rolls-Royce Avon 200 o 67 kN tahu. První sériové J-35A se dostaly do výzbroje švédského letectva roku 1960. První let následné varianty J-35B (35 201-35 289) s prodlouženou komorou přídavného spalování připadl na 29. listopadu 1959, dvoumístná cvičná bojová varianta Sk-35C (35 801-35 822) pak 30. prosince 1959. Instalací výkonnějšího licenčního motoru RM-6B o tahu 78 kN s přídavným spalováním do draku verze J-35B pokračoval vývoj Drakenů typem J-35D se zvětšenou kapacitou vnitřních nádrží. Prototyp vzlétl 27. prosince 1960 a celkem bylo vyprodukováno 91 letounů sériových čísel 35 301-35 391. Vzrostla stoupavost i maximální rychlost na dvojnásobek rychlosti zvuku.

Fotoprůzkumný S-35E dostal nové vystřelovací sedadlo SAAB S-73E umožňující katapultáž v nulové výšce a rychlosti, kryt kabiny z jednoho kusu organického skla a rekonstruovanou přetlakovou příď s kamerami OMERA SKa-16B a SKa-24. První "éčko" vzlétlo 27. června 1963 a bylo dodáno celkem šedesát letounů výrobních čísel 35 901-35 960. J-35F dostal modernizovaný střelecký systém pro vypouštění střel s radiolokačním naváděním Rb-27 a infračerveným naváděním Rb-28. Zvýšená hmotnost stroje byla kompenzována odstraněním jednoho kanónu ADEN M-55. Celkem bylo vyrobeno 208 kusů (35 401-35 608) a první z nich zahájily službu v roce 1965. Během operačního nasazení pak postupně procházely modernizacemi na verze J-35F-1 a J-35F-2 s moderní avionikou, novým překrytem kabiny a radarem Ericson PS-011/A. Pohon zajišťoval motor Svenska Flygmotor RM6C Model 67 s přídavným spalováním. Po ověřování dalších úprav na J-35F Mod a J-35Ny bylo na nový standard J-35J přestavěno v letech 1987 až 1991 66 kusů J-35F.

Prvním švédským útvarem, vyzbrojeným Drakeny, se v březnu 1960 stala 13. Flygflottilj v Norrkopingu, naopak poslední švédskou jednotkou užívající J-35J byl stíhací wing F10 v Angelholmu.

Uživatelé

29. ledna 1970 byla zalétána exportní varianta Saab 35XD pro Dánsko vyvinutá z typu F se zvýšenou nosností a doletem. Do roku 1971 obdržela Kongelige Danske Flyvevaben 20 stíhacích bombardovacích F-35 (351001-351020), 20 průzkumných RF-35 (351101-351120) s kamerami Vinten a 6 cvičných dvoumístných TF-35. Saab 35XH (350 11) byla exportní varianta pro švýcarské vzdušné síly, které však nakonec objednalo letouny Mirage III, proto zůstalo pouze u jednoho exempláře. 12 finských Saab 35XS Draken (351301-351312), (J-35B, Sk-35C a J-35F) bylo dodáno v dílech, které letecká továrna Valmet v letech 1974-75 smontovala. Dodávce předcházel pronájem šesti švédských upravených letounů na variantu J-35BS v roce 1972 pro seznámení a přeškolení s novým typem. Posledním zahraničním uživatelem se stalo Rakousko s letouny J-35OE.

Rakousko Rakousko

• Rakouské letectvo, 24 letadel:
  • Fliegerregiment 2
    • Staffel 1
    • Staffel 2

Dánsko Dánsko

• Dánské královské letectvo, 51 letounů:^[2]
  • Eskadrona č. 725
  • Eskadrona č. 729

Finsko Finsko

• Finské letectvo, 50 letadel:
  • Eskadrona č. 11
  • Eskadrona č. 21

Švédsko Švédsko

• Švédské letectvo

Specifikace (J 35F Draken)

Technické údaje

• Osádka: 1
• Délka: 15,34 m
• Rozpětí: 9,42 m
• Výška: 3,89 m
• Nosná plocha : 49,22 m²
• Hmotnost (prázdný): 7 865 kg
• Hmotnost (naložen): 11 400 kg
• Maximální vzletová hmotnost: 16 000 kg
• Pohonná jednotka: 1 × proudový motor Volvo Flygmotor RM 6C s přídavným spalováním
  • Suchý tah: 56,5 kN
  • Tah s forsáží: 78,4 kN

Výkony

• Maximální rychlost: 2 120 km/h v 11 000 m
• Dolet: 3 250 km s příd. nádržemi
• Plošné zatížení: 231,6 kg/m²
• Dostup: 20 000 m
• Stoupavost: 175 m/s
• Tah/Hmotnost: 0,70

Výzbroj

• 1× 30mm kanón M-55 ADEN se 100 střelami (u prvních modelů 2x 30mm kanón M-55 ADEN s 90 střelami)
• čtyři závěsy na přídavné nádrže nebo střely vzduch-vzduch
• střely vzduch-vzduch Rb 24, Rb 27 a Rb 28, Rb-305, AIM-9, AIM-4D, AIM-26B
• 2× 75 mm závěsy na střely vzduch-vzduch na spodu letounu místo dvou nádrží nebo raket
• 12× raketa Bofors ráže 135mm na šesti pylonech pod křídlem
• 55, 220, 500, a 1 000 librové pumy
• Maximální náklad 2 900 kg

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Saab 35 Draken na Wikimedia Commons
• Galerie Saab 35 Draken na Wikimedia Commons
• Rozsáhlejší informace
• Draken